[ 8.11.2004, Gender Studies Kultura > Jazyk a literatura ]

Nakladatelství OneWomanPress,
velvyslanectví Mexika
a obecně prospěšná společnost Gender Studies

Vás zvou na představení knihy mexické spisovatelky a publicistky Eleny Poniatowske

ZTŘEŠTĚNÁ SEDMA

Setkání se zúčastní Jeho Excelence pan Federico Salas,
velvyslanec Mexika v České republice.
Knihu představí paní Anna Tkáčová, překladatelka.
Setkání se koná v útery 9. 11. v 19.30 h
v knihovně Gender Studies, Gorazdova 20, Praha 2 Místo si můžete rezervovat na tel. čísle: 224 915 666 nebo na e-mailu: gender.media@ecn.cz

Elena Poniatowska, celým jménem Helene Elizabeth Louise Amelie Paula Dolores Poniatowska Amor, se narodila v Paříži 19. 5. 1932, přestože v mnoha encyklopediích a pramenech se omylem traduje rok narození 1933. Jejím otcem byl polský šlechtic, dědic polské koruny, po němž získala titul polské princezny. Od roku 1941 žije v Mexiku, kam se rodina uchýlila v době druhé světové války. Ačkoli ji aristokratický původ předurčoval k sňatku s některým z evropských princů, dala přednost žurnalistice a pracovala nejprve v mexických novinách Excélsior, později v Novedades a prestižním mexickém deníku La Jornada. Od žurnalistiky pak byl už jen krůček k literatuře. Leitmotivem novinářského i literárního díla E. Poniatowske se stalo Mexiko, její nová vlast. Citlivě vnímá její problémy, k nimž se vyjadřuje novinovými reportážemi i literárním dílem, jež má samo o sobě reportážní charakter. Respekt si získala zejména v roce 1968, kdy formou kritických reportáží v knize La noche de Tlatelolco (Noc na Tlatelolcu) zpracovala tragcké události, které traumatizovaly celou mexickou společnost: neúspěšné demokratizační snahy iniciované studentským hnutím tehdy vyústily v násilnosti, v jejichž závěru vládní vojsko povraždilo na náměstí Tlatelolco v hlavním městě Mexika stovky protestujících. Z neschopnosti obviňuje Poniatowska vládu také v reportážích zachycujících situaci v Mexiku po zemětřesení v roce 1985, které shrnula v knize Nada, nadie: las voces del temblor (Nic, nikdo, hlasy zemětřesení). Stejně jako se vyjádřila k rozporuplnosti Mexické revoluce v knize Hasta no verte Jesús mío (1969, Na neshledanou, můj Ježíši), stala se i kronikářkou zapatistického povstání v Chiapasu v roce 1994, které bylo svým způsobem snahou o dovršení této revoluce. Významný je její román Tinísima (1992), biografie fotografky Tiny Modotti. Životopisné črty dalších sedmi vynikajících, ale opomíjených mexických umělkyň ztvárnila v knize Las siete cabritas (2000, čes. vychází pod názvem Ztřeštěná sedma). Je to první kniha E. Poniatowske, nositelky četných literárních a novinářských cen, která se dostává do rukou českých čtenářů