[ 31.3.2008, Kateřina Machovcová, Gender Studies, o.p.s. Rovné příležitosti > Rovné příležitosti ]

edním z důvodů nepoměrného zastoupení žen mezi osobami dosahujících doktorských titulů a věnujících se následně vědecké dráze, může být vědomí limitů, které přináší péče o děti a jejich nesoulad s vědeckou kariérou. Velmi rychlý rozvoj vědy, nutnost neustále se vzdělávat, průběžné hodnocení podle počtu publikací, nezbytnost cest do zahraničí, ale i nejistota pracovních pozic nabízených obvykle na časově omezené období - to vše přispívá k tomu, že vědeckou oblast profesního působení vyhledává méně žen než mužů.

Potenciál pro flexibilitu

Mnoho vzdělávacích i výzkumných institucí však na druhou stranu nemá problém s prací z domova, výuka na vysokých školách probíhá v koncentrovaném období a umožňuje rozsáhlejší čerpání dovolené, které do jisté míry kopíruje harmonogram školních prázdnin.

Většina vědkyň v českém prostředí usiluje o individuální harmonizaci nároků rodinného a pracovního života, tzn. že zřídkakdy následují model, který byl poměrně běžný v západní Evropě a USA zejména v 70. letech – ženy se spolu s vědeckou kariérou rozhodly i pro bezdětnost. Fakt, že slaďování leží především na jednotlivých ženách, případně jejich partnerech a rodinách a je řešen minimálně na institucionální úrovni, však klade především na ženy neúměrné nároky, které jsou často řešeny právě volbou „méně náročné pozice“ a neusilováním o vedoucí posty.

Konkrétní nástroje slaďování

Efektivně ke slaďování přispívá pružnost pracovních podmínek. K tomu patří volná pracovní doba, možnost využívat práce z domova či na zkrácený úvazek. Důležité je, aby tyto možnosti byly dostupné všem a nejednalo se pouze o individuální dohodu závisející na dobré vůli či nadstandardních vztazích s vedením. Ženy, které se ve vědě prosadily, popisují využívání těchto flexibilních opatření: „S prvním dítětem jsem byla půl roku doma a pak jsem nastoupila zpět na poloviční úvazek“, ale upozorňují i na to, v jak odlišné situaci se mohou nacházet jejich kolegové či partneři: „Někdy si myslím, že muži by se styděli požádat například o rodičovskou dovolenou nebo o zkrácení úvazku a zaměstnavatelé by jim možná dělali i problémy. Můj partner pracuje v soukromé firmě a problémy měl. Firmy často nejsou připraveny na to, že muž požádá o zkrácení úvazku na 70 %, aby mohl odcházet z práce dřív nebo jeden den nepracoval vůbec.“ (z rozhovoru s Dr. Elenou Buixaderas, PhD. Pro publikaci Dámský gambit: zahájení vědecké dráhy, 2007).

Další oblastí, kterou je možné řešit, je přímo péče o děti. Na brněnské Fakultě sociálních studií úspěšně již od roku 2005 funguje neformální hlídání v podobě dětského koutku. Jedná se sice spíše o nárazové řešení, každopádně nabízí důležitou alternativu pro studující i zaměstnané rodiče. V současnosti se vedou diskuse i o možnosti zajištění pravidelného hlídání na úrovni univerzity. Dobrovolníci a dobrovolnice sdružení okolo dětského koutku navíc pravidelně pořádají akce pro rodiče s dětmi. Prostředí akademické instituce tak alespoň symbolicky může vyjádřit, že děti patří k životu, zaměstnaní i studující s dětmi se zde mohou setkávat a jejich vztahy dostávají jiný rozměr.

Kam je potřeba zaměřit pozornost?

Není známo, že by pro rodiče vracející se z rodičovské dovolené existovaly programy zaškolování, či jiné speciální benefity. I to je tedy příležitostí, kde lze uvažovat o nových projektech. Výše jsme již také zmínili nejistotu pracovních pozic, které jsou v akademické oblasti obvykle nabízeny na dobu určitou.

Dalším problémem může být i nedostatek financí, kdy se zkrácený úvazek nestává volbou, ale jedinou možností. To vše je třeba řešit i s ohledem na potřeby rodičů. Pozornost k nim s ohledem na slaďování osobního a pracovního života umožní i mužům aktivnější zapojení do péče o děti. Ženám zase pomůže odstranit bariéry v smysluplné profesní seberealizaci a všem – nejen ve vědecké sféře, ale ve společnosti obecně – přinese pozitivní výsledky plynoucí z využití jejich talentu.

Zdroje:

Tupá, B. (Ed.). Dámský gambit: zahájení vědecké dráhy. Sociologický ústav Akademie věd ČR, Praha 2007.

Kontext, časopis pro gender a vědění, číslo 1-2/2004

Dětský koutek FSS MU