[ 29.2.2008, Alena Králíková, Gender Studies, o.p.s. Rovné příležitosti > Trh práce ]

Různé druhy flexibilních a alternativních pracovních úvazků jsou v současnosti skloňovány ve všech pádech, mj. jako vhodná forma usnadnění slaďování osobního a pracovního života – mluví se však především o jejich pozitivech. Na klady a zápory takových pracovních režimů, jak je zažily v praxi, jsme se proto zeptaly dvou žen: Marcely Kosové, která pracuje na Úřadu Městské části Praha 3 a Michaely Marksové-Tominové, předsedkyně Asociace pro rovné příležitosti.

Flexibilní úvazky určitě mají i svá negativa – jaká byste na prvních místech jmenovaly vy? Proč?

Marcela Kosová: Musím zmínit, že jsem vyzkoušela pouze pružnou pracovní dobu, nikoliv zkrácený, či poloviční úvazek. Za možné negativum v rámci polovičního nebo zkráceného úvazku bych považovala situaci, kdy práce sjednaná např. na poloviční či zkrácený úvazek přesahuje dohodnutý počet hodin. Mně byla například nabídnuta práce na zkrácený úvazek, tedy na 20 hodin týdně, a při pohovoru vyšlo najevo, že „případná práce navíc“, která se předpokládala, bude samozřejmě zaplacena. Z toho může vyplývat zásadní negativum, kdy ne vždy je možné objem práce stihnout za sjednaný úvazek: práce časem narůstá. Pro rodiče s malými dětmi, kteří mají přesně naplánovaný denní harmonogram a nemohou se zdržet v zaměstnání, protože musí v přesně vymezený čas vyzvednout děti ze školy či školky, zavést na kroužky, napsat úkoly, pohrát si s nimi, či zabezpečit domácnost, je takové prodlužování pracovního úvazku nepříjemné.

Michaela Marksová-Tominová: Nepochybně hrozí, že lidé odvedou mnohem více práce, než za kolik jsou zaplaceni.

A jaká přinášejí pozitiva?

MMT: Podle mého názoru je lepší, když člověk může více pracovat ve chvílích, když se práce nahrne nebo se objeví nějaký větší úkol, a pak méně, když tolik práce není. Určitě existuje spousta zaměstnání, kde jsou lidé přesčas, když je práce hodně, ale když je jí méně, jsou nuceni v ní sedět jen kvůli dodržování pracovní doby. Myslím, že to je pro zaměstnance a zaměstnankyně poněkud demotivující.

Jak pracovat s problémy, které flexibilní nebo alternativní úvazky přinášejí?

MMT: Řekla bych, že to souvisí s celkovou problematikou co nejpřesnějšího monitorování efektivity práce. Čím přesněji půjde změřit, v jakém čase lze odvést danou práci, tím efektivněji bude možné využívat nejrůznější flexibilní formy zaměstnání.

MK: Předem si se zaměstnavatelem ujasnit dohodnutý úvazek.

Jakou máte s různými typy úvazků odlišných od úvazku plného zkušenost vy?

MMT: Poměrně bohatou, měla jsem částečné úvazky u více zaměstnavatelů. Umožnilo mi to dělat různé věci a získávat pestřejší poznatky a zkušenosti, než kdybych byla na jeden plný úvazek u zaměstnavatele jednoho.

MK: V předchozím zaměstnání jsem využívala pružné pracovní doby, která vyžadovala, abych se práci věnovala pravidelně více než 40 hodin týdně. U současného zaměstnavatele mám také pružnou pracovní dobu: plně zde respektují rozsah dohodnuté práce a mně pracovní doba vyhovuje.

Jaké vnímáte klady flexibilních úvazků a v jakých případech byste je ženám nebo mužům doporučila?

MK: Pokud má žena v rámci své profese možnost využít flexibilního úvazku, doporučuji jej. Ne každá profese nebo nabídka na trhu práce to však umožňuje. Jako pracující matka dvou malých dětí vím, co obnáší dobře si naplánovat pracovní týden. Podotýkám, že bez manžela by to bylo komplikované. Pro nás oba jsou prioritou naše děti. Tomu jsme přizpůsobili své pracovní aktivity a já změnila zaměstnání. Pokud bych mohla volit, dala bych přednost polovičnímu nebo zkrácenému úvazku. Flexibilní úvazky doporučuji všem rodičům, kteří nastupují do zaměstnání po mateřské či rodičovské dovolené. Nový start do zaměstnání pak není tak hektický pro rodiče ani děti. Myslím si, že je důležité si uvědomit, že babička, chůva, školka nebo škola nenahradí rodiče a potkávat se doma u večeře je málo. Je smutné, když dítě vyroste a vy nevíte jak. To je nevratný stav. Možnost flexibilního úvazku je pak jistou výhodou.

MMT: Myslím, že je to ideální k malým dětem a v případech, kdy lidem vyhovuje třeba práce na „polovolné“ noze, případně kdy mají různé aktivity a potřebují je zkombinovat. Ale nedoporučila bych je lidem, kteří jsou od svého založení méně přizpůsobiví a vyhovuje jim pravidelný režim – myslím, že flexibilní úvazky vyžadují i hodně flexibilní povahy zaměstnanců a zaměstnankyň.

Co mohou udělat zaměstnavatelé, aby flexibilní úvazky měly hlavně výhody, a ne skrytá negativa?

MK: Především je umožnit. Nemyslím si, že zaměstnavatelé, kteří se rozhodnout nabízet flexibilní úvazky, by záměrně vytvářeli skrytá negativa. Spíše si je neuvědomují. Podle mého názoru, je dobré si se zaměstnavatelem o tomto na rovinu promluvit.

MMT: V první řadě pro svoji firmu všechna rizika a negativa identifikovat – pak teprve lze vymýšlet strategie, jak se jim vyhnout.