[ 21.10.2004, Mikuláš Kroupa Násilí > Obchod s lidmi ]

Lenka s Luckou studovaly druhým rokem na vysoké škole. Bydlely v Praze na koleji. Několik měsíců před prázdninami se dohodly, že si vydělají nějaké peníze v zahraničí. Rozhodly se zavolat na inzerát nabízející práci v pohostinství, například práci číšnice, hostesky nebo go-go tanečnice v Itálii. Žena z agentury byla velmi ochotná. Za pár dní měly pracovní smlouvu jako servírky. Agentura zajišťovala i dopravu. Penzion s neonovým nápisem Night Club Sirena stál na kraji menšího města.

"Téměř stejně začínají všechny případy takzvaného obchodování s lidmi," říká Jitka Gjuričová, ředitelka odboru prevence kriminality ministerstva vnitra. "Modelový příklad je dívka z chudé rodiny, zpravidla cizinka, která často nemá dítě a dlouhodobě nenachází zaměstnání," říká Jitka Gjuričová. Taková dívka pak přijme práci od pracovních agentur, které najímají dívky na práci tanečnic či barmanek. "Stává se to ale také těm, kdo hledají práci jako au-pair," podotýká Jitka Gjuričová.

Lenku a Lucku zavedli do pokoje, kde jim česky mluvící muž vysvětlil, co budou dělat: obsluhovat v sexy oblečení. Když si zákazník některou z dívek vybere, má s ním jít na pokoj.

Klient pomohl

Útěk nepřipadal v úvahu. Na oknech byly mříže a u vchodu hlídači. Bití a znásilňování byl běžný způsob vynucování si poslušnosti. Nakonec se dívky ze zajetí dostaly po dvou měsících díky klientovi, jenž pochopil, o co se jedná, a kontaktoval policii, která v nočním podniku provedla razii.

Tento příběh je skutečný a přitom naprosto modelový. Příběh obou dívek dopadl nakonec vlastně dobře: přežily. Kolika jiným se to nepovedlo, ale nikdo přesně neví. Jejich jména eviduje policie v kolonce dlouhodobě nezvěstných.

Nechtěly domů

Když policie obě dívky zachránila, chtěla je odvést domů. To ale dívky odmítly. Podle lékařů trpěly takzvanou posttraumatickou stresovou poruchou.

Jakou pomoc tito lidé potřebují? Petra Kutálková ze společnosti La Strada, která se podobnými případy už deset let zabývá, říká: "První týden, ale i déle, je velmi krizový. Ženy jsou velmi unavené, neurotické, trpí somatickými poruchami, bolí je hlava a zvrací."

La Strada se starala i o klientky, které měly sebevražedné tendence. Z protředí sexbusinessu si nejčastěji odnášejí pohlavní choroby: "To, že je někdo omezil v rozhodování a jejich právech se pochopitelně promítá do jejich dalšího života," vysvětluje aktivistka, jejíž organizace poskytuje služby bezplatně.

Peníze pro La Stradu přicházejí nejvíce z jedné holandské nadace a z fondů EU. Malou část grantů platí české ministerstvo práce a sociálních věcí.

Dává i vnitro

Letos se i ministerstvo vnitra rozhodlo na pomoc obětem podobných trestných činů vyčlenit peníze. "Letos poskytlo různým nevládním organizacím, které se tím zabývají, pět milionů korun a bude tak činit i v následujících letech," říká mluvčí resortu, Radka Kovářová.

Jen za minulý rok požádalo o pomoc ve společnosti La Strada zhruba 150 lidí. Dvaceti devíti z nich byla poskytnuta kompletní péče tedy ubytování, sociální a lékařská péče i právní poradenství.

Zdaleka se však nejedná jen o dívky, které prošly podobnou zkušeností jako Lenka a Lucka. Mnohem méně se mluví o lidech, kteří se stali obětí otrocké práce. Často se jimi stanou cizinci, kteří do země přijedou bez pracovního povolení.

Trestní zákon vetován

Momentálně české trestní právo na lidi nucené k otrockým pracem nepamatuje. Definuje totiž "jen" obchod s lidmi za účelem pohlavního styku. Novela trestního zákoníku se opět probírá v parlamentu.

Prezident Václav Klaus už schválený zákon, který mimo jiné poprvé definoval i otrocké práce, nepodepsal kvůli evropskému zatykači. A absence zákona má podle zástupkyně organizace La Strada následující efekt: "Pachatelé nemohou být stíháni jako obchodníci s lidmi. A obchodovaná osoba nemůže využít nároků, které by měla, pokud by byla obchodována za sexuálním účelem," vysvětluje Petra Kutálková.

Prověřit každý inzerát

Petra Kutálková říká, že práce, za níž se skrývá obchod s lidským masem, bývá v inzerátech avízována jen velmi obecně. Ale nedokáže přesně říci, proč to zájemci o práci mnohdy přehlédnou: "Každou nabídku o inzerát je třeba prověřit a to i takovou, kterou nám dávají známí, příbuzní či přátelé," nabádá Petra Kutálková.

Podle ní je třeba do zahraničí odjíždět s podepsanou, konkrétně formulovanou, pracovní smlouvou. Jak říká, poznatky o legálních agenturách, které obchod s lidmi provozují, se snaží předávat policii: "Pokud bychom tyto informace měli, policii bychom na ně upozornili," říká pracovnice La Strady.

Stavěly psí boudy

Rovněž tzv. otrocké práce se nabízejí přes inzerát, přátele, či známé. "Měly jsme mezi klientkami šičky, které pracovaly za prakticky nulovou mzdu, anebo ženy které byly nuceny vyrábět psí boudy. V zahraničí bývají ženy takto najímány do domácnosti," uvádí příklady aktivistka.

Podle Petry Kutálkové je těžké odhadnout, kolik obyvatel z České republiky takové práce vykonává: "Poslední výzkumy dokládají, že se obrátily na české úřady s tímto problémem desítky až stovky osob, " říká.

Oběti obchodu s lidmi za účelem sexu, či otrockých prací někdy zachrání policie, někdy pomůže klient sexuálních služeb, jiným se podaří utéci. Petra Kutálková posledně jmenovaným dává radu: "V těchto případech doporučujeme obracet se na nějakou pomáhající organizaci, anebo kontaktovat přes nějaké zdravotnické zařízení českou ambasádu," radí aktivistka nevládní organizace La Strada.