 |
|
 |
Zemřela jedna z mála političek…Bénazír Bhutto – obdivovaná i zatracovaná
[ 2.1.2008, Alena Králíková
Multikulturně > Ženy ve světě, Rovné příležitosti > Politika
]
27. prosince byla zveřejněna jedna ze smutných zpráv konce roku 2007: na následky sebevražedného útoku na politickém shromáždění v Rávalpindí v ten den zemřela pákistánská opoziční politička Bénazír Bhutto. Obětí útoku se stalo dalších asi dvacet osob.
Benázír Bhutto se stala cílem útoku již v říjnu 2007 v Karáčí, pouhý den po svém návratu do země.
Násilnou smrtí zemřeli oba její bratři i otec, který byl počátkem 70. let 20. století pákistánským premiérem a jeho vláda byla jednou z mála, již ve třicetiletém období od vyhlášení nezávislosti neřídila armáda.
V době své největší popularity – krátce po prvním vítězství ve volbách – byla jednou z nejvýznamnějších političek světa. Její politická kariéra byla značně nestálá: čelila obvinění z korupce a špatného vládnutí a zároveň se prosazovala jako zosobnění příjemného kontrastu k politické reprezentaci, jíž dominují muži. Za velmi kontroverzní je považována zejména role jejího manžela, Asifa Zardiriho, který v obou vládách vedených Bénazír Bhutto zastával významné pozice. Několika pákistánskými vládami byl obviněn z odcizení milionů dolarů ze státní pokladny, což však popíral on i jeho manželka. Mnozí političtí komentátoři se však shodují, že pád vlád Bénazír Bhutto byl urychlen právě chamtivostí Asifa Zardiriho. Nutno dodat, že žádné z 18 obvinění z korupce nebylo u soudu za dobu 10 let prokázáno; Asif Zardiri však strávil více než osm let ve vězení. Sama Bénazír Bhutto čelila minimálně pěti obviněním z korupce; žádné nebylo prokázáno. Sama o nich hovořila jako o politicky motivovaných případech.
Bénazír Bhutto se narodila 21. června 1956 v Karáčí v rodině Zulfikara Ali Bhutta. Studovala ekonomii a politické vědy v USA a Velké Británii a v roce 1977 se po politickém převratu a otcově popravě v roce 1979 stala členkou Pákistánské lidové strany, opoziční strany, již její otec založil. Celkem pět let strávila ve vězení, většinu z toho na samotkách. V roce 1984 byla donucena k emigraci, z níž se vrátila o dva roky později. V roce 1988 zvítězila její strana ve volbách a Bénazír Bhutto se stala jednou z prvních demokraticky zvolených premiérek islámské země. Již dva roky nato byla donucena k abdikaci, v roce 1993 se pak opět vrátila do čela vlády, aby se po vnitropolitické krizi opět musela v roce 1996 vzdát svého mandátu. Poté byla obviněna z korupce. Od roku 1999 žila se třemi dětmi v exilu v Dubaji, přednášela na univerzitách a účastnila se setkání s politiky různých zemí. Do Pákistánu se vrátila na podzim roku 2007, kdy bylo generálem Parvízem Mušarafem podepsáno nařízení poskytující jí v souvislosti s korupčními obviněními amnestii.
Pozorovatelé uvádějí, že ji režim vnímal jako přirozenou spojenkyni ve snaze izolovat vliv náboženských sil. Někteří Pákistánci se domnívají, že vedla tajné rozhovory s vojenským režimem, které vedly ke zradě demokracie a tomu, že zemi ovládl Parvíz Mušaraf. Jiní tvrdí, že tyto rozhovory naznačují, že armáda by mohla konečně překonat svou nedůvěru k Bénazír Bhutto a její straně, což vnímali jako dobré znamení pro demokracii v zemi. Zahraniční politici ji obvykle chápali jako populární političku s liberálním smýšlením, která mohla roli Parvíze Mušarafa dodat onu potřebnou legitimitu v jeho „boji s terorem“.
V souladu s prezidentem a představiteli české vlády nelze než doufat, že se „Pákistán nevydá cestou tragické destabilizace“ a že jména Bénazír Bhutto zůstane i přes omyly její vlády spojeno se ženou, která dokázala, že politika není doménou mužů…
Foto: Wikipedia
|
|
|
|
