|
Od větroňů až k první pilotce ČSA
[ 30.12.2007, Alena Králíková, Gender Studies, o.p.s.
Rovné příležitosti > Trh práce
]
Vlasta Diblíková byla první pilotkou ČSA létající na velkých letadlech; řídila letadla ATR, Boeing i Airbus. Dnes ji můžete slyšet oznamovat výšku, v níž letíte, počasí ve vaší destinaci a další podrobné informace o průběhu letu zejména, cestujete-li přes oceán. Paní Diblíková má dva velké syny a malou dceru, která chodí do druhé třídy. V době, kdy není pracovně ve vzduchu, se intenzivně věnuje rodině a své profesní nasazení si vynahrazuje se svými nejbližšími. Dnes už není jedinou pilotkou ČSA, ale obdiv za ono prvenství jí bude patřit pořád: splnila si totiž celoživotní sen a to se nepodaří každému.
Zaměstnání pilota je často stereotypně spojováno s muži – jak jste se pilotkou stala vy a proč?
Létání mě oslovilo už v době dospívání, kdy jsem začala létat na větroních na letišti v Krnově. Uchvátilo mě to natolik, že jsem svůj život směrovala k tomu, aby se ze mě stala profesionální pilotka. Po gymnáziu jsem šla studovat letecký obor na Vysoké škole dopravy a spojů v Žilině, po jeho absolvování jsem nastoupila u ČSA jako dispečerka a postupně si nalétávala v aeroklubu letové hodiny potřebné k získání kvalifikace obchodního pilota.
Je pravda, že toto povolání je tradičně spojováno s muži, snad proto, že k němu potřebujete mít technické vědomosti: a na vysokých školách technického směru je převaha mužského pohlaví.
Čelila jste při své přípravě na toto povolání větším obtížím než muži? Pokud ano, jak se projevovaly?
Bylo docela těžké překonat předsudky a celou řadu nesmyslných bariér: ženy u nás létaly běžně na malých letadlech, ale k velké dopravě se žádná nepropracovala. Mě se to povedlo díky píli, houževnatosti, cílevědomosti a pevné vůli. Musela jsem být hodně úporná, aby se mi podařilo dokázat, že mezi piloty patřím. Zpočátku jsem cítila, že se ostatní piloti se mnou necítí úplně ve své kůži, ale postupně se to změnilo. U profesionálního létání navíc existuje přísná objektivita, pravidelná přezkoušení a neustálé doplňování vědomostí, kdy se na pohlaví ohled nebere. Ale musím přiznat, že první kroky nebyly v době, kdy jsem začínala létat na velkých letadlech, vůbec snadné. Dnes už je naše společnost i celá civilizace naštěstí dál a ona stereotypní výhrada vůči ženám pilotkám už není cítit ani takzvaně mezi řádky.
V současnosti se často mluví o slaďování osobního a pracovního života - jak se daří vám zvládat svou pozici a zároveň "žít" osobní život?
Svůj pracovní plán létání a služeb dostanu vždy na měsíc dopředu, nemám tedy problém zorganizovat si svůj osobní život podle něj. Taky mám doma skvělého muže, který mě v mé nepřítomnosti plně zastane. Výhodou je, že když jsem doma a nelétám, mám čas plně se věnovat rodině a koníčkům. Svou práci bych přirovnala ke službám lékařů – také musejí být k dispozici, kdy je to třeba, strávit v zaměstnání dlouhé hodiny a pak mít naopak volno. Přesně tak, jen s o něco delšími časovými úseky, je to v mém případě.
Co byste doporučila ženám, které by se chtěly stát pilotkami, nebo zastávat jinou pozici, která je stále ještě vnímána jako "vhodnější pro muže"?
Létání je jako droga, když vás jednou osloví, už se ho nedokážete vzdát. Dnes již existuje spousta leteckých škol, které vás kvalitně připraví na povolání dopravního pilota, není to ovšem levná záležitost. Kromě nalétaní potřebných hodin musíte ještě složit mnoho zkoušek na Leteckém úřadě: jak teoretických, tak praktických. Nutná je také znalost anglického jazyka. Pokud tohle všechno dotyčný či dotyčná zvládne, může se přihlásit do výběrového řízení letecké společnosti.
Jaké výhody a nevýhody má Vaše profese? Umíte si představit, že byste ji vyměnila za jinou?
Ač to může znít zvláštně, za výhody mé práce považuji její nepravidelnost. A určitě také nadhled nad zemí i nad obyčejnými starostmi. Největší nevýhodou je příliš časté střídání časových pásem a tím narušení biorytmů. Přestože je má profese v tomto směru velmi náročná a vyžaduje pravidelné přezkušování, nevyměnila bych ji za jinou: práce se mi stala koníčkem a to je sen každého člověka.
Jak velké zastoupení mají v ČSA ženy mezi piloty a jak je tomu v jiných zemích?
Pokud vím, je poslední stav pilotek u ČSA 15, pilotů je kolem 650. Přesné zastoupení pilotů a pilotek u jiných společností neznám, ale například u Air France a Lufthansy běžně slyším své kolegyně ve vzduchu na rádiu a mohu říci, že jich po světě létá hodně. Foto: ČSA
|