[ 31.8.2007, Anna Valouchová, Gender Studies, o.p.s. Rovné příležitosti > Trh práce ]

Nechce se tomu věřit, ale projekt Půl na půl běží již třetím rokem. Jeho součástí je právní poradna, v níž jsme v kontaktu s lidmi, kteří se setkali s diskriminací z důvodu pohlaví. Sledujeme také průběh diskriminačních kauz v médiích a s odborníky diskutujeme o situaci v české justici. Opakovaně se nám přitom potvrzuje, že naše soudnictví není adekvátně připraveno diskriminační případy řešit. Proto se organizace Gender Studies rozhodla působit na budoucí generaci právníků a letos ve spolupráci se studentskou organizací ELSA uspořádalo již druhý ročník letní školy Gender a právo - Ženy a muži na trhu práce. Z reakcí účastníků minulého ročníku víme, že toto téma na školách chybí a po prohloubení znalostí volají i lidé věnující se lidským právům.

V úvodu kurzu si všichni zúčastnění ujasnili, co konkrétně se skrývá pod pojmem diskriminace a kde všude mohou v praxi na tuto problematiku narazit. Hovořili o tom, jak má vypadat pracovní inzerát, aby předem nevylučoval nějakou skupinu z přístupu k zaměstnání, jaké otázky zaměstnavatel smí a nesmí položit u přijímacího pohovoru, kde začíná obtěžování, co je míněno spravedlivou odměnou za práci.

I stát může svými zákony diskriminovat

První den účastníci a účastnice diskutovali o tom, jaký vliv může mít koncept společného zdanění manželů na postavení žen a mužů ve společnosti. Může vytvářet podmínky, které de facto nutí jednoho z partnerů, aby zůstal doma, zatímco pro druhého je "výhodnější", aby převzal celé břímě finančního zajištění rodiny na sebe? Je takové uspořádání pro společnost přínosné nebo s sebou může přinášet problémy? (Pro a proti společnému zdanění jsme se věnovali v minulém čísle zpravodaje - pozn. redakce) Podle zákona o důchodovém pojištění se ženám doba, po níž byly na mateřské a rodičovské dovolené, automaticky započítává do nároku na důchod. Muži ale tuto skutečnost musí nahlásit. Jaké argumenty má stát pro toto rozlišování?
Hlubší diskuse, která prolínala celým kurzem, se dotazovala, do jaké míry je právo neutrální a jak ovlivňuje společenský řád. Reflektuje pouze stávající situaci, nebo může být nástrojem změny? A jak bychom s ním v tom případě měli zacházet?

Na letní škole byly veškeré právní problémy zasazeny do širšího sociologického kontextu. Do genderové problematiky uvedla studentky a studenty Hana Havelková, přednášející Katedry genderových studií Univerzity Karlovy. Marie Čermáková, ředitelka Sociologického ústavu Akademie věd, je seznámila s rozložením "sil" mezi muže a ženy na základě statistik.

Na besedu s účastníky přišla Jiřina Soukupová, místostarostka Poděbrad, kde se letošní letní škola konala, a hovořila s nimi o tom, jak se otázka rovnoprávnosti žen a mužů dotýká komunální politiky. Zmínila mimo jiné nutnost zohledňování různých potřeb žen a mužů při rozdělování finančních prostředků obce.

Celá právní škola kladla důraz na praxi: jaké reálné nástroje a prostředky českého, evropského a mezinárodního práva mohou budoucí právníci a právničky využívat. O tom, jak správně sestavit co nejúčinnější argumentaci, i o překážkách, na něž budou pravděpodobně narážet, hovořil advokát Poradny pro občanství a občanská práva, David Strupek. Od soudkyně okresního soudu Lenky Knapčokové se účastníci dozvěděli o fungování soudů.

Byla paní Anežka Skočdopolová diskriminována na základě pohlaví?

Letní škola byla zakončena simulovaným soudním přelíčením, tzv. Moot Court, při němž polovina studentů argumentovala pro jednu stranu fiktivního diskriminačního případu a polovina pro stranu opačnou. V jeho průběhu si všichni vyzkoušeli, jak dobře si nabyté informace osvojili.

Paní Anežka Skočdopolová se přihlásila na inzerát do mužské věznice se zvýšenou ostrahou Lidojedy na pozici vychovatele. Jednou z podmínek přijetí byly požadavky určité výšky a váhy. Tyto podmínky uchazečka velmi těsně nesplňovala, ale byla jedinou, zato velmi kvalifikovanou, kandidátkou. Přesto nebyla přijata.

Po vášnivých disputacích dala nakonec porota za pravdu straně žalující, tedy paní Skočdopolové. Posuzovala především, jak dobře strany argumentovaly. V reálné situaci není jisté, zda by soud vůbec kauzu klasifikoval jako diskriminační se vším, co k tomu patří, tj. především s přenosem důkazního břemene na stranu žalovanou.

Kromě hypotetických situací se letní škola zaměřila také na aktuální otázky související s tématem diskriminace: mj. na podobu antidiskriminačního zákona. Diskuse o pravidlech advokátské komory pro zapisování na seznam advokátů poukázala na nutnost zvyšovat povědomí o problematice diskriminace z důvodu pohlaví a na to, že sama právnická veřejnost si skutečně není vědoma toho, co přesně může být diskriminací a jaké může mít dopady. Pravidla a praxe advokátské komory vyžadují, aby žadatelé o zapsání na seznam předtím pracovali po dobu tří let na plný úvazek jako koncipienti. To ale výrazněji zasahuje ženy než muže, protože jsou v období koncipientské praxe v reproduktivním věku. Pokud by měly děti, jejich situace se velmi komplikuje. Jedná se tedy o poměrně jasný případ nepřímé diskriminace. Fakt, že se proti uvedenému opatření nepostavily ani samotné právničky, potvrzuje smysluplnost pořádání akcí podobných letní škole Gender a právo.

Učební materiál z letní právnické školy si můžete stáhnout v souboru pdf zde.