[ 31.7.2007, Robert Jahoda, Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (výzkumné centrum Brno) a Masarykova univerzita Rodičovství > Rodičovství ]

Společné zdanění manželů (dále jen "SZM") patří k poměrně často diskutovaným otázkám české sociální politiky, u nichž můžeme nalézt celou řadu argumentů, které tento institut obhajují nebo naopak odsuzují. Ba co víc, co jeden považuje za důvod pro SZM, jiný nahlíží jako závažnou příčinu, proč SZM odmítnout. Pokusím se shrnout a stručně rozebrat hlavní důvody pro existenci SZM, ale zmíním i argumenty protistrany.

Pomoc rodinám s dětmi

Pravděpodobně nejdůležitějším argumentem SZM v progresivním daňovém systému je fakt, že sníží rodině s dětmi jejich daňovou povinnost. Většina analýz naznačuje, že rodiny s dětmi - ve srovnání s ostatními demografickými skupinami - v posledních letech zaznamenaly nejpomalejší růst čistých peněžních příjmů. Sociální dávky směrem k rodině stagnovaly nebo dokonce klesaly. Zavedením SZM byla rodinám s dětmi v roce 2006 daňová povinnost snížena o 4-5 mld. Kč, což pro ně představuje významný finanční příspěvek. Jestliže jako jeden z důvodů pro nízkou porodnost v posledních patnácti letech bývá uváděna špatná finanční situace mladých rodin, může zavedení SZM patřit k impulsům pro zvýšení porodnosti. Jelikož však v této souvislosti existují i značně odlišné názory, uvidíme v příštích letech, která strana sporu byla blíže realitě.

Nástroj horizontální spravedlnosti

Ekonomická teorie nedává jednoznačnou odpověď, jestli má být daňovou jednotkou jednotlivec nebo rodina. Přikloníme-li se k názoru, že jednotkou je rodina, pak SZM pomáhá k dosažení horizontální spravedlnosti zdanění. Ta říká, že pokud jsou na tom dva jedinci (jednotky) stejně, měli by platit stejnou daň. Mají-li tedy dvě rodiny stejné příjmy, měly by platit stejnou daň i v případě, kdy v jedné rodin jsou příjmy vyvážené mezi oběma manželi a ve druhé obstarává většinu příjmů jen jeden. Bez existence SZM by v progresivním daňovém systému druhá rodina zaplatila vyšší daně z příjmů, zavedením SZM se daňová povinnost obou rodin srovná.

Argumenty proti SZM

Vedle argumentů pro zavedení SZM existují i názory opačné. Kritice můžeme samozřejmě podrobit i ty výše uvedené, za ostatní lze mj. považovat:
· jedná se o významnou fiskální pomoc rodinám, bohužel víme velmi málo o její distribuci mezi české domácnosti,
· nepodporujeme neúplné rodiny, v nichž je výchova dětí finančně náročnější, než u rodin úplných,
· oproti rodinám se dvěma příjmy zvýhodňuje SZM rodiny s jedním příjmem, kde jeden z manželů zůstává doma a "pracuje pro rodinu": "imputovaný důchod" z práce pro domácnost zdaňován není,
· zdanění manžela s nižší nebo nulovou mzdou je negativně ovlivněno druhým, vyšším příjmem: to může vést k omezování ekonomické aktivity - převážně manželky - a vzniku finanční závislosti na manželovi,
· z hlediska efektivity výběru daně není současná praxe v ČR optimální, jedním z řešení by mohlo být zavedení společného daňového přiznání.

Slovo závěrem

Manželské páry s dětmi mají od roku 2005 možnost si vybrat, budou-li jejich příjmy zdaněny na individuální bázi nebo v rámci SZM. Pokud věříme, že každý jedinec má v ČR právo na svobodnou vůli, jeho chování je racionální a sleduje jím svůj vlastní prospěch, pak nejlepšími zastánci SZM jsou sami občané ČR, kteří tento institut v posledních dvou letech využili častěji, než Ministerstvo financí původně předpokládalo.