[ 15.6.2007, Gender Studies, o.p.s. Rovné příležitosti > Rovné příležitosti ]

Kamera je rodu ženského  - filmový maratón ve Světozoru
Filmové projekce k Mezinárodnímu dni rovnosti žen a mužů – 19. června 2007

Pořádají obecně prospěšné společnosti Gender Studies a Člověk v tísni ve spolupráci s kinem Světozor

Od 9,00 – 18,00 hod.
Místo konání: Kino Světozor, Vodičkova 41, Praha 1, tel. 224 946 824, www.kinosvetozor.cz.

I. Válka v paměti žen (58minut)  - Gender Studies a Česká televize, 2005 + sociální spoty
9.00 – 10,40

Diskuze s Pavlou Frýdlovou – téma: na téma role žen v historii a tzv.„oral history“ – historie očima pamětníků a pamětnic. (cca 20 minut)
Dagmar Smržová / scénář: Pavla Frýdlová / Česká republika / 2005 / 58 min.

Dokumentární film „Válka v paměti žen“ zachycuje specifické zkušenosti žen za II. světové války. Je s podivem, že v množství dosud vzniklých vzpomínkových pořadů a dokumentárních filmů o II. světové válce bylo ženám dáno tak málo prostoru. Přitom je zřejmé, že ženy díky své odlišné sociální a společenské roli válku prožívaly jinak a vzpomínají na ni jinak než muži. Ženy vyprávějí především o každodenním životě za války, o obstarávání živobytí, o náletech, o nucené práci, ale i o odboji, věznění a koncentračních táborech, o odsunu a násilí vítězů nad poraženými, o znásilňování.
Šest žen, které žily na území bývalého Československa, vypráví svoje životní příběhy, které výrazným způsobem ovlivnila válka a to v různých podobách. Kateřina Pošová nadosmrti poznamenaná výčitkou, že její vinou zbytečně zahynula matka v lotyšském koncentračním táboře. Doris Donovalová, která v Terezíně prožila největší lásku svého života a dobrovolně se za ní vydala do Osvětimi. Věra Žahourková pomáhající svému otci v odbojové činnosti na svobodě i v terezínské pevnosti. Stanislava Zvěřinová - totálně nasazená v Německu - sugestivně líčící boj o přežití v nacisty utajovaných továrnách ostřelovaných spojenci. Podplukovnice Československé armády Věra Tichá popisující dramatickou cestu z Buzuluku do Prahy. Německá Češka Helga Wilms vzpomíná na svého otce, který od počátku ostře vystupoval proti nacistům, a přesto byl po válce i s rodinou odsunut do Německa.
Film vznikl na základě dlouholetého mezinárodního projektu Gender Studies, o.p.s., Paměť žen, který metodou oral-history shromažďuje životní zkušenosti a názory žen několika generací (viz www.feminismus.cz/pametzen a  www.womensmemory.net).

II. Tenký led (57 min) + Byla jednou jedna princezna aneb jak to bylo doopravdy (Pohádková opravovna) (7 min)
11,00 -  12,40

Diskuze na téma genderové stereotypy ve společnosti (cca 20 minut)
Hakan Berthas / Sweden / 2006 / 57 min.

Dynamický příběh o toleranci a vlastní síle začal v okamžiku, kdy se v severoindickém Ladáku mladá buddhistická studentka Dolkar rozhodla, že chce hrát lední hokej. Začala lákat k tréninku i své kamarádky a vybudovala kluziště. Přesvědčila místní organizace, že i ženské družstvo může být postaveno do národní soutěže, která zatím patřila pouze mužům. Diváci se stávají svědky dramatického sportovního turnaje plného radosti a veselí. Vstupují do hry, která smazává nejen genderové, ale i náboženské rozdíly a ruší nejedno tabu. Film je optimistickou ukázkou toho, že i svérázné přání jedné dívky může náhle odbourat předsudky, v tomto případě vůči sportujícím ženám a jejich účasti na „mužské" zábavě. Zároveň je i důkazem toho, že nemusí být těžké spojit zcela odlišné náboženské skupiny a rivalitu přetavit v mírové klání o pohár. Fascinující je rovněž zápas žen, který je svou energií a nadšeným amatérismem tak odlišný od střetu trénovaných profesionálních hráčů západního světa.

Byla jednou jedna princezna aneb jak to bylo doopravdy (Pohádková opravovna)
Série tří genderově citlivých dvouminutových animovaných pohádek, jejíž cílovou skupinou nejsou pouze děti, ale i rodiče, kteří se často dívají na pohádky spolu se svými dětmi. Gender Studies, o.p.s. jako organizace, která se zabývá genderovými aspekty rozvoje společnosti, se stala poprvé ve své historii producentem animovaných filmů.  Rádi bychom, aby do budoucna na sérii tří filmů navázala série dalších pohádek, které by bylo možné vysílat jako Večerníčky pro děti. Do budoucna plánujeme pokračovat ve spolupráci s autory scénářů a animace, Pavlem Šrutem a Galinou Miklínovou, stejně tak jako s produkční a dramaturgyní, Dagmar Jurákovou a Kateřinou Krejčí. Všechny tyto osoby byly ve svém přístupu k myšlence pohádek velmi vstřícné a inovativní, zároveň se chtějí dále zapojit do jejich pokračování. Gender Studies, o.p.s. se bude snažit získat pro realizaci takové série podporu z grantů na české i mezinárodní úrovni a pokusí se do produkce pohádek více angažovat Českou televizi.

III. Nepřátelé štěstí (59 minut) + předfilmy Zlatý poklad, Po škole (Otevřená společnost, 12 minut)
13,00 – 14,40

Eva Mulvad / Denmark / 2006 / 59 min.

V roce 2003 předstoupila čtyřiadvacetiletá Afghánka Malalai Joyová před dolní komoru afghánského parlamentu, aby tu mezi téměř samými muži pronesla krátkou, ale silně kritickou řeč vůči afghánské společnosti. Ta byla dosud podle jejího názoru slepá k zločinům, jež se udály v minulých letech, a nedělá nic pro nápravu křivd, mezi něž patří především útlak afghánských žen. Během několika minut byla vyvedena ze sálu a o pár dnů později jí už anonymové hrozili smrtí. Ačkoli ale volá po svobodném životě, musí v zájmu vlastní bezpečnosti nosit burku. Dánská režisérka Eva Mulvadová sleduje Malalai Joyovou v průběhu posledního týdne před volbami do parlamentu, kam kandiduje jako jedna ze tří žen mezi jednačtyřiceti kandidáty. Její kampaň je poznamenána výhružkami, ale i podporou vesničanů, pro které je mnohdy jedinou autoritou, na niž se mohou obrátit se svými problémy, jako je domácí násilí nebo nucené sňatky. BBC před dvěma lety prohlásila o Malalai Joyové, že je nejslavnější ženou Afghánistánu. V kontextu jakékoli západní země by tato informace vyzněla zcela banálně, ale v zemi, kde šly ženy k volbám poprvé v roce 2005, vyvolá zasloužený obdiv.

Po škole
Snaží se narušit genderové stereotypy, jež zasahují do volby povolání žáků a žákyň posledních ročníků základních a středních škol.  Proč nám ti, kteří si vybírají genderově netradiční obory, připadají spíše jako rebelové než jako normální svobodně se rozhodující lidé? Film vytvořila agentura Creative Bazaar, s.r.o., v režii Vojtěcha Kopeckého, scénář napsal Filip Smoljak, v hlavní roli vystupuje herečka Divadla Sklep Lenka Vychodilová.
www.proequality.cz.  Vznikl v rámci projektu Prolomit vlny.

Zlatý poklad
S nádechem parodie na televizní soutěžní pořady se snaží dokázat, že genderové stereotypy na pracovním trhu mohou být pro zaměstnavatele nevýhodné. Podaří se vědeckému týmu i přes počáteční nezdary nalézt důkaz, že zaměstnávání žen se firmám vyplatí? Film vytvořila agentura Creative Bazaar, s.r.o., v režii Vojtěcha Kopeckého, scénář napsal Filip Smoljak, v hlavní roli šíleného vědce se objeví Otta Rošetzký.
www.proequality.cz. Vznikl v rámci projektu Prolomit vlny.

IV. To všechno z lásky (27 minut) a Má milovaná holčička (107 minut)
15,00 – 18,00

Diskuze na téma násilí na ženách (cca 20 minut)

To všechno z lásky
Tomáš Kudrna / Česká republika / 2004 / 27 min.

Film Tomáše Kudrny představuje příběhy tří žen, které se staly oběťmi domácího násilí. Jejich vyprávění jsou si v mnoha ohledech podobná. Na počátku byli jejich partneři milí a okouzlující, pak však přišla chvíle, kdy muž svou partnerku poprvé udeřil. Následovalo psychické ponižování i fyzické týrání, z něhož se ženy po dlouhou dobu nedokázaly vymanit.

Má milovaná holčička
Brit Jorunn Hundsness / Norsko / 2004 / 103 min.

Citlivě natočený snímek vypráví příběh třiatřicetileté Sigrid, jež se doznala z vraždy svého otce a prožívá poslední dny před nástupem do vězení se svým sedmiletým synem. Z fotografií z rodinného archivu a z množství záběrů domácího videa skládá autorka důmyslně a vyváženě střípky tragického osudu ženy, kterou otec od šesti let sexuálně zneužíval a již prožité útrapy nakonec dohnaly až k otcovraždě.

Filmový maratón „Kamera je rodu ženského“  je součástí projektu Půl na půl – rovné příležitosti žen a mužů, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.