[ 29.4.2007, Lenka Neubauerová, studentka sociální práce a sociální politiky na Fakultě sociálně ekonomické Univerzity JEP v Ústí nad Labem Kultura > Jazyk a literatura, Rovné příležitosti > Rovné příležitosti ]

Toto je portrét jediné dámy, která se mohla v 19. století hrdě postavit vedle takových mužů jako například Andrew Carnegie nebo J.P.Morgan. Vlastnila doly a železnice, obchodovala s nemovitostmi, patřily jí továrny i obchodní centra. Pro neobyčejné finanční dovednosti ji nazývali Čarodějnicí z Wall Street. Pro ženy místo nevhodné stejně jako bitevní pole. Hetty nepotřebovala upevňovat svoji pozici honosnými sídly na Fifth Avenue ani drahými obleky v evropském stylu. Zůstala věrna svému bytečku v Hobokenu a Brooklynu. Upřednostňovala dohody, uměla však být velmi tvrdá hráčka.

Narodila se v bohatém, kouzelném městečku s názvem New Bedford na severu USA. Díky ropným ložiskům tvořili movití větší část obyvatel. Hettinina rodina patřila k těm nejbohatším. V mládí samozřejmě studovala na několika školách určených pro mladé dívky z dobrých rodin, kde z ní měli vychovat dámu. Do tajů peněžních transakcí se dostávala už v době, když zrak ztrácejícímu dědečkovi a posléze i otci předčítala novinové rubriky o dění ve světě obchodu a financí.

Ve svých dvaceti strávila nějakou dobu v New Yorku u svého strýce. Zde byla uvedena do společnosti nejvyšší newyorské smetánky. Tato půvabná mladá žena s dobrým jménem výrazně netoužila po honosných slavnostech a peníze, které jí otec posílal na podporu reprezentativního vzhledu, uložila do banky a začala plánovat návrat do rodného města.

Po smrti rodičů získala Hetty značné finanční prostředky, kterými však mohla manipulovat jen velmi omezeně. To ale bylo pro tuto podnikavou ženu neakceptovatelné. Nakonec se jí podařilo zcela ovládnout nejen své vlastní dědictví, ale i to, které získala po smrti tety Sylvie. Tato dáma sehrála důležitou roli v první fázi Hettyina života.

Hetty se vdala ve svých třiatřiceti letech, což byla na onu dobu skutečně rarita. Jejím manželem se stal Edward Green. Muž, který Hetty pomáhal získat moc nad rodinným majetkem. I později dával do hry své postavení, když se stával součástí jejích finančních her. Nějaký čas společně žili a operovali v Anglii, která Edwardovi chyběla na seznamu jeho světové obchodní sítě.
Poté přesídlili do městečka na břehu řeky Connecticut - od sídla, které Edward zakoupil pro svoji matku. Edward i jeho matka otevírali plnou náruč, dokázali získaného bohatství skutečně užívat. Bylo jasné, že takový způsob života Hetty, která kupovala zlevněné rozlámané sušenky a pro přepravu používala praktický, nicméně obyčejný povoz tažený starým koněm, neuznávala.

Hetty neprovázely při úspěšné cestě jen šťastné finanční hvězdy. Byl tu například krach banky Cisco, která držela dlouhodobě ochrannou ruku nad jejími miliony. Pád banky se dotkl nejen majetku, ale také dravého sebevědomí.

Po skončení Občanské války nastala v Americe zlatá doba. Stovky tisíc imigrantů přicházely do nové země hledat práci a příležitost. Vznikala nová města, nové továrny, sítě železnic postupně opřádali celé státy. Přímo šité na míru finančnímu geniovi jejího formátu.

I přes značný majetek žila Hetty mimo veškerá společenská dění, která díky všem obchodním špičkám tehdejší doby skutečně dýchala pohádkovou atmosférou. Jedinou osobní spojkou s bohatou Manhanttanskou smetánkou byla přítelkyně Annie, která dokázala využít rodinné finance i na podporu mnoha dobročinných akcí.
Charakteristickým znakem bylo Hettynino stěhování z hotelu do hotelu. Budovat soukromá obydlí na všech důležitých obchodních místech totiž znamenalo odvod daní každému státu.

I když její děti patřili k nejmovitějším v celé Americe, jejich život se nijak nelišil od života těch, co každý den bojují, aby bylo večer na chleba. Ani jeden z nich netušil, jak nesmírné poklady jejich matka vlastně skrývá. A to byl její cíl. Udělat z nich nejbohatší dědice Ameriky.

Knihu si můžete půjčit v knihovně Gender Studies, Gorazdova 20, od úterý do pátku od 12 do 18 hodin.

Charles Slack: HETTY. The Genius and Madness of American First Female Tycoon, 1st ed. New York: Harper Collins Publishers, 2004, 258 str., ISBN 0-06-054256-X