[ 3.4.2007, Lenka Neubauerová Kultura > Jazyk a literatura ]

Reskin, Barbara F., Roos, Patricia A. Job queues, gender queues : explaining women's inroads into male occupations. 1st ed. Philadeplhia : Temple University Press, 1990. 388 s. ISBN 0-87722-744-6.

Do roku 1970 byl dobrý „job“ otázkou pohlavní a rasové segregace. Přednost dostávali bílí muži. Ti měli šanci na rychlejší růst, dostávali vyšší plat i kvalitnější odborný výcvik. Takové investice se pak odráželi na reprezentativnější pozici mužů ve společnosti.

Ženy měli na trhu práce nižší hodnotu. Právě cena se však začala stávat stimulem, který podněcoval zaměstnavatele vyměnit svého mužského pracovníka. Přes všeobecný předsudek, že ženy nedosahují takových kvalit, protože jim chybí racionální schopnosti, jsou méně fyzicky a technicky zdatné a mají vyšší absence, zaměstnavatelé se nechali zlákat právě nízkou cenou. Nedbali ani tvrzení, že jejich nižší produktivita tento finanční rozdíl zase dorovná a začali je usazovat do pozic patřících do té doby mužům. Řady pracovních míst tak dostaly novou tvář.

Ženy ve farmaceutickém průmyslu

Založení takových společností jako je Wyeth nebo Lilly, jenž se pak stali farmaceutickými giganty, znamenalo radikální změnu a farmaceutická profese dostávala profesionální podoby. Na přelomu 19. a 20. století začali farmaceuté také úzce spolupracovat s lékaři.

V 70. letech 20. století udělali do této oblasti zásadní krok i ženy. Tradičně, veškeré obchodní a finanční záležitosti náleželi mužům a lékárny nebyly vyjímkou. Ženy byly zapojeny velmi limitovaně. U mužů se začaly objevovat obavy, že ženy dokážou v obchodě s farmaceutickými produkty více a kladli jim tak mnoho překážek. Celkové poklesy v prodejích a rozmach nemocničních zařízení způsobily, že provoz lékáren začal pro muže ztrácet na atraktivitě. V té době stát dotoval farmaceutické školy a začal lákat ženy hledající dobře placené a profesionální uplatnění. Za deset let se počet žen v soukromých lékárnách i lékárenských řetězcích zdvojnásobil a z pozic řádových pracovnic postupně přesedlaly do manažeských postů. Muži však byli zase o krok napřed. Stoupali po žebříčku kariéry a nacházeli uplatnění v samotných farmaceutických společnostech.

Ženy za barem

Romány a filmy vykreslují klasickou představu o barech: ponuré, zakouřené místnosti, kde se potulují prostitutky a vyměňují balíčky peněz za balíčky drog. Autoritativní, silný a nepoddajný barman hraje v celé té tajuplné scéně hlavní roli. Příliš nevhodné místo pro dámu.

Na počátku 20. století zákony zakazují ženám pracovat v místech, kde se prodává alkohol. Servírování těchto nápojů může pokazit jejich morálku. Ani samy ženy se necítí oprávněny servírovat nebo míchat drinky, jestliže obsluhují zákazníky vyžadující  pokrmy. První světová válka však v tomto znamenala přelom. Muži odcházeli do boje a ženy je byly nuceny nahradit  v povoláních, která doposud společnost vnímala jako čistě mužská. V sedmdesátých letech byl vydán pracovní průvodce pro pomocníky, který vysvětloval jak míchat nápoje, umožňoval učit se od skutečných barmanů a přiblížit se tak skutečnému barmanskému povolání. Za pár let vznikla nová edice, která již neoslovovala pouze muže, ale neutrálním jazykem dávala zelenou i budoucím barmankám. V osmdesátých letech tvořily barmanky téměř polovinu z celkového počtu.

Úkolem není jen servírování nápojů a lehkých pokrmů, ale také přijímání objednávek a plateb, vytváření příjemného prostředí. Barmanské povolání považuje komunikaci se zákazníkem za neméně důležitou – je třeba být psychologem, pečovatelem, právníkem nebo milosrdným lhářem v jedné osobě.

Programátorky a systémové analytičky

Povolání programátorů má velice krátkou historii a stále zaznamenává rapidní růst. Proto by se dalo očekávat, že ženy budou v této profesi participovat velkou měrou již od začátku. Od roku 1970 do roku 1980 se míra systémových analytiček a počítačových programátorek více než ztrojnásobila.

Bližší pohled však poukázal, že ne všechna tato specializovaná povolání jsou přístupná ženám rovným dílem. Výzkum prováděný New York Times zaznamenal mnoho žen sedících před obrazovkou a přijímajících pokyny řídícího programátora muže. Důležité je uvědomit si, že tato oblast čítá velké množství rozmanitých druhů profesí od práce s datovými systémy, přes navrhování nejrůznějších programů až po vytváření diagramů pro manažery i laickou veřejnost. Z výzkumu z roku 1979 je evidentní, že ženy se v této době nejčastěji pohybovaly ve finančnictví, pojišťovnictví a jiných službách tohoto druhu.

Lenka Neubauerová, studentka sociální práce a sociální politiky na Fakultě sociálně ekonomické Univerzity JEP v Ústí nad Labem.