[ 30.3.2007, Alena Králíková, Gender Studies, o.p.s. Rodičovství > Reprodukční práva ]

Liliana Azevedo byla jednou z hlavních iniciátorek kampaně na podporu svobodné volby žen při rozhodování o jejich reprodukčním zdraví, tedy i případném potratu. Na její straně stály - vedle mnoha ženských organizací a sítí v Evropě - i informační technologie. Právě díky mailing listům, blogům a dalším nástrojům se jí v jediném týdnu podařilo shromáždit desítky dopisů adresovaných portugalské vládě ve věci referenda k právu na potrat. Výhodou byl i fakt, že Liliana je představitelkou skupiny ženských organizací v Portugalsku, které jsou součástí Evropské ženské lobby.
Vraťme se nyní o měsíc zpátky a připomeňme si kampaň, která potvrzuje sílu občanské společnosti a iniciovala velmi rychlou reakci ze strany vlády a parlamentu.

Boj za právo portugalských žen na rozhodnutí, zda a kdy chtějí mít děti, trvá několik desetiletí. Před referendem, které proběhlo 11. února 2007, označoval zákon přijatý v roce 1984 ženy, které podstoupily potrat, za pachatelky trestného činu. Potrat mohl být uskutečněn pouze v případech znásilnění, poškození plodu nebo zdravotního rizika u matky. Portugalky tak byly nuceny absolvovat nelegální potraty a čelit případnému stíhání a až tříletému vězení, nebo mít dostatek peněz a odcestovat do Španělska.

Za poslední léta bylo stíháno mnoho žen, ve většině případů však byly případy odloženy nebo byly tresty změněny v pokuty. V roce 2005 bylo v Portugalsku provedeno přibližně 18 tisíc ilegálních potratů; 10 tisíc žen muselo podle údajů portugalské Asociace pro plánování rodiny (APF) přijmout naléhavou pomoc v nemocnicích z důvodu nebezpečného a ilegálního potratu. Za poslední tři roky na následky komplikací souvisejících s potratem zemřelo celkem deset žen.

Hnutí pro svobodnou volbu chtělo na jedné straně ukončit nesnáze žen a jejich veřejné ponížení, na druhé straně pak změnit pojetí potratu od kriminálního činu po záležitost sexuálního zdraví. Cílem bylo zajistit, aby potraty byly jak bezpečné, tak výjimečné. Nástrojem má být jak efektivní sexuální výchova ve školách, tak široká dostupnost informací a služeb plánování rodiny.

Kampaň ANO byla zvlášť živá - odehrávala se na ulicích, v médiích - tištěných i elektronických, zejména prostřednictvím blogů a webů. Kampaň svedla dohromady jednotlivce, pět občanských iniciativ na podporu svobodné volby založených za účelem podpory referenda (Hnutí občanství a zodpovědnost pro ANO, Mladí lidé pro ANO, Lékaři pro svobodnou volbu, Hnutí "volím ANO" a Hnutí pro ANO) a parlamentní levicové strany.

Již v roce 1998 proběhlo referendum k tomu, zda má být potrat dekriminalizován - 51% jeho účastníků volilo "ne" a podpořilo tehdejší restriktivní potratový zákon. Výsledek však nebyl považován za závazný vzhledem k tomu, že se referenda zúčastnilo pouze 30% registrovaných voličů a voliček.
Stejné referendum se zopakovalo letos s tím, že "ano" zvolilo 59,25% osob. Ve srovnání s výsledky referenda z roku 1998 se toho letošního zúčastnilo o milión více oprávněných voličů. Míra neúčasti však i přesto dosáhla 56,4%. Vzhledem k nadpoloviční neúčasti registrovaných voličů proto nejsou jeho výsledky ze zákona závazné. Vláda nicméně prohlásila, že výsledek bude respektovat a okamžitě zahájí práci na vytvoření a implementaci nového zákona o potratech.

V reakci na referendum schválil portugalský parlament novou legislativu vztahující se k potratům již 8. března. Návrh získal podporu všech levicových stran. Nový zákon zahrnuje povinnou schůzku s lékařem, na níž je žena informována o tom, co potrat představuje. Požaduje-li to, bude ji po dobu rozmýšlení poskytnuta psychologická pomoc (o délce minimálně tří dnů mezi schůzkou s lékařem a potratem). Po uskutečnění potratu dostane žena k dispozici podporu v oblasti plánování rodiny.
Zákon schválený parlamentem je v tuto chvíli zvažován prezidentem, který má 20 dní na jeho schválení či vetování.

Vítězství souhlasu dovoluje ženám podstoupit na vlastní žádost potrat, je-li proveden v průběhu prvních deseti týdnů těhotenství v registrovaném lékařském zařízení.
Vítězství ale není dokonáno. Musíme například pracovat na zvýšení povědomí na straně lékařů a zdravotních sester o okolnostech potratu. Mnoho z nich totiž prohlásilo, že potraty vykonávat nebudou. Navíc se ukazuje rozdíl mezi výsledky referenda na severu - více nábožensky orientovaném, a jihu země. Stejně tak je důležité pokračovat v podpoře široké sexuální výchovy a snazší dostupnosti antikoncepce pro mladé lidi i celou veřejnost.