[ 30.3.2007, Pavla Frýdlová, Gender Studies, o.p.s. Rovné příležitosti > Trh práce, Multikulturně > Ženy ve světě ]

Prezidentka atomového koncernu Area, francouzka Anne Lauvergeon, je pokládána za nejvlivnější manažerku na světě. Na loňské celosvětové konferenci organizace WIN Global (Women in Nuclear), sdružující ženy pracující v oblasti mírového využívání jádra a ionizujícího záření, získala Anne Lauvergeon prestižní ocenění WIN Award za mimořádný přínos k objektivnímu informování veřejnosti o jádře.

Anne Lauvergeon se narodila v roce 1959 v Dijonu, v rodině profesora historie a sociální pedagožky. Vystudovala fyziku a důlní inženýrství na Ecole Normale Supérieure v Paříži. Po ukončení studií v roce 1983 se stala analytičkou ocelářského koncernu Usinor, o rok později bezpečnostní referentkou francouzského atomového úřadu. V roce 1990 už byla poradkyní presidenta Mitterranda pro hospodářský rozvoj. V roce 1996 ji kariéra odvedla do investiční banky Lazard v New Yorku. Koncem 90. let se stala presidentkou francouzského státního koncernu Cogema, který se o něco později spojil s Framatommem do atomového koncernu Areva. V jeho čele stojí Anne Lauvergeon dodnes.

Čistá věda vystudovanou fyzičku nikdy nezajímala. Již v průběhu studia vyhledávala kontakty na hospodářské bose, pro svou seminární práci "Život šéfů velkých podniků" realizovala přes tři desítky rozhovorů s manažery francouzského průmyslu. "Byla jsem překvapená, jak ochotně a rádi šéfové mluvili, prostě měli ve své skleněné kouli málo příležitostí k otevřenému rozhovoru," vzpomíná. Mladé studentce nejenže vyprávěli o stylu řízení, dovolili jí být jim v patách během celého pracovního dne. "Cítila jsem se jako blecha v kožichu nějakých velkých zvířat", říká pro die Zeit Anne Lauvergeon. Rychle si uvědomila, jak důležité jsou osobní kontakty. Za své první místo ve státním ocelářském koncernu vděčí jednomu z tehdejších interviewovaných. Od té doby dovedla pěstování kontaktů a obchodní diplomacii k dokonalosti. Stala se šéfkou největšího světového atomového koncernu Areva a při státních návštěvách je často vedle prezidenta jediná, kdo je šéfům zahraničních vlád představen.

Získat termín schůzky u hlavy francouzského státu je pro novináře asi lehčí než u této vládkyně nad 58 000 zaměstnanců ve 40 zemích. Novináři Michaelu Moenningerovi se to podařilo a v letošním šestém čísle německého týdeníku Die Zeit popisuje své dojmy ze setkání s Anne Lauvergeon. Její úřad se v té době právě stěhoval do nového luxusního sídla, zařízeného ve stylu art-deco v pařížské rue La Fayette. Novináře nepřekvapilo množství bezpečnostníh pracovníků, ale skutečnost, že ho šéfka koncernu přijala v podzemí budovy, v bufetu. Její kancelář ještě nebyla zařízena.

Na otázku, čím se liší ženy ve vedoucích pozicích od svých mužských kolegů, odpověděla: "To je docela jednoduché. V šedivém mužském světě jsme prostě nápadnější." Matka dvou dětí - obě měla až po čtyřicítce - hovoří silným a sebejistým hlasem, když vzpomíná na svůj první přijímací pohovor do zaměstnání. "Ženy patří do domácnosti," říkal tehdy její budoucí šéf. Když se ho o několik měsíců později zeptala, jestli přece jen nezměnil názor, vymluvil se: "Ne, ale vy také nejste žádná žena."

Bývalí šéfové Anne Lauvergeon o ní mluví jako o "turbině, která svým tlakem každého přišpendlí na zeď… je velmi tvrdá, kdo s ní neudrží krok, toho předběhne." A jeden bankéř o ní dokonce řekl "všechny vztahy prožívá jako zkoušku sil."

"Kariéra je překážkový běh", říká Lauvergeon, "podařila se mi proto, že nesnáším porážky." Měla štěstí, že velmi brzy našla svého mentora. President Mitterand ji pozval do svého týmu poradců do Elysejského paláce. Organizovala mu ekonomické konference a obchodní schůzky a její adresář se plnil jmény špičkových bosů a představitelů nejrůznějších vlád. Když se jí v roce 1999 tehdejší ministr hospodářství zeptal, zda by nechtěla řídit státní energetický koncern Cogema, rychle nabídku přijala. "Na této planetě, kde většina obyvatel nemá přístup k elektřině, je pro mě práce v energetickém koncernu mnohem zajímavější než prodávat jogurty." Francouzský atomový průmysl se tehdy netěšil na veřejnosti žádné vážnosti a o bezpečnostních standardech se raději příliš nemluvilo. Anne Lauvergeon okamžitě nahradila vedoucího komunikací špičkovým manažerem z oblasti módy. Od té doby je koncern Areva přítomný na všech televizních kanálech stejně tak jako značky aut nebo letecká doprava. I u představitelů francouzské Greenpeace má manažerka respekt. "Lauvergeon nevnímá atomovou energii jako religii, ale jako obchod. Je výbornou političkou a velmi těžkou soupeřkou."

"Nechci zakrýt zeměkouli atomovými elektrárnami, také slunce, vítr a voda jsou zdroji energie, ale bez atomové energie neexistuje žádné dostatečné řešení." Je přesvědčena, že úspora energie bohužel nepřipadá v dohledné době v úvahu.

V poslední době kolují ve Francii pověsti, že v případě vítězství Nicolase Sarkozyho v presidentských volbách se Anne Lauvergeon stane ministryní hospodářství. Není však vůbec jisté, zda o tuto změnu profese stojí. "Politici se těší velkému respektu, ale musí mnohem tvrději pracovat než podnikatelé", vzpomíná si na svoje období z elysejského paláce. "Jejich vidění je omezené a když jsou voliči netrpěliví, tak je přes noc odstraní." Smlouva "atomové Anny", jak Francouzi populární manažerce přezdívají, v Arevě byla nedávno prodloužena o dalších pět let.

Zpracováno podle die Zeit.