[ 29.3.2007, Lenka Formánková, studentka magisterských studijních programů na FSS MU (sociální politika a psychologie), dobrovolnice Nesehnutí Rovné příležitosti > Rovné příležitosti, Rodičovství > Rodičovství ]

Při hledání nápadů na koncepční reformu sociálních opatření, respektující pravidla genderové rovnosti, se nemusíme dívat pouze na sever, do Skandinávských zemí. Inspirativní řešení můžeme nacházet v zemích s podobnou historickou zkušeností, jakou je například Slovinsko. Koncepce slovinské rodinné politiky může být v mnoha směrech příkladem i pro Českou republiku.

Slovinsko zavedlo institut otcovské dovolené, postavený na obdobných premisách jako opatření ze Švédska. Otcové mohou využít až devadesát dnů výlučné dovolené a to libovolně do tří let věku dítěte. Podmínkou nároku na peněžitou dávku je využít prvních patnáct dnů do šesti měsíců po porodu. Díky této právní úpravě mohou otcové pečovat o dítě v době, kdy matka čerpá mateřskou dovolenou. Otcovská dovolená byla ve Slovinsku uzákoněna již v roce 2001, uvedení do praxe však bylo odloženo až do prvního ledna 2003. Opatření získalo rychle na popularitě, v roce 2004 jej využilo celých 72% slovinských otců.

Tradice podpory rovného přístupu k péči o děti

Právo celodenně pečovat o dítě za stejných podmínek jako matka, bylo slovinským otcům přiznáno již v právní úpravě rodičovské dovolené z roku 1975. Pouhý rok poté, co bylo opatření tohoto typu zavedeno poprvé, ve Švédsku, zákonem o pojištění v rodičovství. Počínaje rokem 1986 bylo slovinským rodičům také umožněno pracovat na poloviční úvazek a zároveň pobírat rodičovský příspěvek až do výše 100% ušlé mzdy. Pro srovnání, privilegium placené péče o děti do tří let získali čeští muži až roku 1990, přijetím zákona o rodičovském příspěvku. Nicméně až novelou zákoníku práce z roku 2000 byla poskytnuta mužům na rodičovské dovolené rovnocená poracovně-právní ochrana.

Pravidla spojená s využíváním otcovské dovolené

Opatření je nastaveno tak, aby motivovalo otce k využití alespoň části dovolené brzy po narození dítěte. Například peněžitou dávku dostávají pouze ti otcové, kteří využijí dovolenou do šesti měsíců po narození dítěte, jinak oprávnění propadá v celé výši. Zároveň není nárok převeditelný na partnerku nebo třetí osobu. Míra náhrady ušlé mzdy se pohybuje okolo 100% předchozího průměrného výdělku. Finanční dávka však pokrývá jenom prvních patnáct dnů dovolené, přičemž zbývajících sedmdesát pět dnů jsou hrazeny pouze příspěvky do systému sociálního pojištění. Dovolenou je možné využít v celku nebo postupně, po jednotlivých dnech. V takovém případě je ale nárok krácen na 70% původní délky.

Několik statistických údajů

Zavedením otcovské dovolené sice narostl podíl péče otců, pečujících celodenně o nejmenší děti, ale zázraky se přesto nedějí. Procento těch, kteří opatření využívají, je poměrně vysoké, průměrně však zůstávají se svými novorozenými dětmi a partnerkami pouhých osm dní. Zdá se tedy, že otcovská dovolená zatím nemá zásadní dopad na tradiční dělbu práce mezi rodiči. O tom svědčí i skutečnost, že na navazující otcovskou dovolenou, která není spojena s finanční dávkou, nastoupilo v roce 2004 necelých 9% otců. Výše hmotné kompenzace se však nezdá být pro otce hlavním motivačním faktorem. Na rodičovskou dovolenou odchází ve Slovinsku podobně jako v České republice pouze ve 2% případů muž a to nehledě na to, že je spojena s plnou náhradou ušlých příjmů.