 |
|
 |
Nová kniha: Changing roles
[ 13.3.2007, Lenka Neubauerová
Kultura > Jazyk a literatura
]
Jako v každé západoevropské zemi, i tady je míra zaměstnanosti vyšší u mužů. Ženy jsou profesionálně nejaktivnější ve věku 40 – 49. Důvodem jsou povinnosti spojené s rodinnými závazky, od kterých se ženy postupně odprošťují právě v tomto období života.
Dalším zajímavým bodem v rámci uplatnění je vzdělání. Vzdělanostní rozdíly u mužů prakticky nepůsobí žádné větší potíže v rámci zaměstnatelnosti, zatímco u žen je kvalifikace rozhodujícím faktorem při hledání nového zaměstnání.
Za zmínku stojí desetiprocentní nárůst žen, které našly uplatnění v manažerských či jiných pozicích, které nevyžadují manuální činnosti. Toto navýšení bylo naměřeno od roku 1980. V této době byla také vyšší míra profesní segregace, která se postupně do roku 2002 snížila o 5%. Nutno však poznamenat, že profestní propast zúžili především mladí lidé. U této skupiny je také zaznamenán největší počet hodin strávených v zaměstnání.
Nicméně i taky platí pravidlo, že největší pracovní nasazení vykazují otcové od rodin, zatímco ženy jsou nejvýkonější tehdy, kdy se nemusí starat o děti.
Působení žen v manažerských pozicích můžeme rozdělit na dva tábory. Pozitivní je, že došlo ke zvýšení feminizace ve středním managementu. Nicméně skleněný strop se ženám nepodařilo prorazit ani v této zemi, takže je zde stejně jako v jiných evropských částech zoufale málo žen v topmanažerských pozicích. Muži manažeři jeho existenci popírají. Tvrdí, že stejné šance jsou dány všem – tedy i ženám. Jejich argumentům nahrává fakt, že ženy samy si blokují cestu ke hvězdám, protože stále preferují pracovat pro mužské manažery, popřípadě stát po jejich boku.
Evropská Unie samozřejmě od Maďarska očekává, že zvýší počet žen v politice a tím bude dosaženo rovného postavení při důležitých rozhodnutích. Maďarští politici však tvrdí, že otázce rovnosti na politické scéně nemohou přikládat takovou důležitost jako závažným ekonomickým a sociálním problémům. Nepřipouští si, že právě toto je cílem. Aby důležité otázky v ekonomické a sociální oblasti nebyly viděny pouze z mužského úhlu pohledu.
V oblasti zakládání rodiny i tady platí „jdeme co nejdál o tradičního sexuálního, materiálního a morálního omezování“. Lidé jsou otevření novému, svobodnému životnímu stylu. V roce 1990 patřila jižní Evropa k oblastem s nejnižší porodností. To se však změnilo s pádem železné opony. Za velice krátkou dobu se tak země střední a východní Evropy staly místem s největším porodním deficitem na světě. V roce 2003 počet narozených dětí na jednu ženu nepřerostl přes 1,3 ve dvanácti zemí Evropy. Z tohoto devět bylo z bývalého východního bloku. S novým životním stylem se samozřejmě posunula i věková hranice, kterou ženy považují za vhodnou pro založení rodiny.
Podobný trend je zaznamenán i v případě dětí narozených mimo manželské svazky. Zatímco porodnost dramaticky klesla, počet narozených dětí nesezdaným párům prudce stoupl. Tady neexistuje téměř žádný rozdíl mezi západem a východem. Naopak velké rozdíly jsou tu mezi severskými a jižními zeměmi. Na severu jsou velmi liberární k nemanželským přírustkům nicméně porodnost je zde stále relativně vysoká. Oproti tomu země kolem Středozemního moře považují uzavření manželství za důležitý moment, který předchází narození dítěte.
Tato edice je již čtvrtá v průběhu deseti let, která vystihuje sociální, rodinné a ekonomické postavení žen a mužů v Maďarsku ve srovnání s ostatními zeměmi EU.
Lenka Neubauerová, studentka sociální práce a sociální politiky na Fakultě sociálně ekonomické Univerzity JEP v Ústí nad Labem.
|
|
|
|
