[ 20.2.2007, Jana Koukalová Feminismy > Ekofeminismus ]

Tisková zpráva

Sedm obchodních řetězců působících v České republice předkládá uchazečům o zaměstnání k vyplnění osobní dotazníky, které obsahují otázky diskriminačního charakteru. Nejčastější otázkou, která může zakládat diskriminaci na základě pohlaví nebo rodinného stavu, je požadavek uvedení počtu a věku dětí a otázky týkající se rodinného stavu.

Právníci programu GARDE Ekologického právního servisu monitorovali 14 obchodních řetězců, u 7 sedmi z nich zjistili, že předkládají uchazečům o zaměstnání dotazníky s otázkami, které mohou vést k diskriminaci.

V dotaznících pro uchazeče o zaměstnání právníci GARDE objevili i další otázky, které by zaměstnavatelé uchazečům o práci vůbec klást neměli . Supermarket Lidl kromě uvedení rodinného stavu, počtu a věku dětí po uchazečích o zaměstnání požaduje uvedení národnosti. Požadování takového údaje je však výslovně zakázáno zákonem o zaměstnanosti (č. 435/2004 Sb.). Stejně tak zákon o zaměstnanosti zakazuje požadování osobních údajů, které nesouvisí s výkonem nabízeného zaměstnání. Takovým údajem bezesporu je jméno a zaměstnavatel manžela/ky uchazeče a výše současné hrubé mzdy, které po uchazečích o práci LIDL také vyžaduje.

Počet a věk dětí musí uvádět i uchazeči o práci v Intersparu, Penny Marketu, Plus Discountu, Bille a Baumaxu. Billa se navíc zajímá o osobní údaje manžela/ky uchazeče. V Baumaxu musí uchazeči navíc uvádět výši současné hrubé mzdy a ženy mají uvést zda jsou těhotné.

Kromě výše zmíněných údajů většina uvedených společností vyžaduje po uchazečích o práci uvedení rodného čísla. Ani tyto údaje však zaměstnavatelé při výběru zaměstnanců nejsou oprávněni zjišťovat, jelikož jde o osobní údaje, které nijak nesouvisí s výkonem nabízených pozic.

„Zaměstnavatelé nejsou oprávněni ptát se uchazečů na osobní údaje týkající se jejich soukromého života jako je počet a věk dětí, rodinný stav, těhotenství, jméno a zaměstnavatel manželky, současný hrubý výdělek a rodná čísla členů rodiny, aby z těchto důvodů nedocházelo k diskriminaci při výběru uchazečů. Pokud zaměstnavatel takové otázky pokládá, uchazeč není povinen tyto informace sdělit,“ okomentovala situaci právnička GARDE – EPS Jana Koukalová.

Kontrolu rovného zacházení a zákazu diskriminace mají na starosti úřady práci, které mohou společnostem, které nezajišťují rovné zacházení při přijímání do zaměstnání uložit pokutu až do výše 1 milionu Kč. Právníci GARDE proto dotazníky předali příslušným úřadům práce, aby prověřily rovné zacházení s uchazeči o zaměstnání ve výše zmíněných řetězcích.