[ 30.1.2007, Kultura > Jazyk a literatura ]

Ellis, Evelyn. EU anti-discrimination law. 1st ed. Oxford : Oxford University Press, 2005. 401 s. ISBN 0-19-926683-2.

Už od počátku existence Evropského Společenství se participující státy snažily o uplatnění pravidel, která by zakazovala diskriminaci. Diskriminaci pohlaví, diskriminaci sociálně slabších, etnických či rasových minorit. Nicméně ani zákon nezmůže vše. Přístupy jednotlivců a rozmanité kulturní vlivy jej často dokážou překrýt. Na druhé straně, zákon může výrazně pomoci tyto vlivy a chování jedinců formovat.
Dnešní Evropská Unie v tomto trendu pokračuje a snaží se připravovat primární koncepty, na základě kterých budou moci jednotlivé země vylepšovat stávající a vytvářet nové lokální zákony.

Oblasti, v současné době pokrývané evropským právem, jenž jsou nejčastěji předmětem diskriminace, jsou následující: národnostní rozdíly, pohlaví, zaměstnání na částečný úvazek či krátkodobou práce, rasový a etnický původ, náboženské vyznání, sociální nezpůsobilost, věk a sexuální orientace.

Tento příspěvek nastíní pouze nepatrný výběr z velkého množství pojmů, s nimiž antidiskriminační zákon EU operuje.

Nepřímá diskriminace
Typickou ukázkou je práce na částečný úvazek. Takto pracující lidé mají totiž většinou, oproti pracujícím na plný úvazek i nižší základní hodinovou mzdu. Průměr hovoří o 10% nižší hodinové mzdě. Nutno připomenout, že částečné úvazky jsou především doménou žen.

Práce stejné hodnoty
Antidiskriminační zákon vyžaduje rovné platební podmínky za práci, jenž může být ve své podstatě hodnocením postavena na stejnou úroveň nebo za takovou, která identická. Z toho vyplývá, že ženy a muži by měli být finančně hodnoceni na základě těchto podmínek a ne na základě pohlavních rozdílů.

Mainstreaming
Je to z pozoruhodných a moderních cest, díky níž se také dájí podporovat a rozvíjet  rovné pracovní podmínky. Jde například o zlepšování organizace práce, rozvoj a zlepšování možností v rámci dopravy, uzpůsobování školních hodin, které mají signifikantní dopad na pracovní situaci mužů a žen.

Náboženská specifika v organizacích
Mnohé instituce vyžadují, aby ti, kteří v nich nějakým způsobem participují, respektovali náboženské odlišnosti druhých, pokud jsou praktikovány v souladu se zákonem. Může to být nejen pracovní prostředí, ale také školy nebo nemocnice. Častým jevem, kde se střetává svoboda ve dvou rovinách, je nesoulad mezi náboženskými vyznavači a sexuálně orientovanými minoritami. Mnohé náboženské instituce odsuzují homosexualitu a homosexuálně orientovaní jedinci zase podobně zaměřené postoje věřících. 

Věkové rozdíly
Členské státy mohou ustanovit organizacím specifické podmínky v rámci zaměstnávání jednotlivých věkových skupin. Úpravy se týká výpovědi nebo odškodnění v případě, že neprokáží dostatečně pádný důvod k propuštění mladých, starších nebo o druhou osobu pečujících zaměstnanců. Také mohou ustanovovat minimální schopnosti a zkušenosti, které mají dané věkové kategorie možnost nabídnout.

Evropská koncepce lidských práv
Ve své základní podobě upravuje respektování soukromí, rodinného života a domova. Ochranu osobní korespondence, svobodu myšlení nebo právo na založení rodiny. Příkladem takové ochrany může být případ Evropského soudu pro lidská práva, jenž soudil Velkou Británii za to, že neuznala nárok na sociální zabezpečení a pojištění transsexuálům, kterým bylo změněno pohlaví a získali tak novou identitu.

Lenka Neubauerová, studentka sociální práce a sociální politiky na Fakultě sociálně ekonomické Univerzity JEP v Ústí nad Labem.