[ 6.1.2007, Linda Sokačová Rodičovství > Reprodukční práva ]

Reprodukční práva žen a mužů znamenají, že jakákoli osoba nebo pár se může svobodně a odpovědně rozhodnout kolik, v jakém intervalu, kdy a zda mít děti.  Zahrnují také možnost rozhodnout se o podstoupení či nepodstoupení interrupce. Nedílnou součástí je právo na informace a prostředky, které přispívají k  sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví žen i mužů.

Jak jsou reprodukční práva ošetřena v mezinárodních dohodách?

Právo na reprodukční zdraví, plánované rodičovství, na informace a vzdělávaní v oblasti reprodukčních práv je zakotveno v řadě mezinárodních dokumentů a dohod. Jedním z nejzásadnějších přelomů byla v této souvislosti Mezinárodní konference o populaci a rozvoji, jež se konala v Káhiře v roce 1994. Zúčastněné vlády se shodly na důležitosti všeobecného přístupu ke službám zajišťujícím reprodukční zdraví. Zde i na dalších mezinárodních kongresech (jako např. na 4. konferenci o ženách v Pekingu) byl rovněž definován obsah pojmu reprodukční práva: právo rozhodnout se o tom, zda, kolik a kdy mít děti, svobodně se rozhodnout o manželství a založení rodiny atd.

Kde je problematika reprodukčních práv obsažena?

- dokumenty přijaté na Mezinárodní konferenci o populaci a rozvoji (1994)

- 4. konference o ženách v Pekingu (1995)

- Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) klade na reprodukční práva stěžejní důraz, když říká, že role ženy v plození dětí by neměla být základem pro diskriminaci. K tomuto ustanovení se vrací různé části této úmluvy.

- Listina základních práv Evropské unie (např. právo na tělesnou a duševní integritu, právo na soukromý a rodinný život, svoboda projevu a právo na informace, právo na přístup ke zdravotním službám).

- Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod

Co se za pojmem reprodukční práva skrývá?

·         Reprodukční zdraví žen a mužů: právo na přístup ke zdravotním službám

·         Reprodukční rozhodování: zda, kdy a kolik dětí mít, právo na informace a prostředky, které jsou důležité pro toto rozhodování

·         Sexuální a reprodukční bezpečí, včetně ochrany před sexuálním násilím a práva na soukromí

Podpora sexuální výchovy a informovanosti v oblasti reprodukčního a sexuálního chování a rodičovství

Důležitým prostředkem k odpovědnému rozhodování žen a mužů v oblasti rodičovství je sexuální výchova dětí a mládeže, stejně jako informační kampaně zaměřené na plánované rodičovství a odpovědné sexuální chování. Efektivní sexuální výchova by se měla rovnou měrou zaměřovat na dívky a chlapce, ženy i muže.

Právo mládeže na zdraví, jež zahrnuje také reprodukční zdraví, je také součástí Úmluvy o právech dítěte z roku 1990. Na  Mezinárodní konferenci o populaci a rozvoji souhlasily zúčastněné státy s přijetím iniciativ v poskytování informací vedoucích k pochopení vlastní sexuality a informací, které umožňují ochranu mládeže před nechtěným těhotenstvím a sexuálně přenosnými chorobami.

Propagace antikoncepce

Antikoncepce je prostředkem plánovaného rodičovství, prevencí interrupcí a sexuálně přenosných chorob. Z hlediska odpovědného sexuálního a reprodukčního života je důležité zvyšovat informovanost o různých antikoncepčních metodách a prostředcích a usnadňovat dostupnost antikoncepce pro dospělé i mládež.

Reprodukční zdraví

Reprodukční zdraví je součástí celkové fyzické, mentální a sociální pohody, a ne pouze stavem bez nemocí či vad. Reprodukční zdraví umožňuje vést uspokojivý a bezpečný sexuální život a reprodukci, stejně jako svobodně se rozhodnout, zda, kdy a kolik dětí mít.

Nezbytnou podmínkou je zajištění přístupu žen a mužů ke kvalitní zdravotní péči zohledňující reprodukční zdraví, jež na základě partnerského přístupu zprostředkovává služby a informace týkající se reprodukčního zdraví a života (např. ty vztahující se k období před/při a po porodu, těhotenství, asistované reprodukci apod.).

Svobodné rozhodování v otázce interrupcí

Nedílnou součástí reprodukčních práv je rozhodnutí, zda mít či nemít děti. Svobodná volba v otázce interrupcí znamená, že každá žena má mít právo se v případě neplánovaného těhotenství rozhodnout, jestli podstoupí nebo nepodstoupí interrupci. Legislativa by pak měla zaručovat možnost bezpečné interrupce, jež za standardních podmínek neporuší reprodukční zdraví. Rozhodující roli hraje i přístup k dostatečnému množství informací a odborné pomoci, které umožní skutečně odpovědné rozhodnutí.

Koncept dostupnosti svobodné volby vychází z předpokladu, že řada žen v současné společnosti řeší interrupcí problém neplánovaného či nechtěného těhotenství ze sociálních, ekonomických či psychologických důvodů, a proto je vhodnější zajistit jejich odborné a bezpečné provádění. To omezuje nelegální a často nebezpečné provádění interrupčních zákroků v sektoru černé či šedé ekonomiky, k němuž dochází, pokud jsou interrupce legislativně zakázány.

Svobodná volba v otázce interrupcí rozhodně neznamená propagaci interrupcí jako běžné součásti života či „antikoncepčního prostředku“.

Cesty k omezování počtu interrupcí:

-         včasná a kvalitní sexuální výchova (především na základních a středních školách)

-         zvyšování informovanosti v oblasti sexuálního chování, rodičovství, partnerství a antikoncepčních metod

-         vytváření prostředí vstřícného rodičovství (rozvoj rodinné politiky apod.)

-         podpora rovných příležitostí pro ženy a muže (včetně odstraňování diskriminace na základě pohlaví)

-         podpora opatření zajišťující slaďování osobního a pracovního života (např. různé formy flexibilního pracovního uspořádání apod.)

Boj proti HIV/AIDS

V globálním měřítku je součástí činnosti organizací a institucí, které se zaměřují na reprodukční práva, také boj proti HIV/AIDS. V posledních dvaceti letech zemřelo na tuto nemoc dvacet milionů lidí a osiřelo kolem patnácti milionů dětí. Nejohroženějšími skupinami jsou ženy a mladé ženy (mezi 15 a 24 roky). V subsaharské Africe je tímto virem nakaženo o pět milionů více žen než mužů. To má za následek také zvýšení počtu nakažených dětí.

Aktivity proti násilí na ženách

Pekingská deklarace a Platforma pro akci definují násilí na ženách jako „jakýkoli akt genderového násilí, který má za následek, nebo by mohl mít za následek, fyzické, sexuální a psychologické poškození“. Sexuální násilí na ženách je porušením základních lidských práv a svobod. Sexuální násilí také zahrnuje porušování ženských reprodukčních práv (jako např. vlastní kontrolu sexuality a reprodukce). Mezi zásadní porušování reprodukčních práv patří znásilnění, ženská obřízka nebo nucená sterilizace.

Ochrana před sexuálním násilím je zakotvena v řadě mezinárodních úmluv a dohod, které se zabývají lidskými právy. Jde např. o Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen - CEDAW (zákaz obchodu se ženami), Úmluvu o právech dítěte (zákaz sexuálního zneužívání a vykořisťování dětí) a Římskou smlouvu ustanovující Mezinárodní trestní tribunál z roku 1998. Tato smlouva říká, že znásilnění, sexuální otroctví, nucená prostituce, nucené těhotenství a sterilizace a všechny další formy sexuálního násilí jsou považovány za zločin proti lidskosti a za válečný zločin.

Linda Sokačová – Gender Studies, o.p.s.