[ 8.12.2006, Kultura > Jazyk a literatura ]

Kuchařová, V., Zamykalová, L. Aktuální otázky postavení žen v ČR. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 1998.

Tato publikace reflektuje subjektivní pohled na společenské postavení žen. Přičemž v naší společnosti je nadále silně zakořeněno tradiční rozdělení rolí, kde muž funguje jako živitel a žena zastává hlavní místo v plnění rodinných povinností. Jedna kapitola je věnována vzdělání. Konkrétně úrovni vzdělanosti žen a jejich následném uplatnění na trhu práce. Podíváme se na percentuální podíl žen na středních školách a vysokých školách. Také se dozvíme, které školy jsou z hlediska zaměření pro ženy nejaktraktivnější a zda má nabídka studijních možností diskriminační charakter. Pro představu a srovnání jsou zde uvedena data od roku 1980 do roku 1997. Autorky mimo jiné poukazují i na další vzělávací programy, které se v posledních letech začaly nabízet. Ty pomáhají zvyšovat kvalifikaci, jenž byla především v předrevolučním odbobí relativně nepodstatná.

Další zajímavý pohled se nabízí na ekonomickou aktivitu žen před a po roce 1989. Přechodem z centrální plánované ekonomiky se zvýšila nezaměstnanost a s tím souvisí otázka, kterých odvětví, sociálních, věkových a vzdělanostních skupin se dotýká nejvíce. Obecně znamená kariéra pro ženy méně než pro muže. Se zvyšujícím se vzděláním však tato diskrepance klesá. Kromě toho jsou tu mnohé motivační faktory, které atraktivitu zaměstnání posilují. V jistých motivech se obě pohlaví shodují, u jiných můžeme najít odlišné postoje.

Jedna z kapitol se věnuje působení žen v podnikání. Podtrhuje výhody a uvádí nevýhody, které samostatnou výdělečnou činnost provázejí. Kromě toho poznáme, které podnikatelské aktivity jsou mezi ženami nejoblíbenější.

Také se tu dotkneme existence či neexistece diskriminace v zaměstnání.

Kapitola odměňování nás nechá nahlédnout do tabulek, které porovnávají průměrné platy žen a mužů. Dále porovnávají mzdovou diferenciaci v rámci vzdělání a odvětví mezi ženami a muži a mezi ženami navzájem.

Jak bylo uvedeno již na začátku – nejdiskutovanějším problémem je rodina a nepoměr mezi ženským a mužským pojetím této instituce. Ta je mnohdy vztyčným důstojníkem, který rozhoduje o vhodnosti zaměstnání nebo dalším vzdělávání. Před sametovou revolucí měla rodina mimo jiné i úlohu spojence proti společnému nepříteli. Situace se po roce 1989 změnila. Často se propaguje, že ženy se snaží proniknout do světa mužů a muži zase usilují o větší účast ve světě žen. Ve skutečnosti se obě pohlaví snaží zachovat svá postavení, pouze expandovat do druhé role. Pro mnoho žen přestala být rodina hlavní a/nebo jedinou náplní života, začaly se jí totiž nabízet i jiné, lákavé možnosti. Hodnotové rozdíly ve vnímání rodiny a zaměstnání jsou také dány věkem, kdy zejména mladší generace dává přednost alternativnější formě manželství, nicméně ani mezi těmito lidmi k žádným radikálním změnám v vztahu rodiny a práce nedochází. Zajímavé je, že muži považují rozdělení rolí v rodině jako mnohem méně tradiční, zato vnímají jisté rozdíly v rovině postojů, zatímco u žen je to spíš naopak.

Z pohledu vysokoškolsky vzdělaných žen není diskrepance mezi muži a ženami tolik signifikantní. Tyto ženy netouží ani tolik po zaměstnání, jenž by poskytovalo větší prostor pro rodinné povinnosti. Spíš si přejí, aby jejich profese nebyla zatížena nerovným postavením na pracovišti. Mnohé z nich však nemají pocit, že by se měly v zaměstnání dožadovat mimořádných výhod. Mezi těmito ženami existují extrémy, kdy na jedné straně stojí ty, které rozhodně nehodlají pro rodinu obětovat svoji kariéru a na straně druhé jsou ženy, které začnou budovat kariéru až po té, co vychovají své děti.

V závěru si můžeme udělat celkový obrázek o tom, jak vypadá dnešní česká žena a jaké má vyhlídky do budoucna. Samostatným tématem pro diskuzi je násilí na ženách. Přesto, že naše společnost vzhledem k evropskému kulturnímu zasazení násilí vůči ženám neospravedlňuje, v naší společnosti se vyskytovalo a stále vyskytuje. V posledních letech je mu však věnována mnohem větší pozornost médií, nevládních organizací i široké veřejnosti.

Lenka Neubauerová, studentka sociální práce a sociální politiky na Fakultě sociálně ekonomické Univerzity JEP v Ústí nad Labem