[ 30.11.2006, Astrid Lethert, výzkumná organizace Work&Life Rovné příležitosti > Trh práce ]

Slaďování osobního/rodinného a pracovního života je dnes v Německu aktuálním tématem úvah zaměstnanců/zaměstnankyň i zaměstnavatelů. Studie vypracované dvěma německými instituty v číslech ukazují, že zaměstnavatelům, kteří svým zaměstnancům/zaměstnankyním umožní efektivně slaďovat práci a život, tato opatření jednoznačně přináší více zisků než nákladů.

V posledních letech v Německu se nároky zaměstnanců/zaměstnankyň na kvalitu života a práce ve velké míře změnily. Němečtí zaměstnavatelé se musí stále více zamýšlet nejen nad finančním ohodnocením osob, které zaměstnávají, ale také obecněji nad svou atraktivitou jako poskytovatelé pracovních míst.

Podle výzkumů dává 42% žen po mateřské dovolené výpověď v původním zaměstnání kvůli nedostatečně umožněnému slaďování rodinného a profesního života. Většina z nich (víc než 70%) si navíc vydělává v nepatrných pracovních úvazcích (do 400 EUR/měsíc) a v povoláních, které jsou hluboko pod jejich skutečnou kvalifikací. Tato situace vede k chybné investici pro všechny zúčastněné strany. Zaměstnavatelé investují do vzdělání a rozvoje svých zaměstnankyň, aby byly schopny vykonávat zodpovědné úkoly. Zaměstnankyně sice tak získají dodatečnou kvalifikaci, ale z ekonomického pohledu toto vzdělání znamená náklady, které z důvodu chybějící výdělečné činnosti, nebyly amortizované.

Problematika slaďování však nemluví jenom k ženám. Podle nejnovějších anket si němečtí otcové přejí aktivněji se podílet na rodinném životě. Chtějí společně ovlivňovat výchovu svých dětí a sledovat jejich vývoj. I tak uplatňuje nárok na rodičovskou dovolenou pouze 2% německých otců a další 2% pracuje na částečný úvazek. Důvodem je firemní kultura. Otcové se příliš často nevyslovují ke svým přáním, protože se obávají problémů v zaměstnání. Příčina spočívá také v tom, že mnozí nadřízení pokládají téma slaďování osobního/rodinného a pracovního života za ryze ženskou záležitost.

Spokojenost zaměstnanců a zaměstnankyň

Obzvlášť silně vypovídají o spokojenosti zaměstnanců a zaměstnankyň každoročně vznikající studie Institutu Gallup. Gallup rozdělil výsledky do třech skupin podle postoje zaměstnance/zaměstnankyně k firmě. První skupinu tvořilo 25% všech dotázaných. Do této skupiny patřili jedinci bez jakékoliv emotivní vazby k zaměstnavateli, kteří navíc aktivně pracovali proti zájmům podniku. Tito dotazovaní jsou se svojí pracovní situací nespokojeni a vnitřně na svoji pozici rezignovali. Druhou skupinu tvořilo 68% respondentů/respondentek. Byli to jedinci, kteří měli slabší emotivní vazbu na zaměstnavatele. Nepodíleli se na jeho aktivní sabotáži, jen vykonávali práci podle pravidel bez větší emotivní angažovanosti. Součet první a druhé skupiny tvořil 87% všech zaměstnaných. Lidé ve třetí skupině reprezentovali 13% a měli vysoce emotivní vztah k zaměstnavateli, byli produktivní a se svou prací spokojeni. Ovšem existují i takoví zaměstnanci/zaměstnankyně, kteří jsou se svojí pracovní pozicí spokojeni, a přesto k zaměstnavateli nejsou emotivně vázaní. Důvodem může být, že jejich práce není dostatečně aktivní, ale přesto nechává dostatek času na soukromé aktivity (telefonování, surfování na internetu atp.).

Nesprávný by byl závěr, že existují firmy, které mají jenom motivované zaměstnance/zaměstnankyně anebo jenom frustrované. V každé firmě vedle sebe existují v různých poměrech první, druhá a třetí výše popsaná skupina. U stejného zaměstnavatele existují různé stupně zaměstnanecké loajality.

Dopady na náklady jsou nejlépe viditelné na příkladu absencí. Emotivně vázaní zaměstnanci/zaměstnankyně chyběli v práci průměrně o 2,4 dní ročně méně než emotivně nevázaní. Kromě toho 77% z emotivně vázaných doporučovalo svojí firmu a její výrobky a služby svému okolí. Z emotivně nevázáných tak činilo jenom 5%.

Zavádění programů na slaďování osobního/rodinného a pracovního života není jednoduchým ad hoc rozhodnutím, nýbrž by mu měl předcházet odhad nákladů a zisků, které přinese. Aby tento odhad bylo možné udělat, je nutné se nejdříve soustředit na poptávku. Ve většině firem chybí podklady o tom, jaké požadavky zaměstnanci/zaměstnankyně mají. K prošetření poptávky se dají použít různé metody. Work&Life(1) vyvinula v jednom projektu s deseti německými a rakouskými firmami model v programu Excel, pomocí kterého můžou firmy všech velikostí a oborů, vypočítat odhad nákladů a zisků, který by jim měl ulehčit rozhodnutí. Mimo jiné, firmy obdrží podklady o počtu zaměstnanců/zaměstnankyň s dětmi do patnácti let či jinými rodinnými příslušníky s potřebou zaopatření.

Výše zmíněný model závisí na výsledcích spolupráce s danou firmou a na reprezentativních statistikách. K tomu, aby si firma vypočítala, kolik například stojí nové obsazení pracovního místa, existuje v rámci modelu možnost vkládání dat relevantních pro vybranou společnost. Náklady na znovuobsazení pracovního místa se mohou vyšplhat až na 100% průměrné roční mzdy. S pomocí modelu je možné vypočítat nejenom náklady na určité příjmové skupiny, ale také na jednotlivce.

Research & Referral znamená, že firma pověří profesionálního zprostředkovatele, aby pro její zaměstnance/zaměstnankyně nalezl vhodná řešení v otázce péče o rodinné příslušníky. Může se to týkat jak péče o děti, tak i o jiné členy/členky rodiny. Náklady na zprostředkování se v Německu blíží sumě 1000 EUR za jedno zprostředkování. V daném podniku toto znamená náklady na jeden a půl dne, protože se náklady na jednoho člověka pohybují kolem 660 EUR na den. Rozdíl v nákladech je tedy 330 EUR, ale roční výnos z investic je zřejmý. Když zaměstnanec/zaměstnankyně musí sám/sama hledat pro členy/členky rodiny vhodnou pečovatelskou službu, trvá to o mnoho déle. Nepřijde několik dnů do práce a navíc, péči musí poskytovat sám/sama. Snižuje se tak koncentrace a efektivita pracovníka/pracovnice v době, kdy nemá k dispozici spolehlivou pečovatelskou službu.

Komerční banka AG (Commerzbank AG) ve svém sídle ve Frankfurtu nad Mohanem podporuje v nutných případech zařízení péče o děti, jehož provozovatelem je pme Familienservice. Pme Familienservice je největším poskytovatelem profesionálních pečovatelských služeb v Německu. Péče o děti v nutných případech znamená, že zaměstnanci/zaměstnankyně mají možnost v případě, když selže "normální" systém péče (např. babysitter/babysitterka je nemocný/nemocná, školka má zavřeno nebo jsou prázdniny), nechat své děti v Kids & Co. K dispozici je horká linka, na kterou mohou rodiče kdykoliv zavolat a své děti přihlásit.

V roce 2003 využilo služby Kids & Co 254 zaměstnanců a zaměstnankyň Komerční banky AG. Děti byly v péči Kids & Co průměrně devět dnů v roce na šest hodin denně. Dohromady to dává 13 716 hodin. Protože Komerční banka AG hradí kompletní náklady na Kids & Co, v roce 2003 činily tyto 210 000 EUR. Anketa, na kterou odpovídali rodiče, kteří služeb Kids & Co využili, ukázala, že 50% by bez služeb Kids & Co v určité dny nebylo schopno přijít do práce, protože by nemělo zabezpečeno jiný způsob péče. Jejich absence by vedla k nákladům ve výši 351 000 EUR (náklady na místo a zaměstnance/zaměstnankyni na den = 400 EUR). Když odečteme náklady na Kids & Co od nákladů na nepřítomnost zaměstnance/zaměstnankyně z rodinných důvodů, zjistíme, že bylo ušetřeno 141 000 EUR. A to nebereme do úvahy účinky dostupnosti Kids & Co na motivaci a výkonnost zaměstnanců a zaměstnankyň.

Více informací: www.work-and-life.de

Překlad a redakce článku: Nina Bosničová, Gender Studies, o.p.s.