[ 21.11.2006, Kultura > Jazyk a literatura ]

Webster, J. Shaping women's work: gender, employement and information technology. London: Longman, 1996.

S masivním rozvojem techniky jsme postupně přešli od psacích strojů k osobním počítačům. Komunikační a informační technologie začali v posledních desetiletích nabírat nevýdaných rozměrů a staly se důležitým nástrojem globalizace. Mnoho pracovních míst bylo nahrazeno automatickou výrobou. Vznikají tak nová pracovní místa – ta, která mají za úkol nahradit lidské zdroje právě v neatraktivních oborech nebo výrazně ulehčit manuální práci. Tato kniha se primárně nezabývá studiem genderových nerovností, ale spíš působením technologií na ženy a vlivem na jejich pracovní zařazení. Přesto se zde často dotkneme feministických názorů, které tvrdí, že technologie je jednou z bariér, která leží mezi oběma pohlavími právě pro to, že je především mužským nástojem a ženy stojí spíš v pozadí.

Pohledem do hystorie si uvědomíme, jak mohutný byl přesun žen z nekvalifikované práce v továrnách před administrativní práci až do inženýrské a jiné specializované obory. Obecně se dá říci, že se otevírá nová pracovní dynamika a vyžaduje se lepší organizovanost práce nejen mezi nadřízenými a podřízenými, ale i spolupracovníky. A ty jsou zpravidla zastoupeny obojím pohlavím. Otázkou je, zda často negativní vztah žen technickým vymoženostem vychází spíš z toho, že jsou právě doménou mužů nebo je prostě technologie pro ženy v jistém smyslu nepochopitelná. Pouze pohled na vliv technologie na ženskou práci by byl dost jednostranný. Protože i ženy mají přínos ve vývoji technologií. Jejich zastoupení je však ve značné menšině.

Možným vysvětlením jejich vlažnějšího zájmu jsou jejich pracovní pozice. Ty často nevyžadují odbornější technologické znalosti a prostředky. Pro porovnání stačí připomenout technické vybavení sekretářek a vysokých manažerů, kterými jsou většinou muži. Vraťme se do 80. let. V této době se totiž začínala ženská část populace kvantitativně přesouvat na vyšší pozice, což samozřejmě vyžadovalo kvalitnější znalosti mimo jiné právě v technika. Z toho se dá usuzovat, že technologické znalosti rostou úměrně s roustoucí pozicí.

Na druhou stranu si vezměme práci sekretářek, bankovních úřednic nebo pokladních. Tam všude jsou ženy zatím v drtivé převaze. Tam všude se také objevují stále dokonalejší a komplexní IT sítě propojující jednotlivé sektory společnosti. Bohužel, na počátku celého systému také často končí znalosti žen končí. Mnohé země uvádějí, že ženám, zejména těm na nižších pozicích se nikdo neobtěžuje vysvětlit nové postupy nebo představit nové výrobky. A kromě toho, dostupnost a základní uživatelská schopnost často chybí v běžném životě mnohých žen úplně.

Mnohá feministická hnutí bojují za rozbití této bariéry zvyšováním možností kvalifikace žen ve specializovaných oblastech. A následně, zapojování těch vysoce kvalifikovaných do profesí a komisí, které rozhodují o jednotlivých technologických projektech. Důležité je překonat nezájem ze strany žen, který je značně vyživován nepřátelkým a sarkastickým postojem mužů.

Lenka Neubauerová, studentka sociální práce a sociální politiky na Fakultě sociálně ekonomické Univerzity JEP v Ústí nad Labem