[ 20.11.2006, Kultura > Jazyk a literatura ]

Rubery, Jill, Smith, Mark a Fagan, Colette.: Women's employment in Europe : trends and prospects, Routledge, 1999.

Tato kniha se zaměřuje na uplatnění žen na trhu práce, na jejich zaměstnatelnost a adaptaci v různých odvětvích. Na vzrůstající požadavky odpovídají vlády evropských zemí vznikem stále efektivnějších programů, které se snaží přimět zaměstnavatele k větší flexibilitě a utváření nových pozic.

Nejde jen o možnosti, ale i o kvalitu nabízených pozic či finanční ohodnocení.

S tím souvisí i celková změna ekonomického, politického a sociálního vnímání žen, která je znatelná od počátku 90. let minulého století. Nutno podotknout, že v rámci jednotlivých sociálních systémů panují napříč Evropskou Unií stále markantní rozdíly v tom, jak jsou ženské aktivity přijímány a jak dalece jsou jim přizpůsobeny podmínky. Ve většině zemí je stále na výsluní model ženy pečovatelky, která s mužem - coby hlavním živitelem vytváří sehranou dvojci.

Aplikace a vyrovnávání je pomalý proces a jde ruku v ruce s vyrovnáváním pozic v domácnostech. I sociální systémy postupně začínají počítat s možností, že v rámci rodiny to již nebude pouze jeden živitel.

První část knihy popisuje dobu krátce po roce 1990. Sociální, ekonomické a
politické změny, které se vymknuly všem dřívějším předpokladům, daly zelenou novým pracovním příležitostem, při kterých se pozice obou pohlaví začínají pomalu modifikovat. Rozpad SSSR, vzrůstající nezaměstnanost, krach sociálních systémů nebo masivní změny měnových kurzů - to vše zahájilo novou ekonomicko-společenskou éru v celé Evropské Unii.

Druhá část knihy se zaměřuje na změny, které vyvolala masivní privatizace a
decentralizace, na rozvoj podnikání. To se projevilo mimo jiné i ve změně struktury podniků, kde se začíná prostor i pro obsazení žen v rámci různých pozic.

Třetí část poukazuje na změny chování v domácnostech, ve veřejném a
ekonomickém sektoru. I zde se vyrovnávání žen a mužů projevuji stále znatelněji. Mimo jiné poukazuje na proces vyrovnávání mezd, poskytování sociální péče a přizpůsobování pracovní doby. Objevíme zde i odkaz na možnosti žen různého věku a vzdělání.

V neposlední řadě se autoři zamýšlí nad otázkou, v jakém světle se jeví
budoucnost zaměstnatelnosti žen při vstupu do dalšího milénia. Jaký užitek bude mít trh práce z ženské participace, na kvalitu a kvantitu nabízených možností. Jak dalece se jednotlivé země postaví k budování rovných příležitostí. Nakonec je důležité připomenout, že velkou roli hrají i metody, jimiž mají být změny dosahovány.

Lenka Neubauerová, studentka sociální práce a sociální politiky na Fakultě sociálně ekonomické Univerzity JEP v Ústí nad Labem