[ 31.10.2006, Alexandra Jachanová Doleželová, Gender Studies, o.p.s. Rovné příležitosti > Politika ]

Politická participace žen je stále častějším tématem veřejných diskuzí a dostává se i do pozornosti médii. Tomuto trendu dopomohly převážně ženy. V roce 2005 byla registrována strana Rovnost šancí, která se zabývá postavením žen ve společnosti. Nezisková organizace Fórum 50% pravidelně organizuje semináře a vydává studie zaměřené na politickou participaci žen. O rovné příležitosti žen a mužů se zajímají Kateřina Jacques ze Strany zelených a Anna Čurdová z ČSSD, které intenzivně diskuzi podporují. V neposlední řadě také nově vzniklá gitA (genderová informační a tisková Agentura) tématu přispívá pravidelným vydáváním článků.

Nízká participace žen je jednou z charakteristik české politiky a to i přesto, že zvýšení účasti žen v politice je cílem Evropské unie a OSN. Politická participace žen je nízká i v porovnání se zeměmi EU. Jak zmiňuje Petra Rakušanová v publikaci "Česká politika: žena v labyrintu mužů?", Česká republika se řadí na 62. místo ve světové kvalifikaci počtu žen v obou komorách parlamentu.
V odstupující vládě Mirka Topolánka jsou dvě ženy - ministryně zemědělství a ministryně školství. Stejný počet žen byl ve vládě Jiřího Paroubka, byly to ministryně školství a ministryně informatiky. V poslanecké sněmovně je 15, 5 % žen.

Není obvyklé, že by předsedou/předsedkyní parlamentní strany byla žena. Pamatujeme si to pouze z období, kdy byla Hana Marvanová předsedkyní Unie svobody. V současné době toto prázdné místo zaplňuje Jana Hybášková, předsedkyně Evropských demokratů. Mezi stranami, které jsou zastoupeny v Poslanecké sněmovně, nemá ženu lídryni ani jedna.

Překonání bariér

Petra Rakušanová ze Sociologického ústavu Akademie věd rozlišuje tři typy překážek, které omezují ženy ve vstupu do politiky:
- institucionální bariéry - volební systém, výběr kandidátů
- individuální bariéry
- společenské bariéry - postoje české veřejnosti

Jako institucionální bariéru můžeme brát to, že volby do většiny zastupitelských orgánů probíhají prostřednictvím politických stran. Ty v současné době, v České republice, ženy na volitelná místa svých kandidátek v mnoha případů nenominují.
Mezi individuální bariéry participace žen v politice patří:
- přetrvávající patriarchální model rodiny - otec je živitelem, matka se stará o rodinu, v tomto případě je velice těžké skloubit rodinné a pracovní povinnosti/politickou kariéru
- odlišná hodnocení žen a mužů - ženy často nejsou svými kolegy politiky dostatečně respektované, je pro ně tím pádem těžší prosadit si svůj názor
- odlišné pojetí moci - ženy chápou svoji roli spíše jako veřejnou službu, často se tedy neúčastní "boje o moc"

Ženám také stěžuje vstup do politiky společností přetrvávající tradiční pojetí rolí žen a mužů.

Jak zvýšit politickou participaci žen?

Je několik způsobů, jak zvýšit účast žen v politice. Pozitivní akce pro zvýšení počtu žen doporučuje Evropská unie i OSN. Evropský parlament se shodl na tom, že vlády by měly používat kvóty za účelem zvýšení počtu žen v politice. Jako "genderová rovnováha" byla stanovena 40% hranice každého pohlaví ve všech úrovních politické participace.

Všechny země, které mají vysoký počet žen v politice (např. Švédsko má 47% žen v parlamentu, Finsko 39%), dosáhly tohoto úspěchu pomocí kvót.
Podle Petry Rakušanové bez pozitivních opatření dosáhnou ženy rovnoprávného postavení v legislativních orgánech na přelomu 22. století.

Pozitivní akce/kvóty:

Kvóty - opatření, kdy na kandidátní listině strany, musí být zastoupeno určité procento jednoho pohlaví, např. 30%.

Zipový systém - na kandidátních listinách se střídají muži a ženy, vždy jedna žena a pak jeden muž nebo naopak. Tím se zabrání, aby ženy byly pouze na nevolitelných místech kandidátní listiny.

Parita - na kandidátní listině je 40% míst určeno mužům a 40% ženám, zbytek je otevřen pro volnou soutěž.

Důležitým aspektem těchto pozitivních opatření je existence sankcí za jejich nedodržení, např. snížení státního příspěvku straně.

Dalším způsobem, jak zvýšit účast žen v politice, jsou ženské sítě a mentorování v politice. Ženy z různých politických stran by spolu měly spolupracovat, aby vytvořily politickou a společenskou diskuzi. Větší angažovanost ve vrcholné politice mohou podpořit různé semináře a školení. Ty jsou většinou organizovány neziskovými organizacemi, ale měly by si je vzít za své i politické strany.

Ve východní a střední Evropě zavedla kvóty např. Makedonie. Na kandidátních listinách musí být alespoň 30% žen. V jednom volebním období, tato kvóta zvýšila počet žen v parlamentu o 10%.

Jak jsme na tom po komunálních volbách?

V zastupitelstvu měst a obcí zasednou ženy 25% míst, v pražských zastupitelstvech je toto procento o něco vyšší - 27%. I když tato čísla stále nejsou ideální, jsou daleko vyšší než ve volbách parlamentních. Tato tendence je obvyklá, v komunální politice kandidují ženy převážně nezávisle a mají přímý kontakt s voliči a voličkami. Ve volbách parlamentních musí ženy zastupovat určité politické strany, a ty je většinou nepodporují.
Straně Rovnost šancí se podařilo celorepublikově získat osm mandátů.

Zdroje:
Genderový balíček 1/2005 - politická participace žen
Genderová informační a tisková agentura (gitA)
Rakušanová, Petra. České političky v labyrintu mužů