[ 31.10.2006, Alexandra Jachanová Doleželová, Gender Studies, o.p.s. Rovné příležitosti > Politika ]

Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen (dále jen Úmluva), anglicky Convention on Elimination of all kinds of Discrimination Against Women (CEDAW), byla přijata v roce 1979 Valným shromážděním Organizace spojených národů a je považována za mezinárodní deklaraci ženských práv.

Československá socialistická republika podepsala Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen 17. července 1980 v Kodani. Po rozpadu země k 1. lednu 1993 se Česká republika stala 19. ledna 1993 členskou zemí OSN a přijala všechny související povinnosti vztahující se k ochraně lidských práv, včetně CEDAW. V letošním roce předkládala ČR třetí periodickou zprávu o plnění Úmluvy.

Úmluva se zabývá i politickou participací žen a to převážně v Článku 7: "Státy, smluvní strany, přijmou veškerá příslušná opatření k odstranění diskriminace žen v politickém a veřejném životě země a zejména zajistí, na rovnoprávném základě s muži, právo:
a) hlasovat ve všech volbách a veřejných referendech a právo na zvolení do všech veřejně volených orgánů;
b) účastnit se na tvorbě a provádění státní politiky a zastávat veřejné úřady a vykonávat všechny veřejné funkce na všech úrovních řízení státu;
c) účasti v nevládních organizacích a sdruženích zapojených do veřejného a politického života země."

Článek 7 je rozšířen, resp. podrobněji vysvětlen ve Všeobecném doporučení č. 23 z roku 1997. Státy musí přijmout adekvátní opatření, tak, aby zabránily diskriminaci žen v politickém a společenském životě, a musí zajistit, aby ženy měly rovný přístup k politické moci. "Odstranění překážek a zavedení zvláštních opatření na podporu rovné účasti žen a mužů ve společenském životě jsou základními předpoklady ke skutečné rovnosti v politickém životě," píše se v doporučení. Výzkumy ukazují, že pokud ženská politická participace dosáhne 30 až 35 procent, dá se říci, že ženy mají opravdový vliv na politickou kulturu. Teprve poté mají politická rozhodnutí rovnoměrný vliv na ženy a muže.

Pozitivní opatření k posílení pozice žen povoluje Článek 4 Úmluvy: "Přijmou-li státy, smluvní strany, dočasná zvláštní opatření, zaměřená na faktické urychlení zrovnoprávnění žen a mužů, nebude to považováno za diskriminaci jak je definována v této úmluvě; v žádném případě však tato opatření nesmí ve svém důsledku vést k zachování nerovnoprávných nebo oddělených měřítek; od těchto opatření bude ustoupeno, až budou dosaženy cíle zrovnoprávnění v oblasti možností a zacházení."

Předložení zprávy OSN

Za účelem posouzení pokroku, kterého bylo dosaženo při plnění úmluvy, byl ustaven Výbor pro odstranění diskriminace žen (dále jen Výbor). Každý stát předkládá generálnímu tajemníkovi OSN k projednání Výborem "zprávu o legislativních, soudních, administrativních nebo jiných opatřeních, jež přijaly za účelem uvedení ustanovení úmluvy v život, a o pokroku, jenž byl v tomto směru dosažen: a) do jednoho roku po vstupu v platnost pro příslušný stát; b) poté alespoň každé čtyři roky a dále kdykoli o to Výbor požádá." (Článek 18) V letošním roce předkládala zprávu, v pořadí již třetí, Česká republika.

K politické participaci žen v České republice se vyjádřila Alena Králíková, ředitelka Gender Studies, jedna z autorek stínové zprávy k třetí periodické zprávě ČR k plnění Úmluvy: "V současnosti jsou ženy v Poslanecké sněmovně České republiky zastoupeny pouze z 15,5%, mezi hejtmany není jediná, a pouze na místní úrovni jejich reprezentace překračuje 20%. Tato data považuji za překvapivá zejména proto, že mezi členy větších politických stran ženy tvoří minimálně 30%, v KDU-ČSL je dokonce více než 50% žen. Doporučuji proto, aby vláda vypracovala a přijala novelu volebního zákona, který by zavedl 40% kvótu na kandidátní listiny, a zároveň se zeměmi, které mají s kvótami zkušenost, svůj přístup konzultovala." Česká vláda doposud nepřijala žádné opatření ke zvýšení žen v rozhodovacích pozicích. V kontextu Evropské unie je míra zastoupení žen ve veřejném životě v České republice na jedné z nejnižších úrovní. K překročení hranice 30 procent máme opravdu ještě daleko. Pokud se Česká republika nerozhodne použít pozitivní akce, nepřekročíme tuto hranici v nejbližších padesáti, možná ani sto letech.

Doktorka Anamah Tan, jedna z členek Výboru pro odstranění všech forem diskriminace žen k využití pozitivních akcí řekla Gender Studies: "Vlády musí skutečně zvážit využití zvláštních dočasných pozitivních akcí, aby dostaly ženy na stejné počáteční pozice jako muže. Tento mechanismus Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen velmi silně podporuje jako cestu k dosažení rovnosti žen a mužů."

Vyjádření OSN k předložené zprávě

Po 36. zasedání Výboru OSN pro odstranění všech forem diskriminace žen v New Yorku, vydal Výbor závěrečné komentáře a doporučení k třetí periodické zprávě, kterou česká delegace obhajovala. Jedním z důležitých komentářů je: "Výbor opakuje a zdůrazňuje své znepokojení ohledně nedostatečné reprezentace žen v parlamentu, vládě, ve stálých komisích, na mezinárodní úrovni a v soukromém sektoru. Výbor také znepokojuje neochota vládních ministerstev použít zvláštní dočasná opatření v souznění s Článkem 4 Odstavce 1 Úmluvy a s Všeobecným doporučením Výboru č. 25 o dočasných zvláštních opatřeních. Dále je znepokojena přerušením schvalování návrhu volebního zákona, který požadoval alespoň 30 procentní representaci jednoho pohlaví." Výbor proto doporučuje, aby Česká republika uplatnila opatření v souladu s Článkem 4 Úmluvy.