[ 4.10.2006, Pavla Frýdlová Kultura > Kultura a umění ]

Hovory na Bělidle – cyklus Žily tady s námi

Hovory na Bělidle, které vysílá Český rozhlas 6, zahajují v úterý 3.10.   sedmidílný cyklus s názvem Žily tady s námi, seriál mapující osudy sudetoněmeckých žen, občanek bývalého Československa. Cyklus, který ČRO6 bude vysílat ve čtrnáctidenních intervalech, se zaměří na předválečnou dobu, na historii válečných let a zejména na odsun sudetoněmeckého obyvatelstva. Vždy v rámci Hovorů na bělidle, v úterý v 19. 30.

Jedna z protagonistek cyklu, na němž s ČRO6  spolupracují Česko-německý fond budoucnosti a Gender Studies, o.p.s., česko-německá publicistka a spisovatelka Alena Wagnerová osvětluje: „Ženy prožívají historické události jinak než muži. Na toto jiné vnímání a zažívání dějinných okamžiků, které často zůstává nepovšimnuto klasickou historiografií, jsme chtěly upozornit v desetidílném rozhlasovém seriálu Válka očima žen vysílaném k loňskému 60. výročí konce druhé světové války. Poprvé se tu se svými zážitky a zkušenostmi z konce války dostaly ke slovu také naše bývalé spoluobčanky německé národnosti.

Na tento cyklus, který mezi rozhlasovými posluchači vzbudil značnou pozornost, navazujeme nyní sedmidílným seriálem Žily tady s námi, kterým chceme veřejnosti vůbec poprvé přiblížit osudy našich německých spoluobčanek z československého pohraničí, jež v letech před druhou světovou válkou patřily k té malé části obyvatel, kteří se nepřipojili k henleinovskému hnutí a zůstali věrni Československé republice. Mnichovská dohoda pro ně znamenala stejnou katastrofu jako pro jejich české spoluobčany, svým způsobem ještě větší, protože byli po obsazení Sudet, pokud se jim nepodařil útěk do vnitrozemí nebo odchod do emigrace, vydáni zvůli nové moci. Stali se rovněž terčem útlaku některých spoluobčanů, kteří je chápali jako zrádce „německé věci“ se všemi důsledky jako je společenská izolace, ztráta práce nebo zatčení.

Sudetoněmecké antifašistky se kromě toho svou političností a občanským angažmá podstatně lišily od nepolitické většiny německých žen z českého příhraničí, které pole své působnosti viděly v naplnění tradiční ženské role v úzkém kruhu rodiny. Zatímco ty známe ze stovek záběrů jak fanaticky vítají pohraničím projíždějícího Hitlera a jednotky wehrmachtu, nevíme prakticky nic o „těch druhých“, o ženách, které nasazovaly své životy v boji proti nacismu, podporovaly německé emigranty, přejímaly starost o rodinu za internované muže, pomáhaly kde mohly ruským zajatcům a totálně nasazeným Čechům. A nevíme také skoro nic o tom, že po válce i tito naši věrní občané museli zjistit, že pro ně jako pro Němce není přes jejich zásluhy a oběti v poválečném Československu místo.“

V sedmidílném cyklu Žily tady s námi jim konečně chceme dát slovo a seznámit naši veřejnost – prakticky poprvé – s jejich osudy. V cyklu, který připravila Pavla Frýdlová z Gender Studies, o.p.s. spolu s redaktorkami Janou Šmídovou a Kateřinou Krejčí, hovoří mimo jiných Lenka Reinerová, Doris Müllerová, Olga Sippl, Ilse Wilmerdingen, Ilse Götz, Elli Becker a jako komentátorka Alena Wagnerová a historici a historičky, které se touto problematikou zabývají.