[ 29.9.2006, Linda Sokačová, Alena Králíková, Gender Studies, o.p.s. Rovné příležitosti > Rovné příležitosti ]

"Chceme svět, ve kterém budou mít lidé jednoduchý, rovnoprávný a cenově dostupný přístup ke kreativnímu potenciálu informačních a telekomunikačních technologií, které přispívají ke zlepšení jejich životů a vytváří demokratičtější a spravedlivější společnosti", stojí v prohlášení mezinárodní organizace Association for Progressive Communications (Asociace pro progresivní komunikaci). Se zástupkyní této významné organizace, Chat Garcia Ramilo, se nám podařilo u příležitosti jejich mezinárodního setkání v Praze na začátku září uskutečnit rozhovor, který tímto přinášíme.

Proč existují organizace jako APC - WNSP (Women's Networking Support Programme), tedy organizace, které spojují problematiku informačních a komunikačních technologií (ICT) s tématikou genderovou?

APC je komplexní organizací. Ukazuje, jak lze ICT využít pro lidská práva, světový rozvoj a sociální spravedlnost. V rámci APC existuje několik sekcí; jednou z nich je právě program pro lidská práva žen (APC Women's Networking Support Programme). Tento program založily v roce 1993 samy zaměstnankyně APC. Cítily, že potřebují vzájemnou podporu. V té době v APC bylo pouze pár žen, které dělaly technickou práci a potřebovaly podporu od svých mužských kolegů i ostatních žen. Prvním impulsem byla potřeba síťování; později jsme se začaly zabývat také řešením genderových otázek obecně. Zjišťovali jsme, že ženy potřebují při využívání ICT pomoc. Jedním z prvních reálných počinů bylo ženská internetová kavárna na 4. světové konferenci o ženách Organizace spojených národů. Ženy byly povzbuzovány, aby ke své práci využívaly internet, technický servis a konzultace poskytoval ženský personál.

Vidíte nějaké výsledky vaší práce od vzniku ženského programu v roce 1993?

Samozřejmě. Oblast ICT a světového rozvoje velmi rychle roste. Na počátku bylo do ženského programu zapojeno pouze pár organizací zabývajících se informačními technologiemi. Postupně se však gender stal jedním z respektovaných principů. V oblasti ICT a světového rozvoje si uvědomujeme, že gender by měl být primárně zohledňován.
Princip rovnosti žen a mužů se postupně stával také součástí důležitých rezolucí. Stále více organizací se věnuje prosazování genderových aspektů v programech zaměřených na technologie a světový rozvoj. Ale stále před sebou máme dlouhou cestu. Jako jeden z hlavních problémů současnosti vidím to, že organizace nevědí, jak s rovností žen a mužů konkrétně pracovat a jak genderové perspektivy využívat.

Proč hrají ICT tak důležitou roli v rozvojových programech?

ICT představuje velmi rychle se rozvíjející oblast. Současný svět se mění obrovskou rychlostí a právě informační a telekomunikační technologie dokáží jeho vývoj zachytit. Zároveň jej však usnadňují. Vzhledem k tomu, že mnoho změn a potřeb je diktováno soukromým sektorem a nadnárodními korporacemi, je důležité, aby se rozvojové i feministické organizace zaměřovaly na to, jak a kým jsou a budou technologie využívány. Mluvíme-li o ICT, mluvíme o technologiích a lidech, technologiích a zdraví. Mluvíme o tom, jak jsou ICT využívány v těchto oblastech a jak by v nich měly sloužit.

Jaká je situace v oblasti ICT a rozvojových zemích? Jsou vůbec tyto technologie rozšířeny mezi běžným obyvatelstvem?

Myslím, že toto je jedna z nejdůležitějších otázek. ICT představují komplex informačních a komunikačních technologií. A do tohoto komplexu patří mj. mobilní telefony, rádio, internet. Využívání internetu i mobilní komunikace se v rozvojových zemích zvyšuje, i když ne všude -jednoznačně ne v chudých venkovských oblastech. V Africe například spolupracujeme s ženskou organizací, která se zabývá rozšiřováním používání mobilních telefonů mezi obyvatelstvem.
Využívání ICT totiž není ovlivněno pouze tím, v jaké zemi se nacházíme, ale i tím, o jakou část země se jedná - zda chudou venkovskou oblast, město či metropoli.
Uvědomme si, že komunikace je velmi výnosným zdrojem zisku. Neziskové organizace by měly mít ICT ve své agendě už z toho jednoduchého důvodu, že by komunikace měla být dosažitelná ve všech směrech. Mnoho lidí telekomunikační nástroje využívá, ale hodnocením kvality a jejích standardů se už příliš nezabýváme. A to není dobře.

A co negativní aspekty ICT? Existují nějaké?

Rozhodně. Jedním z největších problémů je násilí na ženách, kterým se aktivně zabýváme. Bohužel jedním z nejvýdělečnějších podniků na internetu je v současnosti pornografie. Internet je - jako každá jiná technologie - zneužíván. Umožňuje vznik nových forem násilí, urychluje jejich přenos a sdílení.

Na jaká další témata se v genderové oblasti vedle problematiky násilí na ženách zaměřujete?

Především chceme rozvíjet genderovou hodnotící strategii (Gender Evaluation Methodology - GEM). Je velmi užitečná zejména v oblasti hodnocení ICT projektů. Jejím prostřednictvím zjišťujeme, jak se genderová hlediska odrážejí v projektech, a zároveň nastavujeme standardy. V projektech internetových kaváren ve venkovských oblastech například ověřujeme, zda jsou otevřeny v čase, který ženám vyhovuje. Zohledňujeme fakt, že ženy jsou odpovědné za domácí práce a často také chtějí navštěvovat spíše místa, kde se vyskytují ženy. GEM pomáhá identifikovat genderová témata a překážky pro participaci žen.
V současné době se snažíme tuto metodologii uplatňovat co nejvíce: pořádáme vzdělávací semináře. Chceme, aby se genderová perspektiva stala regulérní součástí ICT plánování. Děláme také hodnocení pro naše dárce a tím je vlastně zpětně ovlivňujeme.

Což jde ruku v ruce s politikou.

Ano, samozřejmě.