[ 29.9.2006, Linda Sokačová, Gender Studies, o.p.s. Násilí > Obchod s lidmi ]

Devatenáctiletá dívka je nafilmována svým třicetiletým přítelem při sexu. Rozejdou se a po několika letech se tato nahrávka objeví na internetu. Bez toho, aby s tím ONA souhlasila. Pár lidí na tom vydělá. Je tohle obchodování se ženami? Dívka nebyla násilně zavlečena za žádné hranice - ale její obraz ano.

Tradiční uvažování o obchodu se ženami se zabývá pouze "fyzickým" obchodováním. Takové příběhy jsou plné ukradených pasů, cizích zemí a překročení hranic. Ale co se stane, pokud se něco takového děje ve virtuálním světě na internetu? Informační dálnice vytváří nové způsoby obchodování a nové formy násilí proti ženám, dětem a různým společenským minoritám. Nebuďme však pouze pesimističtí, zároveň vytváří i nové způsoby a prostředky boje proti těmto jevům.

Evropská komise informovala o případu, kdy byly japonské ženy transportovány na Havaj, aby provozovaly on-line sexuální vystoupení pro publikum v Japonsku. Protože je v Japonsku přísná legislativa týkající se pornografie, provozovatel se rozhodl, že bude internetová erotická vystoupení natáčet na Havaji a vysílat je do Japonska. Ženy provozovaly striptýz před webovou kamerou a reagovaly na přání mužů v Japonsku. Veškerá komunikace mezi Havají a Japonskem byla přenášena přes legální server v americké Kalifornii. Japonští zákazníci tedy sledovali vystoupení prostřednictvím kalifornského serveru a neporušovali japonské restriktivní zákonodárství. Organizace zabývající se obchodem s lidmi mají také informace, že internet slouží jako nástroj pro nábor žen a dívek do "sexuálních" služeb pod záminkou legální práce v zahraniční.

Podobné příběhy otevírají nové otázky týkající se práv žen a obchodu s lidmi. Pomáhají informační a komunikační technologie měnit způsoby obchodování? Kde končí pornografie a začíná obchod s lidmi? A týká se tato otázka ženských práv? Pokud se podíváme podrobněji na případ obchodování s kdysi soukromým videozáznamem jedné dívky, musíme se také zamyslet nad tím, zda obchodování s obrazem nemůže mít podobné konotace jako obchodování s lidmi. A co teprve právo na soukromí?

Řešení, která se nabízejí k těmto problémům, jsou často velmi kontroverzní. Restriktivní legislativní opatření jsou zamítána, protože jsou podle některých v rozporu s občanskými svobodami. Podle jiných však tyto postoje opomíjí občanská práva obětí obchodu s lidmi po internetu a poškozování práv na soukromí zvyšuje pravděpodobnost přijímání násilí jako něčeho normálního.

Ať už si to připouštíme nebo ne, informační a komunikační technologie pomáhají měnit svět - a to v pozitivním i negativním smyslu. Mění ekonomiku, mění vztahy mezi lidmi a mění také způsoby porušování lidských práv a kriminalitu. Zároveň však tyto technologie mohou přispívat k řešení vzniklých problémů a zvyšovat informovanost mezi veřejností. Měli bychom různé informační a technologické kanály pozitivně využívat a vyvolávat diskuzi k této problematice, aby jednou nebylo pozdě.

Jak můžeme konkrétně využívat informační a komunikační technologie proti násilí? - zapojovat ženy do různých sfér z oblasti technologií - sdílet informace a vytvářet kolektivní znalosti - zvyšovat informovanost a vzdělanost - vytvářet alternativní média - síťování a zvyšování solidarity

Zpracováno podle materiálů Digital Dangers a Cultivation violence through technology? od APC WNSP. K dostání také v knihovně Gender Studies, o.p.s. - Gorazdova 20, 120 00 Praha 2.