[ 11.9.2006, Klára Bulvasová Rovné příležitosti > Rovné příležitosti, Multikulturně > Ženy ve světě ]

Hierarchie indické hinduistické společnosti je založena na kastovním systému a příslušnost ke každé ze čtyř základních skupin, neboli varn, je daná narozením. Na jeho vrcholu stojí kněží - bráhmani, za nimi jsou pak kšatriové - bojovníci, které následují obchodníci zvaní vaišjové. Nejníže stojí sluhové, rovněž zvaní šúdrové.

Existuje však ještě jedna skupina, která stojí zcela mimo kastovní systém a je považována za rituálně nejvíce znečišťující; jsou jí nedotknutelní. Mezi jejich tradiční povolání patří například zametání ulic, odklízení mršin či zpracovávání kůže.

Dá se říci, že žena v indické společnosti zastává vždy nižší postavení než její muž, bez ohledu na kastovní příslušnost. Ženy považované za nedotknutelné se však denně musejí vyrovnávat s vícero druhy nerovností než ženy náležející ke kastám vysokým.

Nedotknutelné ženy čelí ve svém životě trojímu utlačování, neboť je znevýhodňuje jak nejspodnější příčka na kastovním žebříčku, tak i jejich nejnižší společenská třída. Oba tyto faktory se často vzájemně propojují, protože vyšší kasty mají lepší přístup a možnost vzdělání, a jsou tudíž i bohatší. V případě nedotknutelných žen se přidává také třetí faktor, jímž je příslušnost k ženskému rodu či genderu.

Nedotknutelné ženy musejí čelit diskriminaci vnitřní, která probíhá v rámci jejich kasty, i diskriminaci vnější ze strany vyšších kast. Tím, že jsou ženského pohlaví, jsou znevýhodňovány více než muži ze stejné kasty.

Tyto ženy se často stávají oběťmi kolektivního sexuálního násilí mužů z vyšších kast, neboť znásilnění je podle zprávy mezinárodní konfederace neziskových agentur Oxfam používáno jako „nejefektivnější způsob, jak nedotknutelným uštědřit lekci, a ukázat jim, kam opravdu patří“, to jest mimo kastovní systém. Tyto zločiny zůstávají kvůli liknavému přístupu policie téměř vždy nepotrestané.

Nedotknutelné, nebo také dalitské, ženy jsou zároveň oproti ženám z vyšších kast svobodnější v pohybu a jejich manévrovací prostor nevymezují zdi domova. Důvodem jejich zdánlivé svobody je však to, že jsou kvůli nedostatku financí nuceny pracovat na stavbách nebo na polích jako námezdní rolnice. Tím, že pracují mimo domov, jim však hrozí větší nebezpečí, že je bude slovně napadat nebo je přímo znásilní muž z vyšší kasty či majitel pozemků, na nichž žena pracuje. Často jde o jednu a tutéž osobu.

Nadto tyto ženy pobírají nižší platy než nedotknutelní muži, mají nižší vzdělání a jsou často v horším zdravotním stavu. Přestože vznikají organizace bojující za práva dalitských žen, je jim v praxi téměř odepřena politická participace, a tím i možnosti ovlivňovat stav své komunity, kterou mají pevně v rukou nedotknutelní muži. Jsou také často vystavovány domácímu násilí, mj. i proto, že jejich muži jsou ve větší míře než muži z vysokých kast závislí na alkoholu.

Článek uveřejněný v New Indian Express v roce 1999 informoval o tom, jak nedotknutelná matka musela odpykat „provinění“ svého syna, které spočívalo v tom, že uprchl s dívkou z vyšší kasty. 14 mužů z vyšší kasty, ke které svedená dívka náležela, ji znásilnilo a posléze upálilo zaživa. Tento případ ilustruje přetrvávající odmítání mezikastovních sňatků, zvláště jedná-li se o vztah ženy z vyšší kasty s mužem náležícím ke kastě nižší. Podobných incidentů je v indických novinách nepřeberně mnoho.

Zdá se, že poslední dobou násilí namířené proti dalitským ženám spíše vzrůstá. Souvisí to se snahou celé komunity nedotknutelných o společenský vzestup, lepší přístup k přírodním zdrojům a celkově větší podíl na politické moci. Tohoto vzestupu se však hrozí převážně střední kasty, které se obávají o své postavení.

Pro nedotknutelné ženy se situace v budoucnosti výrazně nezmění, pokud se indické úřady neoprostí od kastovní předpojatosti a nezačnou důsledně využívat možnosti, které jim nabízí indické trestní právo, což podle všeho nebude krátkodobá záležitost.

Klára Bulvasová