[ 31.7.2006, Miriam Suchomelová, Drahomíra Fischlová, VÚPSV Rovné příležitosti > Trh práce ]

Formálně právní předpoklady rovnosti žen a mužů a institucionální a právní zajištění rovných příležitostí pro muže a ženy je v České republice na velice dobré úrovni. Schválení EU směrnic do českých právních předpisů přispělo k vytvoření příznivějších podmínek pro rovnoprávný přístup mužů a žen k povolání a uplatnění rovného zacházení v praxi. Přijetí novely zákoníku práce dále zajistilo rovnost výdělku bez ohledu na pohlaví. Více o těchto právních normách v následujícím článku.

Obecné zásady rovného zacházení pro muže a ženy

Obecné základy rovnosti mužů a žen v ČR byly formulovány v Listině práv a svobod. Ta zaručuje základní práva a svobody všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti aj.(čl. 3 odst. 1). Ústava ukládá právo zaměstnance na spravedlivou odměnu za práci a na uspokojivé pracovní podmínky (čl. 28). Ústavní zakotvení těchto principů však nebylo dostatečnou zárukou jejich vynutitelnosti. Z tohoto důvodu bylo nutné český právní řád sladit s právem EU a princip rovnosti pohlaví byl tak promítnut do celé řady českých právních předpisů.

Cílem promítnutím směrnic EU - směrnice Rady č. 76/207/EEC o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání a postupu v zaměstnání a o pracovní podmínky, a Rady č. 75/117/EEC o uplatnění zásady stejné odměny pro muže a ženy - do českých právních předpisů je vytvoření podmínek pro rovnoprávný přístup zaměstnanců obou pohlaví k povolání. Touto konkrétní právní úpravou se vytvářejí příznivější podmínky pro uplatňování rovného zacházení v praxi, tzv. velká harmonizační novela českého zákoníku práce (zákonem č. 155/2000, účinnost r. 2001).

Po přijetí této novely byly schváleny další směrnice EU, které se týkají rovného zacházení a diskriminace a které bylo rovněž třeba zařadit do právního řádu České republiky. Oblasti rovného zacházení pro muže a ženy se týká směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/73/EC, jejím cílem jsou zásady rovných příležitostí a rovnosti v zacházení s muži a ženami v zaměstnání, při výkonu povolání a při odborné přípravě včetně pracovních podmínek. K zapracování těchto předpisů do českého práva došlo na základě druhé harmonizační novely zákoníku práce (zákonem č. 46/2004, účinnost r. 2004).

Povinnost zajištění rovného zacházení se všemi fyzickými osobami uplatňujícími právo na zaměstnání a zákaz přímé i nepřímé diskriminace upravuje Zákoník práce i Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. Zákaz diskriminace se však neuplatňuje bezvýhradně, např. v případech, kdy se jedná o práce, které jsou určeny výhradně jednomu pohlaví nebo jsou určitým skupinám, mj. ženám, zakázány zákonem (např. práce s těžkými břemeny).

Rovnost výdělku bez ohledu na pohlaví

Problematiku odměňování upravuje v ČR především zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, uplatňovaný v podnikatelské sféře, a zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, uplatňovaný v nepodnikatelské sféře.
Zaměstnancům, kteří vykonávají stejnou práci nebo práci stejné hodnoty, přísluší stejná odměna. Podmínky pro poskytování mzdy/platu musí být stejné pro muže a ženy.

Žena, která má nižší výdělek než muž, který vykonává stejnou práci nebo práci stejné hodnoty, může uplatnit u soudu nárok na vyrovnání neoprávněného rozdílu. Oprávněnost rozdílu výše mzdy mezi mužem a ženou je povinen prokázat v případě soudního sporu zaměstnavatel.

Odměňování vedoucích a řídících pracovníků je v pracovně právních vztazích odvozeno od jejich definice v zákoníku práce, pod kterou se zahrnují všichni zaměstnanci, kteří jsou pověřeni vedením na jednotlivých stupních řízení, a kterým je podřízen alespoň jeden další zaměstnanec. Rozlišujeme následující skupiny vedoucích a řídících pracovníků:

- Osoby, jejichž vztah ke společnosti se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě. To znamená, že veškerá ustanovení se neřídí zákoníkem práce, ale obchodním zákoníkem.
- Pracovníci, kteří byli jmenováni. Zde rovněž nedochází k uzavření pracovní smlouvy. Podmínky, za nichž bude jejich funkce vykonávána, jsou součástí dohody - manažerské smlouvy. Jejím obsahem zpravidla bývá mzda, která se včetně dalších ustanovení řídí zákoníkem práce. V nepodnikatelské sféře odměnu za práci určují obecně platné právní předpisy.
- Vedoucí zaměstnanci, jejichž pracovní poměr vzniká na základě pracovní smlouvy a jejichž odměna a pracovní podmínky se řídí touto pracovní smlouvou a příslušnými obecně platnými a popř. dalšími pracovněprávními předpisy (např. kolektivní smlouva, interní řídící normy).

Bez zřetele na typ smlouvy, která je uzavřena s vedoucím zaměstnancem, se jejich odměňování musí řídit zásadami rovného zacházení bez ohledu na pohlaví.

Další informace naleznete na stránkách VÚPSV http://www.vupsv.cz v sekci Publikace/Granty/Gender v managementu (projekt je podpořen z prostředků MPSV).