[ 30.6.2006, Helna Tabakovová, Česká tisková kancelář Rovné příležitosti > Trh práce ]

domnívá se Martin Turnovský, ředitel sekce podnikaní a investic na Ministerstva průmyslu a obchodu ČR (MPO). Od roku 2004 ministerstvo podporuje projekty zaměřené na podnikatelské aktivity a prosazování rovnosti mužů a žen. Podporují se zejména vzdělávací aktivity na přípravu žen podnikatelek a manažerek, jejich informovanost a prosazování v podnikání. V rozhovoru nám Martin Turnovský prozradil, jaká je situace žen v této oblasti v ČR.

Od roku 1998 působíte v různých funkcích na MPO. Dnes se zaměřujete na přímou podporu průmyslových investic a podnikání. Kdy jste se poprvé v této oblasti setkal s problematikou rovných příležitostí mužů a žen ?

Osobně se domnívám, že role žen v pracovní oblasti je významná a v naší republice taková vždy byla. Ještě stále patříme k zemím s relativně vysokým procentem zaměstnaných žen. Míra zaměstnanosti žen činí cca 56% oproti cca 73% mužů. Pro doplnění uvádím, že v EU 25 je průměrná míra zaměstnanosti žen cca 55% a mužů pak cca 71%. Česká republika je celkově co do zaměstnanosti žen na 11. místě v Evropské unii. Nejvyšší míra zaměstnanosti žen je v severských zemích a to cca o 5%. Otázka rovných příležitostí však není úplně správná. Spíše bych ji formuloval jako stejných možností. Tam byly, a jsou jistě, ještě značné rezervy, které však vyplývají i obecně z role žen v mimopracovním životě jako takovém.

Je obecně známo, že podpora rovných příležitostí žen a trhu práce v oblasti podnikání přispívá celkovému rozvoji podnikatelské sféry a pracovního trhu. Jak vnímáte tuto skutečnost?

Pokud se týká oblasti podnikání, která spadá do gesce našeho ministerstva, nelze říci, že by ženy neměly stejné příležitosti jako muži. Ve všech programech podpory podnikání, které jsou poskytovány, je princip rovných příležitostí důsledně dodržován. Z tohoto pohledu tedy není důvodu, aby nebyly tyto vámi zmíněné obecně známé skutečnosti týkající se rozvoje podnikatelské sféry a pracovního trhu zcela naplňovány i v tuzemsku.

Jakým způsobem si myslíte, že právě ženy můžou ovlivnit rozvoj této oblasti?

Vlastní příspěvek k rozvoji podnikání záleží na osobním přístupu každého jednotlivce, který je aktivní v této oblasti. To platí stejným dílem pro ženy jako pro muže. Vzhledem k již zmíněnému mimopracovnímu vytížení žen je však jejich situace poněkud obtížnější nebo složitější, protože stále ještě jsme např. nedosáhli takové úrovně, aby si rodina, kde je i žena podnikatelka, mohla zaplatit všechny nezbytné služby spojené s chodem rodiny a péčí o děti. Takových případů, které si to mohou dovolit jistě není mnoho.

Jak vnímáte problematiku rovných příležitostí pro muže a ženy konkrétněji v oblasti obchodu a průmyslu?

V průmyslu je podíl zaměstnanosti žen poměrně nízký, ve službách je tomu přesně naopak. Je asi přirozené, že některá průmyslová odvětví jsou svojí povahou bližší jednomu nebo druhému pohlaví. Tradiční doménou žen je třeba oděvní průmysl. Na druhou stranu jsme byli již svědky toho, že se ženy velmi dobře uplatnily v nejrůznějších, zdánlivě ryze mužských oborech lidské činnosti. Kloním se tedy k názoru, že každý jednotlivec by měl být posuzován především podle svých dovedností a výsledků, bez ohledu na to, zda přišel na svět jako muž či žena.

Od roku 2004 MPO podporuje projekty zaměřené na podnikatelské aktivity a prosazování rovnosti mužů a žen. Podporují se zejména vzdělávací aktivity na přípravu žen podnikatelek a manažerek, jejich informovanost a prosazování v podnikání. Jakou perspektivu má tento program z dlouhodobého hlediska? Plní tento program vaše očekávání?

Ministerstvo předpokládá pokračování těchto typů projektů, zejména v oblasti informovanosti žen v podnikatelské sféře, výměnu zkušeností a v mezinárodním měřítku. Hovořit o plnění očekávání by bylo možné za předpokladu, že bychom měli jako výstupy z jednotlivých projektů kvantitativní ukazatele v tom smyslu, že budou sledovány počty nových podnikatelek. Tak tomu ale není. Sleduje se počet žen, které se vzdělávacích a informačních akcí účastní. Z tohoto pohledu můžeme být spokojeni, protože zájem o účast na takových akcích je poměrně značný. Podnikatelek, ale není v ČR tak málo. V roce 2004 podnikalo v ČR asi 200 tisíc žen a 560 tisíc mužů. Nejvíce žen podnikalo v oblasti obchodu a nemovitostí, ve veřejných, osobních a sociálních službách, ve zpracovatelském průmyslu, ve zdravotnictví a sociální péči. U mužů naopak vedlo stavebnictví, obchod a opravy motorových vozidel. Na třetím místě u mužů byl zpracovatelský průmysl, následně pak činnosti v oblasti nemovitostí.

Jak v současnosti vnímáte podnikatelské prostředí v rámci rovných příležitostí pro muže a ženy v ČR? Jak je na tom ČR v porovnání s jinými zeměmi Evropské Unie?

Dalo by se říci, že v oblasti podnikatelského prostředí nikdy neexistovala pravidla, která by určovala, zda podnikat mohou pouze muži nebo ženy. Všem byly a jsou nabízeny stejné možnosti. Přestože počet podnikajících žen je nižší než počet podnikajících mužů, je v poslední době velmi zřetelné, že i ve vyšších funkcích vidíme více žen. Ženy si umí vybrat takové obory podnikání, které mohou vykonávat současně s péčí o dítě, rodinu, domácnost. V dnešní době není už ani tolik neobvyklé, že tím, kdo se stará o dítě, je muž, a žena rodinu zajišťuje finančně.

Ženy v průměru představují 30% všech podnikatelů v EU. V některých oblastech se stále potýkají s většími problémy než muži při zakládání podnikání a získávání přístupu k finančním prostředkům a odborné přípravě.

Více než 29% všech osob činných v podnikání představují ženy. Jejich firmy jsou zejména aktivní v maloobchodě a obchodních a personálních službách (mezi 24% a 29%), zatímco pouze asi desetina podnikatelek vlastní dopravní či komunikační firmy.

Lze registrovat viditelné diference podle jednotlivých členských států. Například ve Francii, Lucembursku, Nizozemsku, Belgii či Finsku je více než čtvrtina SMEs vlastněna ženami, zatímco v Řecku, Rakousku, Velké Británii či Dánsku je počet žen-podnikatelek spíše nízký (mezi 14% a 16%).

Myslíte si, že ČR dostatečně prosazuje rovné příležitosti? Jste v tomto směru optimistou?

To je otázka poměrně široká. Statistiky ukazují, že úplná rovnost mezi muži a ženami v ČR není. Vyplývá to částečně ještě z minulého období před rokem 89, kdy ženy byly zaměstnány převážně v sektorech s nižšími mzdami (např. textilní průmysl) a muži zastávali práci výrazně lépe honorovanou (např. hornictví), i když tomu mohlo být i naopak, čímž myslím to, že tradičně ženy zaměstnávající odvětví byla vždy méně honorovaná. Tyto zaběhlé šablony do jisté míry přetrvávají, i když v menší míře, doposud. Situace ale není úplně jednoduchá, protože mzdy se odvíjí od konkurenceschopnosti jednotlivých odvětví a to i v mezinárodním měřítku. Osobně se ale domnívám, že znalosti, sebevědomí a ambice současné generace mladých žen jsou již poměrně značné a že pokud budou považovat za svojí životní prioritu uplatnit se v podnikání, určitě se jim to podaří. To tedy znamená, že jsem optimistou, neboť neexistují objektivní příčiny, které by ženám v uplatnění bránily…