[ 30.6.2006, Mária Kazmuková, Asociace podnikatelek a manažerek ČR Rovné příležitosti > Trh práce ]

Malé a střední podnikání ve vyspělých ekonomikách vytváří nezanedbatelný podíl DPH a právě tyto firmy jsou potencionálními embryi budoucích velkých firem, šiřiteli inovací a tvůrčích myšlenek. Rozvoj podnikání žen představuje vysoký potenciál a ženám, které začínají podnikat anebo rozšiřují své podnikání je, zejména v USA, věnována velká pozornost a jsou pro ně vytvářeny speciální podmínky.

Aktivní podnikatelky

Ženy začínají podnikat nejvíce ve věku 30 - 35 let. Většina žen podniká v obchodě a službách. Podíl žen v podnikatelské sféře v České republice představuje 28%. Ovšem v tomto podílu jsou zahrnuty i ty ženy, které pracují na živnostenský list pro jednoho zákazníka (tzv. Schwarz systém) a které jsou k této formě "podnikání" nuceny svými "zaměstnavateli". Na druhé straně v tomto podílu nejsou uvedeny ženy, které podnikají spolu s manželem v rodinné firmě, kde ve většině případů je jako podnikatel a majitel firmy uveden manžel.

Podpora rozvoje podnikání v České republice není dostatečná. Za vše snad hovoří fakt, že fyzické osoby, které jsou v této oblasti podnikání dominantní skupinou, mají daně 32%. Pro rozhýbání ekonomického růstu je, nejen v teritoriu právnických osob, krok směrem ke snižování daní firem osvědčeným nástrojem. Současné úpravy sociálního a zdravotního pojištění a zavedení minimální daně uvádí malé podnikatele a podnikatelky za okraj rentability jejich podnikání a přivádí na úřady práce další nezaměstnané. Ženy - podnikatelky většinou musí zvládnout kromě podnikání i svou roli matky.

Daňová zátěž

Základní otázkou je, kdy se dostane podnikatelům - fyzickým osobám v malém a středním podnikání - vyrovnané priority s podnikáním velkým? Vyrovnání na úrovni daňové by mělo být jedním z kroků, jak podpořit více lidí v tom, aby vytvářeli další ekonomický přínos ve prospěch celé společnosti a nespoléhali na sociální a jiné podpory.

Ministerstvo průmyslu a obchodu vytvořilo pro podporu středního a malého podnikání podpůrné programy jako START, ZÁRUKA, TRH, PROGRES atd. Tyto programy ovšem neřeší nejdůležitější problém daňové zátěže. Kromě části programu PORADENSTVÍ, kterého část byla v letech 2001- 2004 věnována podnikání žen, tyto programy ve své podstatě nejsou specificky určeny ženám.

Z celkového počtu příjemců těchto programů bylo pouze 17% žen, na finanční granty dosáhlo pouze 5.7% žen podnikatelek. Vzhledem k podmínkám na trhu práce, kde je vyšší podíl nezaměstnaných žen, než mužů bylo do programu START zařazeno 40% žen, které začaly podnikat v rámci programu START a získaly 37% finančních prostředků na zahájení podnikání. Ženy - majitelky firem získaly pouze 11% finančních prostředků z jiných programů pro podporu podnikání.

Programy na podporu znevýhodněných žen

Současné programy jsou převážně zaměřeny na podnikání znevýhodněných skupin nezaměstnaných žen, zejména mladých matek po návratu z rodičovské dovolené a žen vyššího věku.

V jiných státech, jako např. ve Finsku a v USA existují specializované instituce, které jsou určeny na to, aby pomáhaly právě ženám překonávat problémy při zahajování podnikatelské činnosti. Stálá instituce pro podporu podnikání žen při zahájení v České republice zatím ale chybí.

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR v současnosti podporuje některé menší aktivity neziskových organizací zaměřených na podporu podnikání žen, jako je Asociace podnikatelek a manažerek České republiky nebo Asociace podnikatelek v středočeském regionu a na Moravě.

Asociace podnikatelek a manažerek ČR je vedoucím partnerem projektu "Europodnikatelka 21. století" v rámci programu EQUAL, který je zaměřen na podporu podnikání žen znevýhodněných na pracovním trhu v regionech s vysokou nezaměstnaností v severních Čechách.

Podnikání žen nelze vnímat pouze jako východisko ze složité životní situace, ale jako příležitost k rozvoji zatím nevyužitého potenciálu k podnikání, a tím ke zvyšování ekonomické úrovně společnosti.

Podnikání žen má své specifika, při kterých ženy zvažují možný finanční risk a sladění pracovního a rodinného života. Zkušenosti z vyspělých ekonomik ukazují, že podniky, které založily ženy, vykazují malý, ale neustálý růst, i když mají ženy zhoršený přístup k finančnímu kapitálu. Ženy se musí často spoléhat na finanční výpomoc při zahájeni podnikání v pouze v rodině. Tendence k bankrotu je v podnicích vlastněných ženami nižší než u mužů. Mnoho žen se proto snaží najít rovnováhu ve svých podnikatelských a rodinných aktivitách.

Panující nerovnoprávnost podnikatelek

Paradoxně, ženy podnikatelky v České republice nemají nárok na sociální dávky při ošetřování svých nemocných dětí. Mají také zhoršený přístup ke stále nedostatkovým předškolským zařízením pro své děti. Výpomoc v domácnosti - od výpomoci na hlídání až po školku - zatím není odpočitatelnou položkou z daní. Stát nemotivuje vytváření pracovních míst s polovičními úvazky. Dětské koutky také nejsou státem řešeny. Tyto nevýhody, spolu s vysokým zdaněním a současnou úpravou sociálního a zdravotního pojištění, je nutno v budoucnosti eliminovat.

Stálá podpora žen při vstupu do podnikání, při dalším rozvoji jejich firem, zejména formou mentoringu a finančně zvýhodněných půjček umožní další ekonomický rozvoj společnosti a současně umožní ženám najít rovnováhu ve svém rodinném a profesním životě.