[ 27.5.2006, Ivana Šindlerová, Evropská kontaktní skupina Rovné příležitosti > Trh práce ]

Nejistá a nevýhodná práce ukrytá za dveřmi domácností nebo flexibilita pro skloubení rodinného a profesního života?

"Nabízíme Vám unikátní způsob práce z domu, který v současné době patří k nejdynamičtěji se rozvíjejícím pracovním uplatněním 21.století. Nerozhoduje, jste-li student, žena v domácnosti nebo na mateřské dovolené, máte stálé zaměstnání nebo jste v důchodu. Záleží jen na Vás. My Vám ukážeme, jak na to." Na podobné inzeráty můžeme narazit v každé nabídce pracovních příležitostí. Práce z domova se jeví jako ideální forma přivýdělku, která umožňuje pohodlnou práci v domácím prostředí, ať již jako vedlejší příjem při mateřské dovolené, invaliditě nebo důchodu, či jako příjem hlavní. Co se ale za podobnou inzercí skrývá a co práce z domova vlastně obnáší, ví jen málokdo, protože o tomto fenoménu u nás dosud neexistují žádné zpracované informace.

Evropská kontaktní skupina, o.s. (EKS) provedla v období od října 2005 do února 2006 pilotní kvalitativní výzkum, který se na práci z domova zaměřil. Výzkum byl realizován v rámci projektu Půl na půl - rovné příležitosti žen a mužů, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem EU a státním rozpočtem České republiky. Cílem výzkumu, jehož se účastnilo 17 žen, bylo získat především informace o formách práce z domova, pracovních podmínkách a dále motivaci a sociální situaci žen, které touto formou pracují.

Důvodem, proč se výzkum orientoval pouze na ženy, byly především závěry podobných analýz ze zahraničí, které uvádějí, že práce z domova je celosvětově vykonávána zejména ženami, a ve většině případů jde o práci založenou na neformálním vztahu s dodavatelem/ zaměstnavatelem. Jinými slovy, jde o práci "na černo". V souvislosti s těmito poznatky byla práce z domova pro náš výzkum definována jako závislá či nezávislá činnost, která je prováděna doma za finanční odměnu, ovšem nejedná se o běžnou práci v domácnosti. Tato práce je vykonávána jak na neformální bázi (tedy "na černo"), tak v rámci formálního zaměstnaneckého poměru. Nejde o podnikatelskou činnost, která svých charakterem již do zmíněné kategorie nespadá.

Jaké typy prací se dají vykonávat doma?

Výsledky výzkumu ukázaly, že práce z domova má mnohá pro i proti, záleží na tom, o jaký typ činnosti jde a zda je žena závislá na dodavateli nebo práci dělá "na vlastní pěst". Výrazný rozdíl v pracovních podmínkách a výši mezd se také projevuje mezi prací manuální a duševní. Zatímco manuální práce jsou většinou závislé na dodavatelích, nabízejí nízké výdělky a mnohdy přinášejí i zdravotní rizika (např. při práci s těkavými látkami), duševní činnosti se spíše podobají drobnému podnikání, kdy ženy mohou ovlivnit počet odpracovaných hodin a jejich mzdy jsou výhodnější. Mezi manuální práce patří například navlékání korálků, výroba vlasových katalogů se vzorky barev, montáž skleněných lustrů, dekorace vánočních ozdob, kompletace kancelářských razítek či šití pracovních oděvů. V případě duševních činností jde především o organizační a administrátorskou práci, práci s počítačem apod.

Pro a proti

Hlavní výhodou práce z domova je časová flexibilita, kdy si ženy mohou pracovní dobu organizovat podle potřeby. Pracují v době, kdy jsou děti ve škole, večer nebo o víkendech, což není v běžném zaměstnání možné. Zároveň jde o formu seberealizace, pokud je žena dlouho na rodičovské dovolené, v invalidním či starobních důchodu, dlouhodobě nezaměstnaná nebo pečuje o osobu blízkou. I při nízkých výdělcích ženám dodává alespoň částečný pocit finanční nezávislosti na partnerovi. Tím, že ženy pracují doma, ušetří za dopravu do zaměstnání, šetří také čas. Pracovat doma je praktičtější i v případě, že jsou děti nemocné nebo mají prázdniny; není nutné si brát dovolenou či tzv. paragraf.

Nevýhody, které práce z domova (převážně ta manuální) přináší, souvisejí především s faktem, že jde o práci "neviditelnou" a často bez pracovní smlouvy. Neviditelností je míněna situace, kdy ženy pracují pro dodavatele ve své domácnosti a díky neformálnímu a "skrytému" pracovnímu vztahu nepožívají zaměstnaneckých výhod jako je placená nemocenská, dovolená či osmihodinová pracovní doba. Často se stává, že pracují přesčas, protože normy (kolik kusů musí za týden vyrobit) jsou nastaveny vysoko. Jindy celé týdny čekají na další dodávku a zůstávají bez příjmu. Výdělek je navíc stanoven za kus, což znamená, že při vysoko stanovených normách a přepočtu na hodinu, ženy často nedosahují ani minimální mzdy. Práce doma obnáší také zásah do fungování rodiny. Většina žen nemá vlastní dílnu a práci vykonává v obýváku či kuchyni za přítomnosti dětí. Stává se tak, že chemickým látkám, s nimiž pracují, jsou vystaveny i děti. Ani duševní činnost, která není zatížena výdělkem za kus, však není "ideální". Ženy si stěžují na nemožnost oddělit práci od soukromého života, a to se často neobejde bez stresu a práce v noci. Jejich pobyt doma je navíc automaticky zavazuje k veškerým povinnostem spojeným s vedením domácnosti a péčí o děti i přesto, že by uvítaly rovné zapojení partnerů.

Kdo jsou ženy pracující z domova a kdo jim dodává práci?

Ženy, které práci z domova zvolily, měly v zásadě dvojí motivaci. Šlo o ženy s úspěšnou kariérou, které se vědomě rozhodly pro tuto práci v souvislosti s rozhodnutím založit rodinu a pečovat o malé děti. Vykonávaly především dušení činnosti za relativně výhodných pracovních podmínek.
Manuální práci přijímaly převážně ženy, které nemohou pracovat standardně na plný pracovní úvazek a prací z domova se snaží řešit potřebu přivýdělku. Šlo o ženy na rodičovské dovolené, dlouhodobě nezaměstnané, ženy v invalidním a starobním důchodu, pečující o osobou blízkou, či o cizinky bez náležitého pracovního povolení. Zadavateli práce byly ve většině případů zahraniční firmy, které působí v ČR nebo čeští podnikatelé, kteří zprostředkovávají zakázky pro zahraniční partnery nebo hotové výrobky exportují. Mnozí z nich využívají situace, kdy se při neformálním pracovním vztahu vyhýbají jakékoli odpovědnosti za osoby, které pro ně pracují, ať už jde o výdělky pod hranicí minimální mzdy, nedostatečnou refundaci nákladů spojených s prací z domova (elektřina, náklady na odvoz materiálů a dovoz hotových výrobků), zdravotní rizika, stabilita výdělku atd.

Výzkum přinesl celou řadu dalších dílčích poznatků. Částečně prokázal souvislost volby práce z domova jako důsledku diskriminace žen na pracovním trhu; zprostředkoval detailní informace o výdělcích, spokojenosti žen se svou prací či rozdělením rodinných rolí v souvislosti s dlouhodobou přítomností ženy v domácnosti.
Studie, která shrnuje výsledky pilotního výzkumu práce z domova, bude publikována v červnu 2006 a bude dostupná v knihovně Gender Studies či v kanceláři EKS.