[ 15.7.2004, Lenka Kabrhelová Kultura > Kultura a umění ]

Moderní cestovatele nepřestávají motivovat k cestám do exotických zemí všeobecně známé příběhy slavných mužů-cestovatelů. V jejich stínu přitom zůstává řada žen-cestovatelek. Právě jim je věnována výstava, která byla zahájena v londýnské National Portrait Gallery a návštěvníky seznamuje s úspěchy žen na cestách, které natrvalo poznamenaly společnost v nejrůznějších oblastech, od vědy až po diplomacii.

Její tvůrci nabízejí divákům portréty 60 žen, které procestovaly odlehlé kouty světa od roku 1660 až do roku 1960. V řadě případů šlo o výjimečné osobnosti, které se vzepřely pravidlům tehdejších společností, v jiných případech šlo o manželky, matky či dcery mužů vyslaných do zahraničí.

Návštěvníci expozice si mohou prohlédnout fotografie a malby, které tyto ženy během svých cest vytvořily. K vidění jsou také nejzajímavější suvenýry, které si cestovatelky přivezly domů.

Proč jsou ženy-cestovatelky výjimečné?

Ženy-cestovatelky si podle kurátorky Claire Gittingsové výstavu zasluhují zejména kvůli tomu, že jejich příběhy naprosto odporují dnešním většinou velmi stereotypním představám o tom, jaké byly ženy v minulosti. "Myslím, že je velmi důležité, podívat se na jejich životní osudy," říká Claire Gittingsová. Výstava podle ní dokumentuje, s jakými překážkami se cestovatelky setkávaly a jak je dokázaly překonávat.

Spisovatelka a autorka několika životopisů Jane Robinsonová se domnívá, že cestování poskytovalo ženám možnost znovu poznat sama sebe, což fascinuje dnešní publikum a jistě to fascinovalo i je samotné. "Cestovatelky jsou v našich očích velmi přitažlivé také kvůli tomu, že o lidech, které potkávaly, psaly naprosto odlišně, než na co byla tehdejší společnost zvyklá."

Pádlem proti krokodýlovi

Ať už šlo o ženy jakéhokoli společenského postavení, jejich příběhy spojují zážitky v dnešní době téměř nemyslitelné. Například Mary Kingsleyová, cestovatelka z dob viktoriánské Anglie, se musela v západní Africe pádlem bránit krokodýlovi, který jí chtěl vytáhnout z kánoe, a před smrtí ji zachránila pouze její šaty.

Slavná herečka Fanny Kembleová až ve Spojených státech zjistila, že peníze jejího amerického manžela pocházejí z otrokářských plantáží v Georgii. Manželství se pochopitelně vzápětí rozpadlo.

Výstava není věnována pouze britským cestovatelkám. Část expozice je věnována ženám z celého světa, které si naopak za cíl vybraly Británii. Návštěvníci se mohou dozvědět o osudu americké indiánky Pocahontas, která navštívila dvůr krále Jakuba I., nebo mladé africké otrokyně Sarah Daviesové, která se stala kmotřenkou královny Viktorie.

Výstava potrvá do konce srpna, vstup je zdarma.