[ 28.6.2004, Barbora Petrová Rovné příležitosti > Politika ]

Slovinsko má po letošních evropských volbách 42, 8 % zástupkyň v Evropském parlamentu. To je téměř nejvíc procent ze všech nově přistupujích zemí, vyššího zastoupení dosáhly jen Litevky s 46,2%. Jaký je recept slovinských žen na úspěch? Směs lobbyingu s gender kvótou. Ale hlavně nepřestávat míchat! V Bruselu je pro Slovinsko sedm míst a voliči rozhodli, že tři z nich připadnou ženám. Možná, že takováto malá čísla vypadají směšně v porovnání se státy, které mají nárok na mnohem větší počet reprezentantů, ale na druhou stranu malé hřiště je lépe přehlednější a princip, který uplatnila Republika Slovinsko rozhodně není nezajímavý. Starostka Ljudmila Novak (Nové Slovinsko), doktorka Romana Jordan Cizelj (Slovinští demokraté) a novinářka Mojca Drčar Murko (Demokratická strana důchodců) jsou nové europoslankyně, jejichž zvolení významně pomohl zákon o minimálním 40 % zastoupení jednoho pohlaví na eurokandidátkách. Jeho přijetí předcházela intenzivní veřejná kampaň.

Zazipujme se společně!

Tlak na vládu, parlament a politické strany společně vytvářely tři instituce. Úřad pro rovné příležitosti, Koalice za zavedení rovnoprávného zastoupení žen i mužů ve veřejných funkcích a GTF – Gender Task Force, pracovní skupina při Paktu Stability. Samozřejmě, že by se vše neobešlo bez spolupráce se ženami kandidujícími za jednotlivé strany.

Intenzivní kampaň byla zahájena koncem roku 2003 vytištěním pohlednice Rozhodujme společně! Šlo o prosazení zipové metody při sestavování volebních kandidátek politických stran. Malé hlavičky mužů a žen se do sebe zapínají jako na zdrhovadle a ve spodní části se dočteme, že i přesto, že ve Slovinsku žije 51,1 % žen, je jich v parlamentu zastoupeno pouze 13,3 % a na lokální úrovni to není o nic lepší. Pohlednici s předepsaným textem, který žádá o podporu legislativních změn pak mohl kdokoliv poslat svému poslanci nebo poslankyni.

Dalším krokem byl kulatý stůl zástupců všech politických stran, NGO a zahraničních hostů v kongresovém centru v Lublani týkající se žen v politice. „Tam představitel Slovinské demokratické strany SDS veřejně slíbil navrhnout zavedení 20 % kvóty pro kandidátky do EP. To u nás samozřejmě vyvolavá ještě nyní úsměv,“ podotkla pracovnice GTF Elena Del Fabro. Zástupce ZLSD (Sdružení sociálních demokratů) se zavázal, že jeho strana použije zipovou metodu.

Tlak stoupá

V prosinci 2003 se začal intenzivně stupňovat tlak na poslance parlamentu, který tehdy projednával změnu zákona o volbách do EP. Koalice se maximálně snažila využít příležitosti. Oslovila individuálně všechny poslance a podařilo se získat podporu poslaneckého klubu ZLSD a ministra vnitra. Týden před hlavním hlasováním zorganizovala Koalice informační stánek na centrálním lublaňském náměstí a povzbuzovala k další masové vlně zasílání pohlednic. 26. února 2004 byl nakonec za podpory vládní koalice přijat zákon o volbách poslanců do EP, který kromě jiných změn požaduje minimálně 40 % zastupení každého pohlaví na volebních kandidátkách.

Sliby a realita

Ze 13 stran účastnících se volebního klání nakonec v praxi použily zip při sestavování kandidátní listiny jen dvě strany: ZLSD a konzervativní Nové Slovinsko (obě patří mezi hlavní formace). Více než 40 % žen na kandidátce měly jen dvě malé strany a vedoucí kandidátky byla žena jen ve třech případech, taktéž šlo o malé strany. Nejčastěji se u významných subjektů vyskytoval model žena na druhém místě kandidátky, což nakonec přispělo k výslednému překvapení tří zvolených poslankyň.

Obecně se na výsledcích slovinských evropských voleb, jako ostatně ve většině zemí, podepsala nízká volební účast (28, 3 %). Nicméně ženské zastoupení tento fakt významně neovlivnil. Protože i kdyby přišlo více voličů a zvítězila jiná strana, měly by ženy stejnou šanci, neboť všechny významné formace měly kandidátku na europoslankyni na druhém, výjimečně na třetím, místě.

Ženy sobě, EU ženám Důležité je ale poznamenat, že tomu, aby se ženy vůbec měly zájem aktivně podílet na evropské politice a kandidovat předcházel ještě jiný projekt. GTF zorganizovalo v roce 2003 ve slovinských regionech semináře Ženy, to dokážeme! „Hlavním smyslem bylo, aby se ženy aktivní v místní politice poznaly mezi sebou a zorganizovaly se bez ohledu na stranickou příslušnost,“ uvádí Elena Del Fabro.

Co se týče uplatnění kvóty v nadcházejících slovinských parlamentních volbách v listopadu 2004 je Elena Del Fabro skeptická. Ve chvíli, kdy na činnosti politiků není z Bruselu tolik vidět, hra na progresivní otevřený přístup končí a politická aréna se opět stává přehlídkou malicherných afér a sporů.