|
|
|
Rozdíly ve mzdách žen a mužů stoupají spolu se vzděláním a pozicí
[ 24.6.2004, Michaela Marksová - Tominová, Gender Studies, o.p.s.
Rovné příležitosti > Trh práce
]
Nižší mzdy žen ve srovnání s muži za stejnou práci či práci stejné hodnoty jsou jevem, který je nejspíš starý jako lidstvo samo. Důvod se nabízí stále tentýž: hlavní role žen je v péči o domácnost a hlavním živitelem je muž; pokud žena vydělává, je její příjem jen příjmem doplňkovým. Ačkoli dnes již tento model neplatí, a stoprocentně neplatil ani před sto a více lety, představa o rozdělení rolí je v myslích celé řady lidí obojího pohlaví - a to i v tak zvaných vyspělých zemích - stále pevně zakořeněná. Přitom většina českých rodin je dnes stále závislá na příjmech obou, muže i ženy, nemluvě o obrovském počtu domácností s dětmi závislými na jediné ženě-samoživitelce...
Kromě toho se věří, že žena je biologicky předurčena k tomu, aby rodila a vychovávala děti, a že je to její hlavní zájem. Z toho logicky vyplývá, že ačkoli chodí do zaměstnání, nemůže ho vykonávat s tak plným nasazením jako muž, a její biologické vlastnosti ji předurčují pouze k vykonávání méně důležitých a tudíž hůře placených zaměstnání.
V České republice se rozdíl v platech mužů a žen během celých 90. let postupně prohluboval. Jeho další zvětšování se sice zastavilo v roce 2000, ale od té doby se situace výrazně nezlepšila.
Ženy vydělávají méně než muži bez ohledu na to, že mají stejné vzdělání. V roce 2002 tvořil průměrný plat žen 74% platu mužů. Nejmenší rozdíly jsou mezi zaměstnankyněmi a zaměstnanci se středoškolským vzděláním s maturitou (76%), největší mezi ženami a muži se středoškolským vzděláním bez maturity a s vysokoškolským vzděláním (v obou případech 71%).
Průměrné platy žen v porovnání s platy mužů (v %), ve vztahu k dosaženému vzdělání |
|
1996 |
1998 |
1999 |
2000 |
2001 |
Vzdělání |
|
|
|
|
|
Základní |
76,3 |
74,6 |
74,7 |
74,3 |
74,9 |
Střední bez maturity |
69,9 |
71.6 |
68,4 |
70,1 |
70,8 |
Střední s maturitou |
78,1 |
72,9 |
72,7 |
72,7 |
74,5 |
Vysokoškolské |
74,6 |
65,2 |
62,5 |
63,4 |
65,4 |
Zdroj: Český statistický úřad, údaje z internetové stránky, VII/2003.
Mnohem větší rozdíly můžeme nalézt tehdy, když budeme sledovat platy v závislosti na pohlaví a věku. Nejmenší rozdíly mezi pohlavími jsou do 30 let. V další životní etapě vydělávají ženy pouze 69% platu mužů. Po dosažení věku 40 let se rozdíl trochu zmenšuje a ženy dosahují 76% mužů, ovšem po šedesátce je rozdíl největší - ženy vydělávají jen 66% platu mužů. Hlavní příčinou tohoto jevu je, že ženy mezi 60-64 lety již většinou odcházejí do důchodu a pokud pokračují v práci, obvykle mají pouze doplňkový příjem ke své penzi na částečný úvazek. Muži v této věkové skupině, pokud pracují po dosažení důchodového věku, jsou zaměstnáni na plný úvazek.
Obecně lze říci, co se týká kategorií zaměstnání podle vzdělání a profese: čím vyšší vzdělání a pozice, tím větší je rozdíl ve mzdě mezi mužem a ženou. V kategorii zaměstnanců a zaměstnankyň s nejvyššími příjmy, kterou Český statistický úřad označuje "zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci", braly ženy v roce 2001 pouze 55% (!) platu mužů.
(Všechny údaje jsou převzaté z Českého statistického úřadu.)
Platy v České republice
V poslední zprávě CEDAW (Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen, OSN) je uvedeno, že nerovnost mezi muži a ženami přetrvává, protože jsou ženy častěji zaměstnávány na hůře placených pozicích a pozicích, které nevyžadují přílišnou kvalifikaci. Nižší platy jsou také typické pro zaměstnání, kterým dominují ženy (např. učitelství).
Průměrný plat žen je o 26% (2002, celý úvazek) nižší než průměrný plat mužů. Tento fakt přetrvává, i když ženy mají stejné nebo lepší vzdělání a kvalifikaci.
Zdroj: Gender assessment of the impact of EU accession on the status of women in the labour market in CEE, Gender Studies: 2003.
|
Ženy |
Muži |
Míra ekonomické aktivity 15+ v % |
51 |
69 |
Počet ekonomicky aktivních v tis. |
2 283 |
2 890 |
Nezaměstnanost v % |
9 |
6 |
Částečné úvazky v % |
9 |
3 |
Průměrné měsíční výdělky v tis. |
16 |
21 |
Zdroj: Ženy a muži v datech, MPSV, ČSÚ: 2003.
|
Hrubá průměrná mzda 1995 |
Hrubá průměrná mzda 2001 |
KZAM (ISCO - 88) |
Muži |
Ženy |
Ženské platy v % mužského platu |
Muži |
Ženy |
Ženské platy v % mužského platu |
Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci |
25 043 |
15 888 |
63,2 |
39 720 |
21 855 |
54,9 |
Vědečtí a odborní duševní pracovníci |
17 404 |
13 828 |
79,3 |
25 722 |
18 247 |
70,8 |
Nižší administrativní pracovníci |
11 297 |
9 253 |
82,5 |
16 661 |
13 139 |
78,9 |
Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé a opraváři |
10 408 |
7 144 |
68,6 |
15 096 |
10 313 |
68,6 |
Kvalifikovaní dělníci v zemědělství a lesnictví |
8 568 |
7 385 |
86,2 |
11 658 |
9 985 |
86 |
Zdroj: Rovné příležitosti při slaďování práce a rodiny?, SOÚ: 2003.
|
|
|
|