[ 8.6.2004, Alexandra Doleželová Kultura > Kultura a umění ]

V pátek 7. května se konala v knihovně Gender Studies o.p.s. diskuze se švédskou spisovatelkou a kreslířkou Inger Edelfeldt. Tato spisovatelka přijela do Prahy na Svět knihy diskutovat o cestě k dospělosti. Avšak do knihovny Gender Studies přišla diskutovat o svém komiksu Mystika ženy z roku 1988. Diskuzi moderovala překladatelka Viola Lyčková.

Inger Edelfeldt píše pro dospělé a dospívající, kreslí pro děti. Občas píše básně. Komiksy psala hlavně v 80. letech. Když Inger Edelfeldt psala svoji komiksovou knihu Mystika ženy, nechala se knihou Betty Friedan pouze inspirovat. Vlastně ji ani celou nečetla. Kniha Betty Friedan Mystika ženy byla ve Švédsku velice známá, a proto nebylo těžké psát o takovýchto tématech.

Komiksy v knize Mystika ženy jsou krátké, většinou dvoustránkové příběhy. Témata souvisejí s debatou o identitě ženy. Kniha se zabývá sexem, různou výchovou chlapců a dívek, nízkým sebevědomím ženy, fixací, kterou ženy trpí, mýty spojenými s romantikou, s ženskou ctností, identitou ženy, lesbickými vztahy a vůbec všemi tématy, které souvisejí se ženou.

Inger si vybrala komiks, protože umožňuje říci jednu věc textem a jednu věc obrázkem. Myslí si, že je to skvělá myšlenka, jak znázornit různé paradoxy a absurdity. Komiks je pro to úplně nejlepší.

Pokud jde o genderové role Inger vyrůstala ve velmi tradiční rodině. V době kdy začala psát knihy a vydala se do světa, se vnitřně identifikovala s mužem, s tím jak je nutné přežít a najít si obživu. Později se snažila cítit jako žena, snažila se s nějakou ženou identifikovat. S žádnou z žen, co měla kolem sebe se ovšem identifikovat nechtěla. A to byl jeden z důvodů, proč napsala komiks Mystika ženy. „Nenáviděla jsem ty obrazy žen, které jsem kolem sebe viděla a které představovaly to, jaká by žena měla být. Ale určitým způsobem jsem k tomu byla přitahována, protože každý samozřejmě chce být milován. A velmi často, pokud nehrajete tu roli, tak milován nemůžete být. Měla jsem pocity zoufalství, zmatku, a vzteku. Původně jsem chtěl napsat knihu, kde by byly vyloženy všechny argumenty, ale pak jsem se rozhodla napsat komiks.“

„Vlastně, když já jsem vyrůstala, tak jsem žádné ženy kolem sebe neviděla, všude byli muži – jako spisovatelé, autoři, umělci, atd. A protože můj otec ženy moc rád neměl, tak jsem vlastně žádné ženské obzory kolem sebe neviděla. Ale to se změnilo. Teď už ten problém nemám. V dnešní době už není tak těžké najít si ženu se kterou se můžete identifikovat.“

Většině čtenářům ve Švédsku se Mystika ženy líbila. Kniha byla vydána i ve Finsku.

Inger stále kreslí komiksy, ale nepřipravuje zatím žádnou další knihu. Její komiksy se publikují v komiksových časopisech. V nynější době kreslí o postavě s názvem „Samice“. V tomto komiksu vystupují dvě postavy. Jedna je žena, která je strašně nepořádná, neuklízí doma, je všechno, jaká by žena neměla být a druhá je správná, příjemná a pořádná žena. Pojmenování postavy „Samice“ má vyjadřovat jistou divokost a agresivitu.

V dnešní době Inger píše víc prózu než kreslí komiksy.

Inger je také spisovatelkou a ilustrátorkou dětských knih. Ilustrovala Tolkienův kalendář a u mnoha švédských vydání jeho knih nakreslila titulní stranu. Napsala dětskou knížku, která vypráví o rodině, která je posedlá Tolkienem a používá přezdívky z jeho knih.

Inger nakreslila pro knihovnu Gender Studies obrázek Samice a její slušné kamarádky. V knihovně GS si také můžete prohlédnou čtyři přeložené příběhy z knihy Mystika ženy.

Alexandra Doleželová