[ 28.4.2006, Kateřina Machovcová, Gender Studies, o.p.s. Rovné příležitosti > Trh práce ]

Tento text představuje dílčí výzkumné šetření realizované Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí v rámci projektu "Gender v managementu". Autorky Drahomíra Fischlová a Marie Gazdagová získaly data pomocí kvalitativního šetření formou individuálních rozhovorů se zástupci/-kyněmi personálních agentur (celkem osloveno 21, z toho 15 má sídlo v Praze. Z celkového počtu 21 respondentů bylo 9 mužů a 12 žen).

Autorky se zaměřily například na tyto cíle:
- specifické charakteristiky mužů a žen, které souvisejí s úspěšností na pozici manažera/-ky
- charakter pozic v managementu obsazovaných spíše muži a spíše ženami
- bariéry většího prosazení žen v managementu

V úvodní části výzkumné zprávy popisující požadavky na uchazeče/-ky o manažerské pozice se dozvídáme, že u muže se často předpokládají atributy, které žena musí prokazovat: "Některý personalista si raději pozve na pohovor muže, protože u nich má jakousi kvazi jistotu, že to bude vhodnější osobnost". Aby byla žena do funkce vybrána musí být tedy často lepší než muž - protikandidát, nestačí být srovnatelně kvalitní. Prosazení žen v managementu od nich vyžaduje větší úsilí ve srovnání s muži: "Žena musí být mnohem schopnější než muž, aby byla úspěšná, a musí to mnohem víc dokazovat", "žena musí pracovat dvakrát víc, být dvakrát chytřejší, dvakrát diplomatičtější než mužský".

Z hlediska požadavků klientů situaci ilustrují například následující výroky: "V zahraničních společnostech už mají mnohem víc zkušeností se ženami ve vedoucích funkcích", gender zde nehraje tolik roli, "čeští majitelé firem jsou často šovinističtí a preferují muže, někdy to i otevřeně řeknou". Pokud však je žena vybrána na pozici manažerky, dokáže ji velmi dobře naplnit.

Ve sděleních personálních agentur se potvrzuje přetrvávající oborová segregace žen a mužů. V technických a výrobních oborech a částečně též v oblasti informačních technologiích je uchazeček a tedy i žen na manažerských pozicích minimálně, což souvisí s odlišnými vzdělávacími dráhami. V ekonomických oborech či v řízení lidských zdrojů je podíl žen a mužů poměrně vyrovnaný - "více žen je v oblasti personalistiky, mají dobře rozvinutou sociální inteligenci, takže se tam snáze uplatní než muži".

Nejvýznamnější bariérou pro uplatnění žen v managementu není dle výpovědí v žádném případě neschopnost plnit požadavky takové funkce z hlediska osobnostního či profesního. Problémem je především očekávání, že pro ženy je rodičovství důležitější než kariéra, a s tím i předpoklad, že většina souvisejících povinností bude jimi zajištěna. Ale i vyšší pozice mateřství a rodiny v hodnotové hierarchii samotných žen: "Mnoho žen říká, že chtějí být manažerkami, avšak když by přišel mužský a dítě, tak bych řekla, že v 90% dají přednost mužskému a dítěti před kariérou" .
Důsledky na profesní rozvoj jsou pak zřejmé: "Myslím si, že žena, pokud má 2-3 roky po absolvování vysoké školy, potom má miminko a pak druhé, vypadne z pracovního procesu na dobu cca 8 let - to chlap se stejnými dispozicemi postoupí daleko dál a má o těch 8 let větší praxi, což ho zase posune blíž k manažerské pozici".

Pro větší prosazení žen v managementu je důležité vytvořit podmínky pro to, aby mohly skloubit kariéru s rolí matky, především rozvojem a podporou služeb - péče o děti, vedení domácnosti. Jednotlivě byly zmiňovány případy, kdy měl zaměstnavatel zájem zajistit pro úspěšné manažerky péči o děti, avšak stávající podmínky pro provozování podobných služeb jsou komplikované: "Jedna firma chtěla zajistit péči o děti pro své zaměstnankyně, chtěla zřídit něco jako koutek pro děti, kam by je matky mohly přes den dávat. Zjistili, že je to nereálné ve smyslu stávajících předpisů, stanovené podmínky nebyli schopni splnit."
Podle výpovědí nastupující generace žen přehodnotila svoje osobní ambice a usiluje o zajímavé profesní uplatnění. Vzhledem ke stávajícím podmínkám řeší skloubení profese a rodičovství odložením mateřství až na dobu, kdy je jejich pracovní kariéra nastartována. Jsou také ochotnější využívat služby jako jsou především péče o děti, ale i zajištění chodu domácnosti (úklid apod.). Velkým tématem budoucnosti jistě zůstává i změna v osobních strategiích mužů a vyšší zapojení otců do péče o děti a domácnost.

Další informace naleznete na stránkách VÚPSV: http://www.vupsv.cz