 |
Žena rakouskou prezidentkou? Snad až příště…
[ 4.5.2004, Alena Králíková, Gender Studies, o.p.s.
Rovné příležitosti > Politika
]
Heinz Fischer vyhrál o posledním dubnovém víkendu rakouské prezidentské volby. Poprvé od roku 1918 měla velké šance na zvolení také žena, současná ministryně zahraničí Benita Ferrero-Waldner. Dokázaly to i relativně vyrovnané výsledky voleb.
Zeptali jsme se Michaely Moser, rakouské feministky aktivní také v síti evropských organizací zaměřených na boj s chudobou, jak výsledek voleb hodnotí?
Výsledek byl opravdu velmi těsný, ovlivnilo ho několik aspektů. Jedním z nich byl samozřejmě fakt, že paní Ferrero-Waldner je žena. Ačkoli se nikdy neprofilovala jako feministka, ani nepodporovala tzv. ženské otázky, ve své kampani velmi zdůrazňovala, že je ženskou kandidátkou. Z toho mohly v závěru vyplynout dva protichůdné výsledky: že některé ženy – a bezpochyby i řada mužů – volili právě ji, protože chtěli, aby se prezidentkou stala žena, a naopak ji mnoho mužů – a jistě i žen – nevolilo, protože si nedokázali představit ženu na pozici prezidentky Rakouska.
Jak vnímají rakouské ženské organizace prohru paní Ferrero-Waldner?
Pro ženské organizace to bylo velmi zajímavá situace: na jednu stranu by samozřejmě přivítaly ženu jako prezidentku, na druhou stranu mnoho z nich akcentovalo, že „být ženou tak úplně nestačí“.
Benita Ferrero-Waldner byla nejen v České republice prezentována jako potenciální pátá žena-prezidentka v Evropě, vedle prezidentek Irska, Islandu, Finska a Lotyšska. Vy jste měla příležitost celou kampaň obou kandidátů sledovat – zaměřila se paní Ferrero-Waldner na témata jako je postavení žen ve společnosti, rovnost příležitostí žen a mužů a podobně? Domníváte se, že by v případě svého zvolení ženská práva a genderovou rovnost podporovala?
Nikdy před zahájením své volební kampaně se Benita Ferrero-Waldner k ženským právům a ženským tématům zásadně nevyjadřovala. V průběhu kampaně tento svůj postoj obhajovala tím, že neměla šanci genderové otázky podporovat, protože byla ministryní zahraničních věcí a ne ministryní „ženských věcí“. Přesto ale podle mého názoru mohla být mnohem aktivnější například ve vztahu k feministickým perspektivám rozvojových politik a řady genderově relevantních mezinárodních politik.
Nedomnívám se, že by jako prezidentka nějak výrazně podporovala ženská práva a rovnost mužů a žen – samozřejmě vyjma symbolické úrovně, kdy je samo o sobě pozitivním signálem, že žena zastává funkci prezidentky.
Zajímavé je, že v jednom včerejším rozhovoru Benita Ferrero-Waldner obvinila „levicové feministky“ z toho, že ji nevolily a podle ní tak ztratily veškerou důvěryhodnost co se týká boje za ženská práva!
Jaké politické cíle svou kampaní deklamovala? Na jaké se zaměřil Heinz Fischer?
Jeden z cílů, který v průběhu kampaně zmiňovala, byl, že se zaměří na posílení ekonomických vztahů a podporu rakouského obchodu. Stejně tak zdůrazňovala, že by jako prezidentka „otevřela dveře“ prezidentské rezidence a snažila se být občanům a jejich očekáváním co nejblíže. Prezentovala také svůj vážný zájem o sociální témata – to bohužel vedlo spíše ke skepsi mezi voliči, protože v nedávné minulosti byla jako členka vlády spoluodpovědná za výrazné škrty právě v podpoře sociální sféry.
Heinz Fischer je spíše staromódním sociálním demokratem, který věří v tradiční hodnoty jakými je rovnost a sociální zodpovědnost. Dlouhodobě se zajímá o aktivity organizací působících v sociální oblasti, dá se tedy očekávat, že tak bude činit i nadále. Stejně tak věřím, že bude klást důraz na hodnoty Rakouska jako sociálního a neutrálního státu.
Za šest let se třeba – doufejme – objeví další žena jako prezidentská kandidátka s feministickým srdcem, uvažováním a opravdovým zájmem o témata jako je rovnost žen a mužů, aby se stala první rakouskou prezidentkou!
Michaela Moser se narodila v roce 1967 v rakouském Kufsteinu. Studovala teologii, etiku a public relations. Byla novinářkou, působila v oblasti vzdělávání dospělých, projektovém managementu a vedení ženských organizací. V současnosti pracuje v Austrian Consumer Debt Network ve Vídni a dokončuje doktorandskou práci o feministické etice.
|
