[ 31.3.2006, Danica Krause, Drahomíra Fischlová, VÚPSV Rovné příležitosti > Trh práce ]

Z pohledu vývoje a stavu zaměstnanosti vedoucích a řídících pracovníků (manažerů) došlo jak u mužů, tak i u žen k největšímu navýšení počtu pracovních míst. Kvantitativní změny v participaci žen na řízení jsou v porovnání se situací u mužů sice výrazně vyšší, ale podíl žen v této skupině zůstává nízký; ženy tvoří asi čtvrtinu všech vedoucích a řídících pracovníků. Ženy - manažerky sice svoje zastoupení v rámci řídícího podnikového aparátu na jedné straně kontinuálně dynamicky zvyšují, nadále zde ale nacházejí pracovní uplatnění méně než muži, genderový rozdíl v zastoupení této kvalifikační skupiny se v čase snižuje pouze velmi pozvolně.

I když je regionální alokace řídících a vedoucích pracovníků odvislá od ekonomického stupně vyspělosti daného regionu, zastoupení žen v managementu si i v regionálním členění zachovává prakticky shodnou čtvrtinovou úroveň (resp. kolísá v rozmezí 21-36%).

Spíše na nižším stupni řízení

Ženy jako manažerky nacházejí uplatnění ve větších podnicích spíše na nižším stupni řízení. Právě na této úrovni svým podílem citelněji "konkurují" mužům působícím na stejném stupni. Vyšší zaměstnanost žen v určitých odvětvích zvyšuje jejich šanci aktivně se podílet na podnikovém řízení; v typicky silně feminizovaných odvětvích vzdělávání a zdravotnictví participují ženy (v porovnání s jejich pouze čtvrtinovým podílem na celkovém firemním řízení) vysokým nadpolovičním zastoupením. Výrazné je i zastoupení žen - manažerek působících v odvětvích finančního zprostředkování a také v obchodu, ubytování a stravování.

Věk žen - manažerek je koncentrován do dvou věkových etap

Věk manažerů je, vzhledem k náročnosti profese a nutným předchozím pracovním zkušenostem, posunut do pásma středního a vyššího věku (30 let a výše), přičemž věk žen je koncentrován do dvou věkových etap: 30 až 34 let a potom 45 až 54 let; věk mužů je rozložen více kontinuálně od 30 let s mírně vyšší koncentrací do období vysoce produktivních třicátých a čtyřicátých let života. Tyto rozdíly věkové skladby jsou způsobeny tím, že zatímco muži můžou o řídící pracovní funkci usilovat a aktivně ji vykonávat prakticky v průběhu celého svého pracovního období, ženy vzhledem ke svému specifickému životnímu cyklu (založení rodiny, narození dítěte a péče o něj a rodinu) mají největší možnost sladění rodinného a profesního života řídícího pracovníka spíše ve vyšším středním věku.

I když z dat vyplývá, že ženy-manažerky mají nižší počet odpracovaných hodin než muži, mnohem častěji deklarují rozvod. Lze předpokládat že jedním ze zásadních faktorů ovlivňujících kvalitu jejich rodinného života je zvýšený tlak sladění výkonu vysoce náročné profese a zvládnutí rodinného života.

Zaměstnanost mužů a žen na trhu práce v ČR vykazuje určitá strukturální specifika sektorového, vzdělanostního a kvalifikačního charakteru:

- pro ženy je v porovnání s muži, typičtější zaměstnanost v odvětvích sektoru služeb, jehož podíl na trhu velmi pozvolně narůstá

- vzrostla míra participace žen na vyšším stupni vzdělání (střední školy s maturitou a vysoké školy) a ženy v průběhu sledovaného období (1993-2004) výrazně zvýšily svoji vzdělanostní úroveň

- v rámci odvětvové struktury zaměstnanosti lze hovořit o typicky "mužských" a typicky "ženských" profesích. Ženy nacházejí nejčastěji pracovní uplatnění jako technické, zdravotnické a pedagogické pracovnice, naopak muži nacházejí nejčastěji pracovní uplatnění již tradičně mezi řemeslnickými profesemi a v rámci obsluhy strojů a zařízení. Výrazná feminizace je charakteristická pro odvětví vzdělávání, zdravotní a sociální péče.

Článek zpracovává výstupy z grantu Gender v managementu, který je řešen ve Výzkumném ústavu práce a sociálních věcí www.vupsv.cz. Odpovědnou řešitelkou je Drahomíra Fischlová. Grant je podpořen z prostředků MPSV.
Vývoj zaměstnanosti žen v ČR byl proveden na základě rozboru primárních dat VŠPS (ČSÚ) za roky 1993 až 2004 (2. čtvrtletí 2004).