[ 9.2.2004, Alena Králíková Rovné příležitosti > Politika ]

Slovinsko je vedle České republiky jednou ze zemí, které se v květnu letošního roku stanou členskými státy Evropské unie. Minimálně v jedné věci týkající se rovnosti je však krok před ČR – již před dvěma lety tam totiž vstoupil v platnost Zákon o rovných příležitostech pro ženy a muže, Úřad pro rovné příležitosti funguje ještě déle. Zákon je velmi zajímavý a inspirativní v řadě aspektů; za zdůraznění však nepochybně stojí podpora aktivit a projektů nevládních organizací, které se zabývají postavením žen a mužů ve společnosti, rovnými příležitostmi a politickou reprezentací.

Zákon definuje svůj účel v úvodním ustanovení – cílem zákona je definovat základní cíle a postupy k dosažení rovných příležitostí pro ženy a muže v oblasti politické, ekonomické, sociální a vzdělávací, stejně jako dalších oblastech společenského života.

Prosazování rovných příležitostí je podle rozhodnutí vlády a parlamentu povinností celé společnosti, a reprezentuje eliminaci překážek k dosažení genderové rovnosti. Nerovné zacházení s ženami a muži považuje za formu diskriminace v praxi, která má své kořeny ve společenských rolích žen a mužů, jež jsou podmíněny tradicemi a historickým vývojem. Zákon zavádí instituce zodpovědné za prosazování zákona, speciální metodu slyšení případů nerovného zacházení žen a mužů a institut advokáta rovných příležitostí oprávněného ke slyšení takových případů. Na prosazování zákona v praxi se podílí vláda Slovinské republiky, kompetentní ministerstva, sociální partneři a neziskové organizace aktivní v oblasti rovných příležitostí.

Genderová rovnost je zákonem definována následujícím způsobem: ženy a muži participují ve všech oblastech veřejného a soukromého života stejnou měrou, mají rovné postavení, rovné příležitosti k výkonu svých práv a k rozvoji svého potenciálu, jímž přispívají k rozvoji společnosti, a stejný prospěch z výsledků, které z rozvoje pramení. Rovným zacházením s ženami a muži se rozumí absence přímých a nepřímých forem diskriminace na základě genderu; dochází k ní, pokud s člověkem bylo nebo by mohlo být nakládáno za stejných nebo podobných okolností méně příznivě než s osobou opačného pohlaví. K nepřímé diskriminaci dochází, jestliže napohled neutrální opatření nebo zacházení ve stejných nebo podobných okolnostech staví osoby jednoho pohlaví do méně příznivého postavení než osoby opačného pohlaví, nejsou-li však opatření nebo zacházení relevantní, potřebné a zdůvodnitelné objektivními faktory nesouvisejícími s genderem.

Obecná opatření normativní povahy zakazují diskriminaci na základě genderu prostřednictvím zákonů regulujících jednotlivé oblasti a stanovujících sankce v případě jejich porušení. Mezi obecná opatření patří i opatření politické povahy, zejména aktivity vlády a Úřadu pro rovné příležitosti, který se zaměřuje na zavádění rovných příležitostí, sestavování a prosazování programu aktivit a rozvoj strategií podle Národního programu rovných příležitostí žen a mužů.

Speciálními opatřeními jsou opatření dočasná zaměřená na prosazení rovných příležitostí žen a mužů, podporu genderové rovnosti ve specifických oblastech sociálního života, kde existuje nerovná reprezentace žen a mužů i nerovné postavení osob jednoho pohlaví. Nerovnou reprezentací v dané oblasti se rozumí reprezentace osob jednoho pohlaví nižší než 40%. Speciální opatření mají být využita k odstranění objektivních překážek, které s sebou přinášejí nevyrovnanou reprezentaci žen a mužů, a k poskytnutí speciálních výhod podreprezentovanému pohlaví formou různých podnětů. Tyto podněty musejí být opodstatněné a v odpovídajícím poměru k účelu speciálního opatření.

Speciálními opatřeními jsou zejména: - pozitivní opatření, která dávají v případě splnění předepsaných podmínek a požadavků přednost osobám toho pohlaví, které je podreprezentováno nebo které se nachází v nerovném postavení, dokud není dosaženo vyrovnané nebo stejné reprezentace;
- podnětná opatření, která poskytují speciální výhody nebo podněty s cílem odstranění nevyrovnané reprezentace žen a mužů nebo nerovného statutu na základě genderu;
- programová opatření ve formě vzdělávacích aktivit a akčních plánů na podporu a prosazení rovných příležitostí a genderové rovnosti.

Pozitivní opatření mohou být přijímána v oblastech vzdělávání, zaměstnání, profesionálního života, veřejných nebo politických aktivit a kdekoli jinde v rámci specifických oblastí života, kde jsou identifikovány objektivní důvody k takovým opatřením. Pozitivní opatření mohou být přijata státními institucemi v souvislosti s jejich strukturou, dalšími institucemi veřejného sektoru, podnikateli, politickými stranami a organizacemi občanské společnosti. Pozitivní opatření mají být zaváděna na základě akčního plánu podpory a prosazení rovných příležitostí a na základě genderové analýzy postavení žen a mužů v dané oblasti. Akční plán specifikuje důvody k přijetí pozitivních opatření, cíle, jichž má být opatřeními dosaženo, termín zahájení a ukončení implementace opatření, metodu monitoringu i způsob supervize implementace. Akční plány by měly být před vlastním zahájením implementace předkládány k předběžnému schválení Úřadu pro rovné příležitosti.

Podnětná a programová opatření mohou být přijímána na základě implementačních dokumentů národních programů, interních dokumentů státních institucí a dalších institucí veřejné a podnikatelské sféry, politických stran, organizací občanské společnosti.

Instituce zodpovědné za prosazování rovných příležitostí

Národní shromáždění Slovinské republiky přijímá Rezoluci k Národnímu programu rovných příležitostí pro ženy a muže. Národní shromáždění respektuje při vytváření pracovních skupin a složení delegací princip vyrovnané reprezentace žen a mužů s přihlédnutím k aktuálním okolnostem. Podpora a prosazování rovných příležitostí je v první řadě povinností vlády a ministerstev, která mají prostřednictvím vhodných obecných a speciálních opatření naplňovat cíle zákona.

V rámci přípravy jakýchkoli opatření musejí ministerstva brát v úvahu perspektivu genderové rovnosti, a spolupracovat s Úřadem pro rovné příležitosti. Ministerstva musí od Úřadu obdržet posouzení návrhů zákonů a dalších dokumentů předtím než jsou zákony a dokumenty předloženy k posouzení vládě. Úřad pro rovné příležitosti a jednotlivá ministerstva se zabývají dalšími formami diskriminace na základě genderu, které by mohly být překážkou v prosazování rovných příležitostí.

Zvláštní roli v prosazování rovnosti hraje vzdělávání. Otázky genderové rovnosti mají být integrální součástí vzdělávacího systému a dalšího vzdělávání, a - mimo jiné - zahrnují přípravu obou pohlaví na aktivní a rovnou participaci ve všech oblastech sociálního života. Ministerstva zodpovědná za oblast školství a práce, stejně jako další instituce se vzdělávacími kompetencemi, zajistí rovné zacházení s muži a ženami zejména co se týká přípravy, přijímání a implementace vzdělávacích kurikulí a tréninkových programů, atestaci učebnic a učebních pomůcek, a modifikaci pedagogických a andragogických metod.

V rámci každého ministerstva je vytvořeno jedno pracovní místo koordinátora pro rovné příležitosti žen a mužů v rámci dané oblasti. Koordinátor je zodpovědný za implementaci povinností v rámci kompetencí ministerstva a spolupracuje s Úřadem pro rovné příležitosti.

Vláda respektuje princip vyrovnané reprezentace – při vytváření konzultačních a koordinačních skupin, pracovních skupin a sestavování oficiálních delegací. Stejný princip musí respektovat i ministerstva.

Vláda předkládá Národnímu shromáždění návrh Rezoluce k Národním programu rovných příležitostí pro ženy a muže, která je založena na návrzích předložených ministerstvy, Úřadem pro rovné příležitosti, místními zastupitelstvy, organizacemi občanské společnosti a experty.

Národní program definuje základní politiky rovných příležitostí: - cíle a opatření k jejich dosažení ve všech oblastech společenského života, zejména v oblasti zaměstnání, sociálního zabezpečení, zdravotní péče, vzdělávání, rodinných záležitostí, násilí na ženách a reprezentace obou genderů ve veřejném životě;
- zodpovědnost za implementaci všech opatření;
- obsah periodických plánů a instituce a osoby zodpovědné za jejich implementaci; - data, která mají být Národním statistickým úřadem, prostřednictvím výzkumů nebo průzkumů mínění sebrána, zpracována, analyzována a prezentována jako genderově segregovaná;
- metodu monitoringu a způsob reportování o implementaci národního programu; - přibližnou sumu zdrojů určených k implementaci opatření národního programu.

Periodickými plány jsou implementační dokumenty národního programu, které stanovují specifické aktivity v dané oblasti na dobu dvou let. Návrh každého periodického plánu zpracovává Úřad pro rovné příležitosti na základě reportů k předchozímu dvouletému období a případných připomínek ze strany jednotlivých ministerstev, a předkládá jej vládě ke schválení. Ministerstva předkládají Úřadu své reporty ne později než dva měsíce před uplynutím platnosti periodického plánu.

Úřad pro rovné příležitosti má řadu povinností: - monitorovat implementaci opatření zákona o rovných příležitostech;
- monitorovat jednotlivé oblasti společenského života z perspektivy genderové rovnosti, navrhovat vládě a ministerstvům přijetí nebo novelizaci zákonů a nařízení, případně přijetí dalších opatření;
- koordinovat aktivity zaměřené na implementaci gender mainstreamingu, poskytovat pomoc při vývoji vhodných metod a technik;
- koordinovat přípravu národního programu a monitorovat jeho implementaci; - koordinovat přípravu národních zpráv o plnění mezinárodních závazků Slovinské republiky v oblasti rovných příležitostí;
- navrhovat možné výzkumy a analýzy potřebné pro realizaci národního programu; - spolupracovat s nevládními organizacemi, které působí v oblasti rovných příležitostí, a poskytovat jim fondy k čerpání na jejich projekty nebo aktivity;
- každoročně – nejpozději do konce dubna následujícího roku – zpracovávat zprávy vládě o aktivitách a zjištěních Advokáta pro rovné příležitosti žen a mužů.
Podmínky a kritéria poskytování zdrojů nevládním organizacím působícím v oblasti rovných příležitostí žen a mužů stanoví vláda na základě návrhu Úřadu. Úřad schvaluje a monitoruje plnění akčních plánů a implementaci pozitivních opatření v relevantních oblastech. Může proto od daných institucí požadovat předložení zpráv, jak byla pozitivní opatření implementována. Může také doporučovat zavedení dočasných pozitivních opatření v institucích a oblastech, kde je evidentní nevyrovnaná reprezentace žen a mužů.

Advokát pro rovné příležitosti žen a mužů je zaměstnán v Úřadu pro rovné příležitosti, aby sledoval a řešil případy nerovného zacházení, spolupracoval na aktivitách Úřadu a podílel se na monitoringu dodržování zákona o rovných příležitostech. Slyšení případů diskriminace je neformální a poskytované zdarma; je zaměřeno na odhalení existence diskriminace v konkrétní oblasti. Všechna data a informace získaná v průběhu slyšení podléhají ochraně osobních dat. Podněty ke slyšení případů mohou Úřady podávat jednotlivci, nevládní organizace, odborové organizace a další instituce občanské společnosti či právnické osoby. Stejně tak je možné iniciovat slyšení anonymně, podnět však musí obsahovat dostatek informací.

Podnět ke slyšení a prošetření případu musí být podán co nejdříve, nejpozději do roka poté, co se případ udál. Advokát jej může vyslyšet i po uplynutí této doby, pokud jej považuje za velmi důležitý. Advokát nevyslyší případy, u nichž je evidentní, že nejde o případ nerovného zacházení s ženami nebo muži, jak je stanoveno v zákoně o rovných příležitostech. Slyšení případu se obvykle odehrává písemně, advokát však může pozvat strany zúčastněné v případu, uzná-li to za vhodné a potřebné k vyjasnění případu. Advokát má nárok požádat opačnou stranu o písemné vyjádření a vysvětlení případu do určitého termínu. Nedostane-li advokát takové vyjádření, rozhodne na základě informací, které má k dispozici. Advokát může ukončit slyšení případu na žádost iniciátora slyšení nebo nemá-li dostatek informací a nemohl by případ ukončit odpovídajícím způsobem.

Na závěr slyšení případů advokát vydá písemnou zprávu, kde shrne zjištění, uvede posouzení okolností případu s ohledem na existenci nerovného zacházení žen a mužů v souladu se zákonem o rovných příležitostech, a informuje všechny zúčastněné strany. Ve svém závěru může advokát upozornit na zjištěné nesrovnalosti a požadovat po druhé straně jejich napravení a podání zprávy o přijatých opatřeních do stanoveného termínu.

Jednotlivec nebo právnická osoba se může na advokáta obrátit s požadavkem o zhodnocení, zda se v rámci svých aktivit dopustil nebo může dopustit nerovného zacházení. Každoročně – nejpozději do konce března následujícího roku – podává advokát vládě zprávu o svých aktivitách, a žádá ji o její schválení.

Místní zastupitelstva musí v rámci svých kompetencí podporovat a zavádět rovné příležitosti, a ve všech rozhodnutích zvažovat genderovou perspektivu. Mohou určit koordinátora pro rovné příležitosti, který se podílí na přípravě a implementaci národního programu, navrhuje opatření a aktivity v oblasti rovných příležitostí, má konzultační roli při formulaci opatření a řešení cílů zákona o rovných příležitostech v rámci komunity, a spolupracuje s Úřadem pro rovné příležitosti.

Registrované politické strany přijmou každé 4 roky plán, ve kterém vyjádří svůj postoj k tématu vyrovnané reprezentace žen a mužů a v souvislosti s tímto postojem definují metody a opatření k dosažení vyrovnanější reprezentace žen a mužů ve stranických radách a výborech, a na kandidátních listinách k volbám do Národního shromáždění, místních zastupitelstev i k volbám prezidenta republiky. Úřadu pro rovné příležitosti předají strany svůj plán do tří měsíců od jeho zpracování.

Ombudsman pro lidská práva spolupracuje s Úřadem a snaží se v rámci svých kompetencí definovaných zákonem o ombudsmanovi pro lidská práva dosáhnout prosazování rovných příležitostí.

Alena Králíková