[ 11.2.2004, Vladimír Doležal Rodičovství > Reprodukční práva ]

Neberme ženám právo na svobodnou volbu

Každý člověk ve svobodné zemi má nezadatelné právo zvolit si svou budoucnost a způsob života, ať už je to vzdělání, zaměstnání, politická příslušnost, víra či partner. A každý člověk musí být připraven nést důsledky této volby. Nechápu tedy, proč chtějí předkladatelé novely zákona ČNR č. 66/1986 Sb., o umělém přerušení těhotenství vzít ženám právo na volbu, zda podstoupit interrupci či nikoliv, když důsledky jejich volby nenese nikdo jiný, než ženy samy. Nikdo z nás mužů neví a vědět nebude, jaké to je být těhotný, donosit a porodit dítě. Jsem přesvědčen, že ženy, které podstoupí interrupci, do jiného stavu přišly, aniž by to chtěly. Ať už to bylo selhání muže, antikoncepce či jiný důvod, jejich volba "mít či nemít dítě" rozhodně není a nebude volbou typu: "Mám si nechat vytrhnout osmičku vpravo dole?". Navíc při ženině rozhodování hraje roli mnoho aspektů (věk, stav, finanční situace apod.) a nikdo z nás je nemůže znát.

Česká republika není na rozdíl od např. Španělska katolickou zemí, nechápu tedy, proč by minorita měla určovat majoritě hranice její svobody rozhodování. Navíc si myslím, že prosazení této novely zákona naší zemi smýkne do tmářských dob zákazu interrupcí a využívání andělíčkářek a kuriózních zaručených receptů "jak si odpomoci od nechtěného plodu" s mnohdy katastrofálními důsledky na zdraví a životy žen, které tímto způsobem donutíme řešit nechtěné těhotenství. Nebo snad chceme potratovou turistiku či emigraci žen, které nechtějí žít v zemi, jejíž zákony jim brání svobodně se rozhodnout? Nikomu neberu právo na jeho názor, zrovna tak předpokládám, že nikdo nebude brát mně ten můj. Domníval jsem se, že doby, kdy nám diktovali, co smíme a co nesmíme, jsou dávno pryč. Z rétoriky zastánců novely zákona o umělém přerušení těhotenství mě však silně mrazí v zádech. Všechny přetřásané morální a etické důvody PRO, jakkoli svůdně zabalené do emocí, útočících na mateřství coby nedotknutelný chrám, jsou adresovány ženám, které jediné vědí, jak moc těžká je jejich volba a jak bolestné jsou důsledky jejich PROTI. Nemluvme tedy za ně.

Možnost anonymních porodů v žádném případě problém neřeší. Jestliže lékaři nabádají budoucí matky, aby se v době těhotenství zdržovaly alkoholu, nikotinu, drog, snažily se být v pohodě, protože tyto aspekty chování mohou ovlivnit fyzický a psychický vývoj plodu, jak se asi bude chovat těhotná žena, kterou jsme tímto zákonem donutili k tomu, aby nechtěné dítě donosila a porodila? Jak se na anonymně narozeném dítěti projeví emoce matky, která je nechtěla a musela je porodit? Kdo nám dal právo ženy nutit rodit proti jejich vůli? Zaváže se snad vláda k tomu, že bude vyplácet rentu sociálně slabým rodičům či matkám-samoživitelkám, které byly donuceny dítě mít? Jsem přesvědčen, že předkladatele novely zákona k tomu vede pouze snaha získat hlasy voličů bez ohledu na to, že tím zasahují do práv těch, kteří je nevolili.

Jako poslanec vím, že pro tento zákon ruku nezvednu a proč ji nezvednu.

Vladimír Doležal

poslanec ODS, muž, otec, liberál