[ 4.2.2004, Klára Kubíčková Multikulturně > Romské ženy ]

Celkem třináct romských vysokoškolských studentek ze Slovenska a Česka se od neděle do úterý na půdě Fakulty sociálních studií MU v Brně účastnilo jedinečného projektu Úvod do gender studií pro romské ženy. Odborníci a odbornice na genderovou i romskou problematiku s nimi po tři dny diskutovali o nerovné pozici, kterou romské ženy ve společnosti mají a formou přednášek, seminářů, filmových projekcí a multimediálních prezentací se jim snažili přiblížit genderový a feministický přístup.

„Romské ženy jsou znevýhodněné hned dvakrát, protože jsou ženy a protože jsou Romky. Proto má velký smysl pro ně podobné akce organizovat,“ vysvětlila přístup pořadatelek Lucie Jarkovská z Gender centra FSS MU v Brně. Kromě toho se na přípravě seminářů podílel i pražský a bratislavský Open Society Fund a nadace Otvorenej spoločnosti Bratislava.

Zkušenosti některých účastnic semináře dokazují, že romské ženy se s předsudky setkávají odmalička. „Když jsem byla ve škole, musela jsem umět třikrát tolik než moji bílí spolužáci, abych dostala stejnou známku, jako oni,“ svěřuje se jedna slovenská Romka, nyní úspěšná vysokoškolačka. Podle jejích slov je třeba vést romské dívky k obrovské vytrvalosti a zejména posilovat jejich sebevědomí, aby dokázaly zmenšit bariéry, které před nimi většinová společnost staví. „Záměrně říkám zmenšit, protože zrušit je úplně bohužel není možné,“ dodává. Posilování sebevědomí u romských žen zdůrazňuje i romská aktivistka Marta Hudečková, jedna ze zakladatelek romské skupiny Manuše. „Naše skupina pomáhá Romkám, aby byly vzdělané, sebevědomé a emancipované ženy,“ vysvětluje Hudečková. Ona sama dokonce trvá na trojím znevýhodnění romských žen – k prvním dvěma se přidává ještě stereotypní a velmi podřadné postavení romských matek, které jsou v tradičních romských osadách odsouzeny pouze k plození dětí. „Romka je jako strom, rodí každý rok,“ ilustruje tuto situaci na vžitém rčení Anina Botošová z Ministerstva práce a sociálních věcí Slovenské republiky a dodává: „S mateřskou rolí se v tradičních osadách identifikují už sedmileté holčičky, když přebírají naprostou zodpovědnost za své mladší sourozence.“ Botošová se podílí na vzniku komunitních center, která mají pomoci řešit špatnou situaci žen ve slovenských romských osadách, jak ale zdůrazňuje, vládními nařízeními shora se toho příliš nevyřeší. „Táhnout romskou komunitu a upozorňovat na diskriminaci by měly právě mladé ženy, které mají přístup ke vzdělání,“ obrací se na účastnice semináře.

Organizátorky celého setkání vycházely z předpokladu, že nemá příliš smysl uspořádat pro romské ženy přednášky formou monologu, který by vedli gádžové. Na semináři proto přednášely také romské ženy a představovaly se romské ženské projekty, stěžejní formou sdělení byla diskuse mezi jednotlivými účastnicemi. „Smyslem celé této akce je zužitkovat fakt, že romské vysokoškolačky mohou genderovou perspektivu aplikovat v práci, kterou budou dělat a hlavně ji mohou předávat dál své komunitě. Já sama říkám, že feministický přístup je velmi vhodný i pro osobní či rodinný život,“ uzavírá Lucie Jarkovská z brněnského Gender centra.