[ 23.1.2004, Alena Králíková Kultura > Kultura a umění ]

Výstava, jež představí díla známých, méně známých i neznámých autorek a autorů, se uskuteční od 4. do 28. února 2004 v Gallery Art Factory na Václavském náměstí v Praze (galerie je otevřena denně od pondělí do pátku od 10 do 18 hodin). Každé úterý v podvečer výstavu navíc doplní akce s ní související: diskuse, promítání dokumentů, koncert… Návštěvníci a návštěvnice si tak z výstavy mohou odnést nejen umělecký dojem, tričko s dvěma druhy motivů a malý katalog, ale mohou přispět i svým názorem.

Nápad uspořádat výstavu o "tom" vznikl v zimě 2002 v Gender Studies při rozhovoru s Jiřinou Šiklovou, zakladatelkou organizace a současnou členkou její správní rady, s tím, že půjde o malý happening určený jen okruhu našich přátel a příznivkyň. Výsledkem byla široká odezva z řad umělkyň a umělců; teprve z ní vzešla výstava pořádaná ve spolupráci s Gallery Art Factory od 4. do 28. února 2004. Prostřednictvím výstavy "Tento měsíc menstruuji" chceme usnadnit pochopení genderových* témat a zpřístupnit je široké veřejnosti. O genderových otázkách, politice rovných příležitostí a dalších aspektech se dosud - pokud vůbec - hovořilo pouze na akademické a případně politické úrovni. Společenská diskuse se však otevřeně vyhýbá zpochybňování společenských stereotypů a tabu týkajících se rolí připisovaných ženám a mužům. Právě tento nevyplněný diskusní prostor chce výstava vyplnit. Zejména má ale být prostředkem k započetí a rozšíření diskuse o genderové tématice mezi lidmi různých názorů, věku či postavení.

Kurátor výstavy, Josef Vomáčka, k výstavě říká: "Je to zvláštní výstava, nejen neobvyklým, u nás novým, dráždivým a možná pro někoho i odpuzujícím tématem. Výstava, která vlastně kurátora potřebuje co nejméně, protože zhruba třicet autorek a autorů se přihlásilo na inzertní výzvu, aby k tématu menstruace vytvořili vlastní dílo, nijak a nikým neomezované. Vznikl zajímavý soubor fotografií, obrazů, textů a videí, které se s tématem vypořádají podle svého - nikdy však vulgárně, obscénně nebo primitivně. Díla, jejichž autorkami jsou v drtivé většině ženy a navíc známé umělkyně, jsou nejen většinou formátově křehká, ale takřka intimní, mají nejen introspektivní charakter, ale často výjimečný humor a kouzlo, ať už chtěné či nechtěné. Instalace v brutální tovární hale rezignuje na dominantní estetický dojem a vědomě odmítá přijmout diktát výstavních praktik - nutí diváka a návštěvníka zapomenout na obvyklé ceremonie spojené s vnímáním výtvarných děl vystavovaných na veřejnosti a naopak soustředit se na každé nabízené dílo s hlubokou chutí porozumět a soustředit se na předávaný signál. Barevnost prostoru až tvrdě ladí s tématem - ale toto nechtěné souznění je možná jednou z minima výtvarných hodnot, které tato výstava, v podstatě spíše sociologická odvážná sonda, přináší. Přistupujme k ní s úctou, jakou si zaslouží, zamysleme se nad jejím poselstvím, obdivujme nejen zapojené tvůrce, ale připomeňme si zásadní roli ženy v naší neustále rychleji se měnící společnosti."

Umělecký koncept každého díla i autorský přístup k tématu "Tento měsíc menstruuji", jsou otevřené. Výsledná podoba výstavy a její kurátorské pojetí závisí na jednotlivých dílech a uměleckých postupech, jež autorky a autoři sami zvolí. Vystavená díla se řadí do celé škály uměleckých postupů - od videoartu přes performance a text, po malby, kresby, koláže, fotografie, instalace či sochy.

Autorkami a autory, kteří se na výstavě představí, jsou Barbora Baronová, Pavlína Binková, Veronika Bromová, Stanislav Diviš, Krista Feigl-Procházková, Roman Franta, Lenka Fritschová, Adéla Havelková, Milota Havránková, Tereza Hendlová, Pavel Hluchý, Veronika Hubková, Tereza Janečková, Peter Javorík, Markéta Kinterová, Lenka Klodová, Marta Kolářová, Gabriela Kontra, Martin Kontra, Iveta Kratochvílová, Viola Lyčková, Kateřina Malá, Rita Marhaug, Štěpánka Matúšková, Eva Meissnerová, Dana Nývltová, Osamu Okamura, Jaroslav Pašmik, Pipi Modrá Punčocha, Jiří Plieštik, Helena Poláková, Jana Štěpánová, Petra Valentová, Jiřina Zachová a Jitka Žabková.

Velký dík patří Městské části Praha 1 a holandské nadaci Mama Cash za finanční podporu, všem autorkám a autorům za nápady a díla, Markétě Kinterové a Pavlu Hluchému za návrhy triček, posádce Gender Studies, o.p.s. za nadšení, a Gallery Art Factory za odvahu a otevřenost.

*Gender
Tento výraz se dá přeložit jako "rod" - nikoli ve smyslu lingvistickém, ale ve smyslu kulturním, psychologickém či společenském. Koncept genderu poukazuje na to, že sociální a kulturní rozdíly mezi ženami a muži, které jsou obecně považovány za vrozené, lze považovat za naučené a měnící se v závislosti na prostředí (kultuře), kde žijeme. (např. lze předpokládat, že ženy nemají "od přírody" pečovatelské sklony, a muži se nerodí s touhou po kariéře; tyto vlastnosti jsou ovlivněné tím, co kolem sebe děti od narození pozorují a co od nich okolí automaticky očekává).