[ 28.2.2006, Alena Králíková, Gender Studies, o.p.s. Rovné příležitosti > Trh práce ]

"Důkazem podpory rovných příležitostí a respektu Českého statistického úřadu k genderové problematice je vytvoření oddělení genderové statistiky na ČSÚ," zaznělo téměř na úvod semináře Postavení žen na trhu práce a jejich odměňování z úst místopředsedy úřadu Ing. Stanislava Drápala. Prostřednictvím semináře konaného 9. února 2006 v sídle ČSÚ chtěl statistický úřad poskytnout novinářům a novinářkám i osobám z řad odborné veřejnosti poskytnout bližší informace o své práci na poli genderové problematiky.

Ing. Drápal mj. zmínil i aktivní spolupráci ČSÚ s některým resorty - např. práce a sociálních věcí či vnitra, politickými stranami i aktivity na mezinárodní úrovni. Po něm si slovo vzala ředitelka zmíněného oddělení, Ing. Bohdana Holá, která představila dvě nejnovější publikace: Muži a ženy v datech 2005 a Zaostřeno na muže a na ženy, v nichž se ČSÚ pokouší o srozumitelný způsob prezentace dat na základě indikátorů Evropské hospodářské komise OSN. Hovořila také o revizi genderové statistiky, jež proběhla v roce 2005 a je součástí akčního plánu genderové statistiky publikovaného v lednu 2006 v sekci Lidé a společnost na webu ČSÚ. Mgr. Dalibor Holý pak na základě dat úřadu uvedl prezentaci blíže představující diferenciaci mezd mezi ženami a muži.

Ženy tvoří 44% ekonomicky aktivního obyvatelstva - podle ČSÚ patří mezi důvody neaktivity například studium, péče o rodinu, péče o domácnost, rodičovská dovolená, či penze. Zároveň konstatoval, že procentuální rozdíl mezi nezaměstnanými ženami a muži je od roku 1993 přibližně stejný, ale riziko nezaměstnanosti je v případě žen vyšší. Z pohledu dosaženého vzdělání převažují ženy mezi nezaměstnanými v kategorii středoškolsky vzdělaných bez i s maturitou; muži zase ve skupině osob bez vzdělání a se vzděláním základním.

Ošidnost průměrných mezd

Zástupci ČSÚ se pokusili objasnit svůj přístup k tzv. gender pay gap (GPG, tj. rozdíl v příjmech na základě pohlaví) a to i v kontextu dalších evropských zemí. Vysvětlili, že obvykle bývá GPG počítán podle průměrné mzdy, tedy aritmetického průměru hodnot mezd všech zaměstnanců; jde proto o odhad mzdové úrovně státu.

Podíváme-li se na četnost různých výší příjmů mužů v roce 2004, nejvíce mužů mělo příjem mezi 16 a 18 tisíci korunami. Ženy měly příjem nejčastěji okolo 12 000 a bylo jich mnoho mezi těmi vydělávajícími minimální mzdu. Průměrná mzda mužů se i přes výše zmíněné údaje pohybovala okolo 24 000 Kč (zástupci ČSÚ tento fakt vysvětlují tím, že muži převažují mezi osobami vydělávajícími závratné částky - ti potom dramaticky zvyšují průměrný příjem mužů. U žen není rozdíl mezi reálným výdělkem a průměrnou mzdou tak markantní.

I z těchto důvodů se vedení ČSÚ rozhodlo určovat GPG v České republice podle mediánu, což je prostřední hodnota uprostřed vzestupně seřazené řady jednotlivých mezd, která není ovlivněna extrémy.

Průměrná mzda a medián se v případě mužů liší o 16% (průměrná mzda činí 23 044 Kč, medián 19 329 Kč, tj. 84% průměrné mzdy), pokud jde o ženy, je rozdíl jen 9% (průměrná mzda: 17 256 Kč, medián: 156 645 Kč, tj. 91% průměrné mzdy žen).

Diskriminaci neumíme vypočítat (ani ji přiznat)

Na toto vysvětlení reagoval Petr Pavlík z Fakulty humanitních studií UK tím, že ČSÚ "mediánem zakrývá celkový objem financí, který jde na skupinu žen a mužů." Odpovědí mu bylo stanovisko Ing. Holého: "Neumíme mzdovou diskriminaci vypočítat". Dodal také, že ukazatelem diskriminace není ani poměr průměrných mezd, ani mediánů. Podle něj a jeho kolegů je přibližně polovina "rozptylu" faktorů, které mají vliv na výši mzdy, vysvětlitelná (patří mezi ně věk, kvalifikace, zaměstnání, vzdělání apod.), a to i ve vzájemné kombinaci, polovina je pak neobjasnitelná.

Zástupci ČSÚ se v podstatě omezili na vyjasnění rozdílu mezi mediánem a průměrnou mzdou, a zdůvodnění, proč se ČSÚ rozhodlo využívat mediánu. Do jisté míry také porovnali data zjištěná v evropských zemích (přiznali však, že v podstatě v každém členském státu EU je GPG založen na jiných datech) s těmi, s nimiž pracují v ČR.

Ve světě je GPG počítán jako podíl hodnoty výdělku žen k hodnotě výdělku mužů pro placené zaměstnance, kteří pracovali 15 hodin týdně a více. V ČR je naopak počítán průměrný měsíční medián a to jen na základě příjmů osob, které pracovaly minimálně 30 hodin týdně. Podle evropských statistik realizovaných na základě dat z podniků a organizací dosahoval GPG v ČR v roce 2002 79%, podle statistik dělaných v domácnostech činil 81%.

Seminář však nijak nepřispěl k tomu, aby zástupci Českého statistického úřadu "přiznali", že diskriminace žen (případně mužů) existuje. Odvolávali se na zjištěná data a čísla, k nimž došli objektivními analýzami a výzkumy, a jistou roli předsudků a genderově zatížených rolí žen a mužů ve společnosti dokázali připustit jen (spíše idealistickými, resp. v současné situaci futuristickými) slovy Ing. Holého: "pokud zaměstnavatel diskriminuje nějakou skupinu zaměstnanců, protože se mu z nějakého důvodu nelíbí, musí nutně zkrachovat, je to pro něj ekonomicky nevýhodné".