 |
|
 |
M E Z Z O - Mezinárodní ženská divadelní omeletka
[ 14.11.2003,
Kultura > Kultura a umění
]
K vytvoření unikátní autorské revue o životě žen po třicítce se spojilo pět výrazných ženských uměleckých osobností tvořících v Praze: Helene Kvint, Petra Moře Lustigová, Stefania Thors, Halka Třešňáková, Daniela Voráčková. Tato divadelní formace se nazývá Secondhand Women / Ženy z druhé ruky. Celý projekt vznikl na základě mnoha sociálních otázek, které jsou úzce spojeny se současným chápáním, předsudky, tendencemi i představami o identitě mladých žen ve společnosti.
Představení „mezzo“ má premiéru 20. listopadu od 20:00 hodin v divadle Alfred ve dvoře.
Další představení: 21., 24. – 28.11.
Kontakt pro více informací: Markéta Krausová, 737 441 133, pr@alfredvedvore.cz
www.alfredvedvore.cz
„Má větší smysl jít cestou pokusů než vytvářet „bezpečné“ umění,” říká jedna z autorek Daniela Voráčková. „Naše práce odráží stav našich duší, neinterpretujeme jen napsané role. Vždy jde o velice úzkou návaznost na vlastní prožitky a osobní život. Většina aktuálních představení, která jsme v poslední době jednotlivě vytvořily jsou poměrně nekonvenční /Helene Kvint – ASH, Halka Třešňáková – NA JEJÍM GAUČI, Steffi Thors– CPE, Petra Lustigová– ŽENA, KTERÁ ZABILA BOHA, Daniela Voráčková– MUR-MUR/. Často jsou pro diváky překvapením a reakce nejsou jednoznačné. Potřebujeme diváky, kteří se nebojí, kteří mají odvahu vyslechnout velmi osobní zpovědi, podívat se na odkryté rány. Diváky, kteří jsou připraveni na setkání se světem druhého člověka, kterému třeba nemusí úplně rozumět nebo s ním souhlasit. Tím, že jsme se daly dohromady se také otevíráme velkému riziku – budeme muset najít společný jazyk jak ve stylu tak i ve způsobu tvorby...”
Pět žen po třicítce – ani holky ani dámy, zdravě sebevědomé a přirozeně nejisté, žily a tvořily v různých zemích, mají různé plány. Jsou to matky teenagerů, mimin a nebo i pochybující o tom, že má smysl mít děti. Všechny jsou nezávislé umělkyně. Všechny vidí, že zkušenost přináší klid. Jsou ve věku „mezi“, kdy rekapitulují a mají dostatečně bohaté plány. Co od nich očekává společnost? Jak mají vypadat, kam se mají zařadit? Jak na ně reaguje? Chtějí být hlavně samy sebou, vědí, co to znamená a svobodu volby jsou připravené si obhájit. Skoro všechny z nich jsou kritizovány, že jsou moc mužské, moc akční, nezávislé a komplikované. Některé jsou v manželství, některé mají jen milenecké vztahy. Jak to bude vypadat dalších 30 let? Všechny jsou v podstatě hodně jiné, ale řeší společné problémy: tvorba versus rodina versus nejistá finanční situace versus schopnosti a talent versus nezávislost versus potřeba domova versus představa dobré manželky. Jaké jsou ženy v ČR a jaké na Islandu, v Dánsku či Německu?
Styl představení
Jde o mezinárodní spolupráci – CZ, DK, IS. Žánrově se toto avantgardní představení bude pohybovat mezi kabaretem, výtvarným a pohybovým divadlem a improvizací. Výtvarnou složku představení bude podtrhovat především světelný design (Šárka Havlíčková) a také netradiční scénografie. Kostýmy reflektují konfliktní vztah žen k módě a symbolicky zastupují různé typy žen. Styl představení podstatně ovlivní dokumentární přístup k přípravě i samotné tvorbě, využívající sociálního a uměleckého výzkumu.
Představení je doprovozeno tematickou výstavou (korzety, fotostory).
Cíl projektu
Cílem projektu je zaostřit na život žen, které se ocitly na hranici mládí a stáří.
Otevřeně mluvit o tématech, která často zůstávají potlačená nebo obcházená.
Porovnáváme současný ideál dospělé ženy ve společnosti a to jaké opravdu jsme.
Otevíráme tajné deníky pro muže, aby měly možnost pochopit, a pro ženy aby věděly,
že nejsou samy.
Životopisy autorek projektu MEZZO
HELENE KVINT
27.12.1972, Roskilde, dk
Absolvovala herectví na School of Stage Art, pod vedením divadla Cantabile 2 (dk). V letech 1995-2003 pracuje s různými divadelními skupinami, převážně v Něměcku. Od r. 1998 vytvořila několik solových představení např. Amanda, Night Train, Grün a Snedrommingen, která byla uváděna divadlech v Dánsku, v dánské televizi, v Německu a České republice. V roce 2001 společně s Petrem Krušelnickým založila Divadlo Antena a vytvořili představení Zahrada a ASH. V letech 2000-03 vytvořila kostýmy pro představení Angst Joosta Alexandera (dk) a Burning giraffe Martiny Seitl (cz).
DANIELA VORÁČKOVÁ
30.5.1968, České Budějovice, cz
Od roku 1988 spolupracovala s Divadlem poezie Protoč (cz), V.Čermákovou (cz), Dogtroep (nl), R. Ingimundardottir (isl), Derevo (ru), Grotest Maru (d). Zúčastnila se různých dílen. V letech 1993–2000 spolupracovala autorsky a interpretačně na projektech v Holandsku, Polsku, Chorvatsku, Německu, Itálii, USA a ČR. Věnuje se různými divadelním formám jako pohybové a vizuální divadlo, pouliční performance, site-specific projekty, kabaret a film. V sezónách 2001-03 působila jako dramaturgyně programu divadla Alfred ve dvoře. V roce 1999 založila s Ph.Schenkerem (ch) divadelní formaci Stage Code, společně vytvořili představení Ilusion Strasse, Together Forever, Hercšlégr, Patrulia, MUR-MUR, Akta Anděl, Robyn.zone a kabaret Pure Science.
HALKA TŘEŠŇÁKOVÁ
23.2.1972, Praha, cz
Absolvovala katedru non-verbálního a komediálního divadla u prof. Ctibora Turby. Pracuje jako herečka, performerka a pedagožka v České republice a Německu. Interpretačně i autorsky se podílela na slavném představení Ctibora Turby Hanging Man (1997), představeních souboru Jednotka: Život Fanty Zije (1999), Prostřeno k prasknutí (2000), Pasažér (2001), Mluviči (2002). Experimentální představení Oblékla jsem se a jedla uvedla ve svém vlastním bytě. V roce 2002 uvedla premiéru představení pro tři muže Já vím, kdo jsi, která vznikla na základě tvůrčí dílny. Nové autorské představení Na jejím gauči představí na festivalu Čtyři dny v pohybu 2003. Pořádá wokshopy a jako autorka pohybového konceptu spolupracuje také s činoherními divadly.
PETRA MOŘE LUSTIGOVÁ
14.5.1964, Praha, cz
Absolventka oboru herectví na pražské DAMU. Od roku 1994 spolupracovala s různými soubory jako A-studio Rubín, Divadlo na okraji, Tujů (Forman, Žižka, Hessová), Vpřed (L.Tuček), DEREVO (ru). Hrála v představeních Spolčení hlupců, rež. J.A.Pitínský, Sladký Teresienstadt, rež.D.Gray (usa). Zúčastnila se dílen, které vedli např. R.Eckert (usa), A.Boghart (usa), Stevenson (uk), D.Gray (usa). V rámci angažmá v divadle KOMEDIE spoluprácovala v letech 1994-2002 s režisérem J.Nebeským (představení Hamlet, Terezka, Sonáta duchů), M.Dočekalem (Doňa Juana, Tragická historie o Dr. Faustovi) a V.Čermákovou (Maska, Den muže). V r. 2002 nastudovala v rež. O.Davida sólové představení Žena, která zabila Boha.
STEFANIA THORS
2.3.1971, Reykjavik, isl
Absolventka fakulty alternativního a loutkového divadla na DAMU Praha. Od roku 1996 žije pracuje v Praze. Tvoří hlavně pohybové, vizuální a multimediální divadelní experimenty. Účinkovala a spolupracovala na představeních v různých zemích: Divnosti (ČR), Life of man (Island, Praha), Uno, duo, tre, stella (ČR, Polsko), Laufey (ČR, Rumunsko, Island), Woman (Praha), 7 Years of Luck (ČR, Belgie), One (ČR, Německo) a What? (ČR). V roce 2003 vytvořila solový divadelní experiment Comparatively Peaceful Existence. Projekt získal na pražském festivalu Next Wave ocenění Projekt roku.
Námět, koncept, účinkují: Secondhand Women / Ženy z druhé ruky: Daniela Voráčková, Helene Kvint (dk), Petra Moře Lustigová, Halka Třešňáková, Stefania Thors (is)
režijní spolupráce: Viktorie Čermáková
hudba: Lada Plachá
light design: Šárka Havlíčková
výtvarná supervize: Maria Šmidl (dk)
korzety: Federica Forni (it)
texty: Elisabet Jökulsdóttir (is) & Secondhand Women
výstava ve foyer: Lamiranda (it) & Secondhand Women
produkce: Dana Dvořáková
|
|
|
|
