[ 19.9.2003, Lucie Kolářová Rovné příležitosti > Politika ]

Práce i rodina

Současný styl partnerského soužití se už nevejde pod heslo “buď a nebo”, které v tradičním smyslu určuje, že žena patří do domácnosti a muž zajišťuje finance, ale posouvá se směrem k prolínaní jednotlivých sfér a činností. To tvrdí socioložka Alena Křížková, která realizovala projekt o životních strategiích úspěšných českých podnikatelek a v článku Základní formy flexibility na českém trhu práce a pracovní podmínky žen podává přehledný souhrn možností, jak ve stávajících podmínkách skloubit rodinné a pracovní závazky.

S některými alternativami se v omezené míře na českém pracovním trhu již setkáváme (částečný úvazek, práce na směny), jiné zůstávají pouze v teoretické rovině (stlačený pracovní týden či sdílení pracovního místa). Křížková zároveň vysvětluje, jaká úskalí tato opatření přinášejí v praxi a proč je tzv. family-friendly zaměstnanecká politika (tj. přátelská k rodině) v českém prostředí stále v plenkách.

Se zavedením možnosti pro všechny pracující muže čerpat rodičovskou dovolenou (od 1. 1. 2001) se roztrhl pomyslný pytel s příspěvky k tomuto tématu. Jen ojediněle se však diskuse dostává dál než ke zkoumání motivů konkrétních otců a popisu jejich životních příběhů. Hana Maříková v článku Rodičovská dovolená a muži upozorňuje na opomíjený fakt, že změnou zákona byli v jistém ohledu zrovnoprávněni nejen muži se ženami, ale zároveň muži mezi sebou (osamělí otcové s těmi, kteří žijí s partnerkami). Dále na příkladu Švédska, kde byl institut rodičovské dovolené pro otce zaveden v roce 1974 poprvé, dokládá, že ne každé opatření musí vést z dlouhodobého hlediska k realizaci zrovnoprávnění. Maříková popisuje i další z moderních výdobytků evropské sociální politiky, tzv. otcovskou dovolenou.

Dvanáct procent obyvatel ČR žije v domácnostech jednotlivců. Hned dva příspěvky bulletinu se dotýkají fenoménu tzv. singles. Nejprve Radka Radimská a Marcel Tomášek: Singles – nový životní styl a jeho genderová specifika v České republice přinášejí souhrnnou analýzu vyzdvihující zejména zásadní rozdíly mezi single muži a single ženami. Autoři naznačují a vysvětlují současné trendy, zároveň představují nové pojmy jako například „dobrovolná samota“, ke které se uchyluje stále větší množství žen. Do širšího kontextu zařazuje jev singles Zuzana Uhdeová v článku Sociologie rodiny – sociologie genderu – sociologie výzkumu a připojuje definice dalších vývojových trendů, jako je např. dvoukariérové manželství, rodinné hodnoty, sandwich generation či dating (prostředky a způsoby, jejichž prostřednictvím se lidé seznamují a navazují partnerství).

Prorodinná politika a ožehavé téma potratů

Strašáka nízké porodnosti, který obchází celou Evropu, se rozhodli letos v květnu zažehnat ve Francii. Text Reforma rodinné politiky ve Francii popisující zásadní reformu francouzské rodinné politiky, její východiska a porovnání s ostatními evropskými zeměmi připravila Radka Radimská.

Další genderové téma velmi úzce propojené s politikou je legislativa ošetřující umělé přerušení těhotenství. Zuzana Uhdeová v rozsáhlém komentáři Diskuse o potratech konstatuje, že potrat je “historicky se vyvíjející proces, odrážející stav a hodnoty společnosti.” Názory “pro a proti” doplňuje autorka tabulkou vývoje počtu potratů v ČR v letech 1960 – 2002 a představuje čtyři základní postoje, které u nás v posledních letech v souvislosti s potraty vykrystalizovaly.

Další publikační činnost

Součástí aktivit týmu Gender v sociologii je i aktivní publikační činnost. Produktem předreferendového shonu je obsáhlá příručka, která vznikla ve spolupráci s Národním kontaktním centrem - Ženy a věda: Na cestě do EU: rovné příležitosti mužů a žen (SOÚ AV ČR, 2002). K dalším recenzovaným textům patří Alena Křížková: Životní strategie manažerek (Sociologický ústav AV ČR. 2002) a Alena Křížková, Lenka Václavíková-Helšusová: Sociální kontext žen pracujících v řídících pozicích (Sociologický ústav AV ČR. 2002). Autorkou anotací je Jana Pomahačová.