[ 18.6.2003, Jana Sobotková Rovné příležitosti > Politika ]

Jednou z otázek, kterou si nad výsledkem referenda možná leckdo položí, je i ta následující – prospěje vstup do Evropské unie českým ženám? „Ačkoli z průzkumů o souhlasu se vstupem do EU vyplývá, že ženy chtějí do Unie méně než muži, jsem přesvědčena, že právě jim vstup ČR do Evropské unie jednoznačně prospěje, respektive již dnes prospěl,“ říká Michaela Marksová-Tominová z Centra pro Gender Studies.

Upozorňuje, že díky harmonizaci české a unijní legislativy došlo k zásadním změnám v zákoníku práce. S blížícím se datem případného připojení ČR k Unii se objevily například paragrafy se zákazem diskriminaci na základě pohlaví – předtím byla rovnost zaručena pouze v Ústavě, což však pro její faktické prosazování nestačilo. Byla také zavedena rodičovská dovolená, a tak po šestinedělí může na „mateřskou“ i otec; došlo i na zákaz nežádoucího chování sexuální povahy. „I přes odpor řady poslanců, že sexuální obtěžování se českých žen netýká,“ podotýká Marksová-Tominová.

Podobné šance vidí ve vstupu do EU i Johana Jonáková, taktéž ze společnosti Centrum pro Gender Studies. „Se vstupem do Evropské unie se v oblasti rovných příležitostí zvýší důraz na již přijaté, změněné a novelizované zákony – Zákoník práce, zákony o zaměstnanosti, o mzdě a platu – a jejich platnost de facto, v každodenním životě,“ předpokládá Jonáková. „Například postih diskriminačních pracovních inzerátů přinese užitek jak ženám, tak i mužům. Diskriminační pracovní výběrová řízení a diskriminující přístup některých zaměstnavatelů k ženám – a i mužům – se tak stanou minulostí,“ dodává. Protože ve státech EU je v oblasti rozhodovacích a mocenských procesů na všech úrovních větší zastoupení žen než u nás, je Johana Jonáková přesvědčena, ze se vstupem lze očekávat pozitivní dopad i u nás. „Ve sféře řešení násilí na ženách a domácího násilí je též EU o krok napřed,“ zní další argument.

Klady by mělo přinést rozšíření pracovního trhu: pro ženy na mateřské a ženy i muže na rodičovské dovolené může být příležitostí pro skloubení rodinného a pracovního života větší nabídka pracovních možností, ale i fakt, že zahraniční zaměstnavatelé poskytují ve větší míře možnost práce na různé flexibilnější druhy úvazků – částečné, poloviční či sdílení pracovního místa. „Na druhé straně nevýhodou bude, že ve státech Evropské unie nejsou ženám poskytovány zaměstnavateli takové výhody v době mateřské a rodičovské dovolené, jejíž délka je většinou kratší – například držení pracovního místa nebo placené volno v době nemoci dítěte. Ženy a muži jsou sice bráni jako rovnocenní zaměstnanci, ale péče o děti nezasahuje do pracovních povinností a není výmluvou,“ připomíná Jonáková.

„Jsem pevně přesvědčena, že z Evropské unie budeme mít jako ženy prospěch i po vstupu, i když se už zákony měnit nebudou. Existuje totiž také řada oblastí, které nepodléhají žádným centrálním direktivám, ale přesto ve většině členských zemí fungují – a my bychom si je mohli vzít za vzor,“ doplňuje Michaela Marksová-Tominová. Konkrétně vyjmenovává například podmínky vytvářené rodičům s dětmi, a to nejen v rámci propopulační politiky státu, ale i v rámci každodenního života, dále se jedná o aktivní politiku rovných příležitostí v rámci politických stran, o skutečné odstraňování diskriminace v zaměstnání a dále. Na druhou stranu je ovšem třeba umět bránit svá práva, pokud jsou porušována, a ne propadat pasivitě a skepsi a raději tiše nadávat. „Ostatně toto by se měli naučit i čeští muži,“ uzavírá.