[ 5.6.2003, Renata Škrobálková Rodičovství > Porodnictví ]

Porodní dům je porodnické zařízení pro ženy, pro které je porod v nemocnici nepřijatelný, a raději volí porod doma. Vzhledem k tomu, že porod doma není nijak bezpečnou záležitostí, je jistým řešením provoz porodního domu, který je kompromisem mezi nemocnicí a domovem. „Moc bych si přála rodit sama v poloze a prostředí, které si sama zvolím a které si myslím bude mně i miminku nejpříjemnější a rovněž nejlepší zárukou bezproblémového porodu,“ uvádí v internetové diskusi CAP jedna z rodiček Lucie Záškodná. Jednou z hlavních předností porodního domu, kterou oceňuje většina budoucích matek, je zejména individuální péče, která spočívá v tom, že jedna porodní asistentka provází ženu od počátku porodu až po domácí návštěvy během šestinedělí. Je to jistým způsobem nadstandard v poskytované kvalitě služeb, za který jsou si nastávající maminky ochotny i připlatit. „Znám spoustu rodin, které neváhají zaplatit i více než pět tisíc korun za to, že je jim věnována individuální péče,“ vysvětluje Štromerová.

Platby za porod v porodním domě jsou jedním z argumentů odpůrců porodních domů. Podle předsedkyně CAP Štromerové není přirozený porod záležitostí pouze bohatších vrstev obyvatelstva. „Není pravda, že porodní dům by měl fungovat jako komerční zařízení. Chceme poskytovat péči všem ženám, které se rozhodnou pro přirozený průběh porodu.“ Jak dále uvádí, CAP uvažuje o poplatku za pobyt a porod v porodním domě v rozmezí maximálně do pěti tisíc korun a i to by se mohlo v budoucnosti změnit. „V současné době neexistuje žádná smlouva s pojišťovnami, které by přirozený porod v porodním domě hradily, jak se tomu například v sousedních evropských státech. Jistou nadějí je pro nás chystaný vstup do EU, od kterého si slibujeme, že se pod tlakem okolních evropských států změní u nás v této oblasti legislativa,“ pokračuje Štromerová.

Právě evropské státy by mohly být pro české legislativce vzorem. První porodní dům v Evropě vznikl v osmdesátých letech v Německu, které už dnes má přímo v zákoně zakotvenou formuli, že „porodní asistentka musí být přítomna u každého porodu.“ Nad kvalitou práce porodních asistentek pak dohlížejí dvě oficiálně uznávané asociace BDH (Bund Deutscher Heilpraktiker) a BfDH (Berufs und Fachverband Deutscher Heilpraktiker e.V). Způsob porodu si mohou rodičky vybrat například v Holandsku, Dánsku, Anglii a Rakousku. Jako vzorová země bývá často uváděno Holandsko, kde třetina porodů probíhá v domácnosti. V posledních letech zde navíc začínají fungovat tzv. porodní hotely, kam žena přichází se svou porodní asistentkou k víceméně ambulantnímu porodu. Domů odchází za několik hodin, většinou ne později než následující den po porodu. Základní náklady jsou přitom hrazeny pojišťovnou, žena připlácí pouze tehdy, přeje-li si zůstat déle, aniž by k tomu měla medicínský důvod.

U nás, stejně jako v Belgii nebo na Slovensku, se prozatím vedou debaty o tom, zda podpořit možnost přirozeného porodu či nikoliv. Prozatím nejsilnějším a nejčastějším argumentem proti je nedostatečná kvalifikace porodních asistentek u nás a nedostatečné porodnické vybavení. „Znám argumenty pro i proti a skutečně nevím, co mám v tuto chvíli k tomu říct. Asi by se mělo hlavně říct, jak by se řešila situace v případě komplikací v průběhu porodu a kdo by byl za ně odpovědný. To je to, co mě jako lékaře v tuto chvíli zajímá,“ říká lékař gynekologického oddělení Fakultní nemocnice v Prostějově, který nechtěl být jmenován. „Je pro nás nepředstavitelné, aby za chyby v průběhu porodu měl být odpovědný lékař, protože to bude on, kdo bude případné komplikace napravovat. Uvědomte si, že za každého pacienty nese odpovědnost lékař,“ pokračuje jeho kolega z oddělení. „Víme, že to nebude jednoduché, ale vzhledem k tomu, že k nám denně volají tři až čtyři budoucí maminky a ptají se na možnost přirozeného porodu, stojí nám ta všechna práce za to. Už teď máme spoustu příznivců a naši činnost podporují i některé nadace. Například Nadace divoké husy se rozhodla zdvojnásobit výtěžek čtvrtečního benefičního koncertu, z čehož máme obrovskou radost,“ uvádí Štromerová.