[ 28.5.2003, Petra Kolínská Rodičovství > Porodnictví ]

Alternativní přístupy v porodnictví ve světě a možnosti, které mohou využít budoucí matky u nás, přiblížila poutavou formou Marie Vnoučková z Hnutí za aktivní mateřství, jinak porodní asistentka a maminka pěti dětí.

Občanské sdružení Hnutí za aktivní mateřství (HAM, dříve Hnutí za aktivní porod) založilo na jaře 1999 několik matek, rozčarovaných zážitky z českých porodnic. Hlavním cílem HAM je změna českých porodnic tak, aby vycházely vstříc rodičkám a jejich potřebám. Usilujeme o to, aby lékaři ženám nenutili některé zbytečné, či dokonce škodlivé zákroky a postupy a řídili se doporučeními Světové zdravotnické organizace (WHO), která mají matku i dítě chránit před škodlivou nemocniční rutinou.

Jedním z hlavních cílů sdružení je povzbuzovat ženy, aby si samy uměly zvolit pro ně nejpříjemnější způsob porodu a aby se pro ně stal nejen silným, ale také pozitivním zážitkem na celý život. Hnutí se proto snaží ženám poskytnout množství praktických informací, včetně vysvětlení toho, na co mají v porodnicích právo a co mohou případně vyžadovat či naopak odmítnout.

Podle Marie Vnoučkové se podmínky v některých českých porodnicích za posledních 13 let výrazně zlepšily, ale běžný standard je ještě stále preferuje potřeby zdravotního personálu a příliš málo respektuje potřeby budoucích matek. Také předporodní péče je stále jednostranně zaměřená na odbornou lékařskou péči a opomíjí emoční a sociální potřeby těhotných žen.

Duly místo lékařských přístrojů

Konkrétní cestu, jak se vrátit k přirozeným porodům, představuje aktivní spolupráce budoucí matky s dulou a autonomní porodní asistentkou. „Dula“ je starý řecký název, který se dnes používá pro speciálně vyškolenou ženu, jež poskytuje především psychickou (ale i fyzickou) oporu nově se rodící matce – poskytuje ji potřebné informace během těhotenství, porodu a šestinedělí. Těžištěm její práce je nepřetržitá psychická i fyzická podpora během samotného porodu.

Nesupluje ani nedubluje práci porodních asistentek ani lékařů, nezasahuje do jejich kompetencí, ale spolupracuje s nimi, stejně jako s otcem a dalšími členy rodiny. Dula zná rodičku i její přání a představy týkající se porodu. Pečuje o ženu, která si to přeje, po celou dobu porodu a určitý čas po narození dítěte. Pomáhá vytvořit takovou atmosféru při porodu, kdy se žena cítí bezpečně, může se uvolnit a plně se soustředit na samotný porod.

Několik změn, které mohou zavést i běžné porodnice

Organizace, které se věnují prosazování přirozených porodů se shodují v tom, že i běžné porodnice mohou některými úpravami nabídnout matkám příjemnější a přirozenější průběh porodu.
Základní doporučení a opatření se dají shrnout takto:

• informovat těhotné a rodičky nezaujatě, a o všech dostupných možnostech vedení porodu
• zvýšit počet porodních asistentek tak, aby jedna porodní asistentka nepečovala o více než dvě rodící ženy
• upravit systém péče tak, aby jedna porodní asistentka pečovala o jednu ženu od příjmu až do převozu na šestinedělí (v případě malých porodnic i na oddělení šestinedělí)
• změnit přístup porodních asistentek k rodícím ženám - hlavní pozornost by měla být věnována podpoře přirozeného porodního procesu. V tomto směru by také porodní asistentky měly rozvíjet své schopnosti a studovat další možnosti
• léčebná péče by měla nastoupit až v době, kdy již podpůrná, ošetřovatelská péče není schopna řešit danou situaci
• lékař by měl zasahovat do přirozeného porodního procesu co nejméně. Jakkoli jednoduchou se tato podmínka zdá, je v klasických porodnicích jednou z nejtěžších
• porodnice by měla respektovat potřebu soukromí během tak křehkého děje, jakým je přirozený porodní proces
• nepřipustit v období krátce po porodu oddělování zdravé matky a zdravého novorozence, byť na krátkou dobu