[ 18.4.2003, Petra Kolínská Kultura > Kultura a umění ]

Jak na závěr slavnostního předání cen připomněl ředitel festivalu Igor Blaževič, dokumenty Jednoho světa budou k vidění ve více jak 230 středních školách , dále ve věznicích a zvláštní promítání se připraveno i pro vojáky a policisty. Poděkoval také všem spolupracovníkům společnosti Člověk v tísni, mediálním partnerům a sponzorům, kteří se podíleli na přípravě a úspěšném průběhu festivalu.

Cenu za nejlepší film získal francouzsko-americký snímek Love and Diane. Podle poroty ukazuje Love a Diane působivý příběh nesnázemi pronásledované newyorské rodiny, která se snaží držet pospolu navzdory následkům drogové závislosti, chudoby, marginalizace a kolapsu sítě sociální podpory. Snímek natočený s velikým nasazením nabourává jak kinematografické, tak kulturní stereotypy. Tento celovečerní dokument nabízí divákům pozoruhodnou filmařinu a porozumění životům dvou energických žen v celé jejich hloubce a složitosti. Film je svědectvím o moci úsilí a naděje, je svědectvím o angažované filmové tvorbě.

Hned dvě ocenění – Zvláštní cenu poroty a Cenu Plzeňského Prazdroje pro nejlepší divácký film – získal kanadský film Poslední spravedlivý. Diváci si tento fil vybrali v rámci ankety, které se mohl každý zúčastnit odevzdáním anketního lístku v průběhu festivalu. Poslední spravidlivý je působivou rekonstrukcí katastrofy, k níž došlo ve Rwandě v roce 1994 a během které bylo během 100 dní zmasakrováno 800 tisíc obyvatel. Vyprávění generálporučíka Romea Dallairea, velitele vojenských jednotek OSN ve Rwandě v roce 1994, nabízí pohled do zákulisí katastrofy. Jeho svědectví je obviněním Rady bezpečnosti OSN. Před začátkem genocidy žádal o zavedení preventivních opatření. Byl opakovaně odmítnut. Když vraždění vypuklo, byl i se svými jednotkami odvelen ze země. Byl nucen lidi, jež měli být pod jeho ochranou, ponechat napospas jisté smrti. Rozhodl se příkaz neuposlechnout. Film natočený přístupnou televizní formou je také strohým odsouzením mezinárodního společenství, zejména Rady bezpečnosti OSN a mírotvorných systémů v rámci OSN, jež se byrokratickou nečinností a institucionální dysfunkčností na tragédii podílely.

Režisérka izraelského dokumentu Čistota – prolomit mlčení Zuria Anat získala cenu za nejlepší režii. Její snímek nabídl osobní pohled na rituál čistoty, jejž ortodoxní judaismus uvalil na vdané ženy během menstruace. Přesvědčivým způsobem zachycuje dilema, s nímž se potýkají ženy, které ctí ortodoxní tradici, ale které se nemohou ztotožnit s patriarchální praktikou, jež usiluje o ovládání jejich těla a intimního života.

Slavnostního vyhlášení výsledků se v kině Lucerna zúčastnil i Václav Havel, a mohl tak osobně předat Zvláštní cenu za film, který výjimečným způsobem přispívá k ochraně lidských práv. Oceněný snímek Dcera z Jen-anu sleduje osudy lidí, kteří se jako studenti aktivně účastnili čínské kulturní revoluce a byli posláni na venkov na převýchovu. Životy těchto mladých Číňanů byly následujících deset let podřízeny přísnému dohledu a kontrole – důsledkem byli násilím rozdělené rodiny, utajené porody, zapírané děti. O sedmadvacet let později se hlavní postava dokumentu spolu s další obětí kulturní revoluce vydává hledat své biologické rodiče. Její pátrání odkrývá velmi bolestivá místa v paměti bývalých příslušníků Rudých gard a dokresluje tak celou tragédii kulturní revoluce.

Další ocenění získaly snímky Choropampa – cena zlata (Peru 2002), dále iránský film Čekání v zajetí a francouzsko-britský dokument Blíž.